Zaniklý bubenečský hřbitov Na Skalce čeká obnova
Opuštěný, nepřístupný a prakticky zapomenutý hřbitov Na Skalce v Praze 6 se dočká záchrany. Tento záměr odsouhlasila Rada hl. m. Prahy. Zdevastovaný hřbitov, na kterém se nepohřbívá již 134 let, by měl být svěřen příspěvkové organizaci Správa pražských hřbitovů (SPH).
- 2 minuty čtení
- 9 fotografií
„Úkolem Správy pražských hřbitovů bude hřbitov citlivě upravit a hledat smysluplný koncept dalšího využití, které nenaruší genia loci a pietní charakter místa. Hřbitov je v havarijním stavu, doslova na pokraji zkázy. Revitalizací by neměl přijít o dnešní romantiku opuštěnosti, ale současně by měla být zachráněna torza náhrobků,“ říká radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová, která má ve své gesci i pražské pohřebnictví.
„Kouzlo hřbitova spočívá také v tom, že o něm prakticky nic nevíme. Ve své době to byl jeden z mnoha lokálních hřbitovů. V tisícileté historii Prahy je 80 let jeho fungování pouhý okamžik. Pustíme se do hledání všech archivních záznamů, matrik pohřbených, plánujeme stavebně historický průzkum a pokusíme se rozluštit epitafy na fragmentech náhrobků. Že výsledky bádání mohou přinést překvapení, slibuje jeden z mála dochovaných náhrobků, který označuje místo odpočinku významného pražského Němce, finančníka, obchodníka a politika Eduarda Seuter von Lötzen, který byl mimo jiné členem strany Pokroku spolu s Palackým nebo Riegrem,“ uvádí Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů
„Je velice dobře, že pozemek přechází do užívání Správy pražských hřbitovů, protože jinak by hrozilo, že pozemek se v budoucnu zastaví, jako se to stalo na jiných místech. Dle mého názoru bychom měli k podobným místům přistupovat s citem a pietou, používat je jako oázy pro zklidnění a relaxaci, nikoliv se k nim chovat jako k běžným stavebním pozemkům,“ doplňuje Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči Zastupitelstva hl. m. Prahy.
Pro SPH nepůjde o první podobný úkol. Při obnově hřbitova může čerpat ze zkušeností se záchranou nejstarších částí Olšanských hřbitovů, proměnou Malostranského hřbitova v pietní park, rehabilitací Evangelického hřbitova ve Strašnicích nebo s konverzí nevyužívaných kaplových hrobek na sdílená kolumbária. Aktuálně organizace připravuje i konverzi kaple rytířů z Albertu na Olšanských hřbitovech a hřbitovní kaple na Nuselském hřbitově.
Další novinkou, která v nejbližší době čeká Správu pražských hřbitovů, je skutečnost, že bude mít novou identitu. Nový název Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy reflektuje sloučení s Pohřebním ústavem hl. m. Prahy z roku 2020 a je jeho symbolickým završením. Změna je spojena i se změnou loga a vizuálního stylu. Autorem nové podoby je studio Lemon design, vítěz designérské soutěže.
Změny se však nedočkal jen název a logo městské společnosti, ale celá koncepce pražského pohřebnictví. Po loňském představení manuálu „Pražské hřbitovy“ chystá město spolu s SPH představení nového konceptu pohřebních služeb. Již v září letošního roku bude Pražanům sloužit Louka vzpomínek – první ekologický hřbitov v Česku. Na podzim plánuje Praha rovněž zahájit projekt Pohřební ateliér. Jeho smyslem je umožnit poslední rozloučení podle individuálních představ pozůstalých, kteří nechtějí být jen diváky obřadu, ale jeho spolutvůrci.