Zahrady pod Pražským hradem

Některé zahrady byly založeny už v 16. století, poté, kdy městská správa začala tyto pozemky prodávat tehdejším obyvatelům Malé Strany. Původně střídmé renesanční zahrady byly zvláště v 17. století upravovány v barokním slohu. Byly bohatě osazovány barokními plastikami, objevily se v nich kašny, vodotrysky, saly terreny a malé pavilony. Strmé terasy byly umně propojovány schodišti a průchody s loubím. Dnes se z jejich vyhlídkových teras otevírá nádherný pohled na pražské panoráma, přičemž každá z téměř třiceti zahradních teras má jiný půdorys a jiný vzhled.

Nedávná komplexní obnova všech pěti zahrad pod Pražským hradem, uskutečněná v letech 1992–2000, byla financována převážně ze státních prostředků a dále za významné finanční pomoci nadace Prague Heritage Fund, zřízené pod patronací Jeho královské Výsosti prince z Walesu a prezidenta Václava Havla.

Ledeburská zahrada

Zahrada má dvě části. První z nich tvoří parter s dekorativní salou terrenou, jejímž autorem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka v 18. století. Interiér saly terreny je vyzdoben nástěnnými malbami z antické mytologie a výjevy z vykopávek v Pompejích od V. V. Reinera. Celý prostor je nádhernou kulisou pro koncerty a jiné společenské akce.

Po členitém schodišti se vystupuje do druhé, terasovité části zahrady. Na horní terase je umístěn patrový otevřený pětiboký pavilon, který nabízí jedinečný pohled na Malou Stranu. Z této terasy je volný průchod do sousední Malé Pálffyovské zahrady.

Malá Pálffyovská zahrada

Výzdoba této zahrady je skromnější. Byl zdůrazněn především původní užitkový charakter zahrady ve vazbě na hospodářské křídlo paláce. Převažují travnaté terasovitě rozložené plochy s ovocnými stromy. Základem pro vytvoření této zahrady bývala starší vinice. Také zde je na horní terase volný průchod do vedlejší Velké Pálffyovské zahrady.

Velká Pálffyovská zahrada

Na nejvyšší terase této zahrady je umístěna mramorová pamětní deska, připomínající den znovuotevření zahrady po ukončení rekonstrukce dne 3. 9. 1997. O něco níže, na štítu nad portálem, jsou sluneční hodiny s latinským názvem, který lze volně přeložit do češtiny takto: Jasný buď na světě den a zaplašuj šeré stíny noci! Schodiště s tunelovými průchody vede až na první dolní terasu, ozdobenou vodotryskem.

Kolowratská zahrada

Tato zahrada bývala vždy jen ryze užitkovou zahradou, osázenou většinou ovocnými stromy nebo vinnou révou. Její celkově strohý charakter byl zachován i při nedávných úpravách všech terasovitých ploch, které byly nyní plošně zatravněny.

Větší pozornost návštěvníků však přitahuje především dolní vstupní prostor z Valdštejnské ulice, zdobený uměleckou litinovou mříží, zrekonstruovanou podle dochovaných podkladů. Nádvoří zde doplňují repliky starých pražských luceren, lavičky a malá kavárnička v původním zahradním domku. Odsud se otevírá impozantní pohled na celý jižní svah zahrady přímo pod Pražským hradem.

Malá Fürstenberská zahrada

Původně byla tato zahrada rovněž využívána jako vinice, později jako renesanční užitková zahrada a teprve v polovině 18. století zde vznikla pozdně rokoková zahrada italského typu, jejímž autorem je Ignác Palliardi. Po centrálním schodišti lze vystoupit až k horní vyhlídkové terase a altánku s nádhernou vyhlídkou na Prahu.

Nad schodištěm se klene dřevěné loubí s popínavými rostlinami. Malá Fürstenberská zahrada je architektonicky velmi zdobná a nabízí plno zajímavých zákoutí na bočních terasách. Přes horní věžici je možno projít do areálu Pražského hradu.