Za studií člověk vypil ledacos. I pověstný Pražský výběr

Primátor Bohuslav Svoboda v rozhovoru pro Pražský deník přibližuje okolnosti jedné vinařské sázky a vzpomíná na pražská vína za totality:

Mezi prvními degustátory, kteří v Botanické zahradě v Troji ochutnali slámové víno, byl i pražský primátor Bohuslav Svoboda. Nebyla to jen formální ochutnávka, Svoboda se netají tím, že je dlouholetým milovníkem vína. Jak vzpomíná na pověstné Pražské výběry či Sklepmistry a jak mu chutná první pražské slámové víno?

* Co se vám vybaví, když se řekne pražské víno?

Samozřejmě, spousta věcí. Mezi nimi i jedna kuriozita: moje sázka s vídeňským starostou. Bývalé hlavní město monarchie má podobě jako Praha svoje vinice a některé z nich vlastní právě vídeňský starosta. Když jsem mu před rokem vyprávěl, že v Praze máme také vynikající víno, nevěřil mi.
A tak jsme se dohodli, že až přijede na pražský ples, uděláme menší soutěž. A jen na ukázku jsme jim dali ochutnat právě víno z Troji. Vídeňská delegace byla zjevně překvapena. Říkali: Budeme muset přivézt to nejlepší, co máme, nebo to prohrajeme! Víno skutečně přivezli, ale protože nikdo nedokázal říct, které je lepší, dohodli jsme se nakonec na plichtě (usmívá se). Myslím, že se tady daří velmi dobře obnovovat tradici pražského vína, konkrétně tento jižní svah v Troji je vysloveně vinařský.

* Praha nicméně za totality měla spíše pověst města piva. Jak jste to jako milovník vína v šedesátých a sedmdesátých letech řešil?

Měli jsme svoje kamarády na Moravě, ke kterým jsme jezdili do sklípků a vozili si víno, protože je pravda, že nabídka v Praze nebyla ideální. Asi si ještě hodně lidí vzpomene na Pražský výběr, litrovou lahev zašpuntovanou igelitovým špuntem, která ležela v samoobsluze. Vlétě na ní svítilo sluníčko, v zimě mrzlo, a takto tam vydržela třeba osm let, než si ji někdo koupil a vypil. Kdo neměl kamarády na Moravě, ten se k dobrému vínu jen tak nedostal.

* A pil jste třeba za dob studií zmíněný Pražský výběr?

Samozřejmě, studenti pijí všechno, k čemu je jejich kapsa dostačující (směje se). Pražský výběr, Buška z Velhartic, Hornický kahan, Tři grácie, Sklepmistr…Na všechny došlo.

* Teď jste ochutnal docela jiný výběr: první pražské slámové víno. Jak vám chutná?

Je skutečně dobré. Slámová vína mohou mít ještě větší cukernatost, ale těchto 120, 130 gramů zbytkového cukru na litr je pro mě akorát, víno je dostatečně sladké, ale zároveň ještě cukr ve vůni nepřebíjí zbytek. Až se zase setkám s kolegy z Vídně, rád je vyzvu na souboj ve slámovém víně, což jsem až dosud nemohl (usmívá se).