Za formální pochybení pokuta

Odbor kultury a památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy udělil Praze za pochybení při rekonstrukci Karlova mostu pokutu 54 tisíc korun. Město fakticky pokutu udělilo samo sobě jako majiteli objektu, důvodem jsou drobná pochybení spíše formálního charakteru při rekonstrukci Karlova mostu. 

Sankce reaguje na výtky, které po kontrole vyjádřila inspekce ministerstva kultury. Ty město odmítlo jako neodůvodněné a ministerstvo kultury Prahu nijak nesankcionovalo. Podle ředitele odboru kultury a památkové péče Jana Kněžínka Praha pochybila v tom, že neoznámila Akademii věd zahájení archeologických průzkumů a nestanovila dopodrobna předem způsob opracování kamenných kvádrů. „Jde o pochybení, která podle našeho názoru opravu památky nijak nepoškodila, a jde o věci formální, proto jsme uložili pokutu při spodní hranici," řekl Kněžínek. „Jako památkáři jsme nejprve nechtěli udělit Praze žádnou pokutu, protože se de facto žádná škoda nestala, ale čistě formálně k pochybení z pohledu striktního dodržení pravidel došlo a jako orgán státní správy se ke všem subjektům chováme stejně. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci a město se může odvolat k ministerstvu kultury, ale předpokládám, že pokutu přijme,“ dodal Kněžínek.

Praha už nedostatky, které ministerská inspekce rekonstrukci vytýkala, s resortem projednala, vytvořila odbornou komisi, které práce kontroluje a i ministerstvo vyjádřilo názor, že práce mají pokračovat.

Povinností Magistrátu hlavního města Prahy jako příslušného orgánu státní památkové péče, je mj. též výkon státního stavebního dozoru při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče, sankci  tedy úřad udělil jako orgán státní správy.

Faktografie:

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy (OKP MHMP), jako věcně a místně příslušný orgán státní správy na úseku památkové péče, vydal rozhodnutí ze dne 24. 7. 2009, kterým uložil vlastníkovi Karlova mostu, kterým je Obec hlavní město Praha, pokutu ve výši 54 000 Kč.

Důvodem pro uložení pokuty bylo jednak formální pochybení vlastníka, když neoznámil záměr stavby Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, jednak  nedodržení podmínky stanovené závazným stanoviskem, ve kterém byla vlastníkovi uložena povinnost předložit zkompletovaný a aktualizovaný stavebně historický průzkum, včetně archivní rešerše a kompletní ikonografie, a realizace opravy kamenného zábradlí a přilehlých partií bez stanovení konkrétních, finálních podmínek a detailů opravy.

Při stanovení výše pokuty OKP MHMP přihlédl zejména k intenzitě poškození či ohrožení zájmů chráněných památkovou péčí, přičemž neshledal, že by postupem vlastníka došlo k poškození historických partií stavby. Pokuta uložená na spodní hranici zákonného rozpětí tak má působit zejména preventivně a účel uložené pokuty je výchovný.

V Praze 11. 8. 2009