Za zahradami a parky
Pražské historické zahrady a parky představují jeden z pokladů, kterými se hlavní město může pyšnit. Jejich celkový počet přesahuje dvě stovky a počátek jejich zakládání spadá až do středověku.
První zahrady byly vesměs klášterní, ty soukromé, přiléhající k palácům nebo i nákladným měšťanským domům, přišly později, až s renesancí. Každá doba přitom vnášela do zahradní tvorby a podoby zahrad svůj vlastní styl, uspořádání, které odráželo dobovou filozofii a chápání prostoru.
Zřejmě nejpřevratnější změny v zahradní tvorbě přineslo baroko, kde se určitá monumentalita architektury odrážela i ve vnějším prostředí zahrady. Proti renesančnímu, plochému, přehlednému členění plochy obvykle do pravidelných čtverců, přináší osovou kompozici, geometrické tvary a vzory, ale současně si hraje i s vertikálním prostorem, který člení tzv. boskety, tedy hustě vysazenými vyššími keři nebo stromky, které vytvářejí jakési samostatné „pokojíčky“.
Další převratnou změnou bylo zcela nové pojetí zahrad ve stylu anglických krajinářských úprav. Formální uspořádání, pravidelný dekor a geometrie ustoupily divoké podobě volně rostoucích, řezem prakticky neupravovaných, dřevin a celkové vyznění zahrad mělo co nejvíce připomínat divokou přírodu.
Měkké linie vyznačovaly obloukem nebo vlnovkou okraje záhonů, v nichž převládaly trvalky, připomínající více luční porosty než pěstěné a šlechtěné květiny. Nicméně právě v té době, v 19. století, s rozmachem cestování, průmyslovou revolucí, technickým pokrokem se rozmohla i módní nutnost přivážet z cizích krajů a vysazovat nejrůznější dřeviny a květiny.
Díky sběratelské vášni mnohých šlechticů lze dnes v mnoha zámeckých zahradách obdivovat letité exempláře stromů, za nimiž bychom jinak museli jezdit do dalekých končin. Na druhé straně mnohé z dovezených rostlin u nás natolik zdomácněly, že dnes je často již za domácí označujeme a často s nimi bývá nemalá potíž.
Součástí revoluční proměny předminulého století však byla pro mnohé měšťanstvo potěšující skutečnost, že šlechtici postupně otevřeli a přizpůsobili do té doby soukromé zahrady i veřejnosti. A stejně potěšující je, že mnohé z těchto zahrad se zachovaly dodnes, mnohé jsou rekonstruovány do svých původních podob a my se z jejich krásy můžeme těšit i nadále.