Ze Stromovky nezmizí keře ani valy!

V MF Dnes vyšel 13.3. článek s Názvem „Ze Stromovky zmizí keře a valy“, který nás, jako správce parku pověřeného hl.m.Prahou (jako vlastníka) mírně řečeno velmi udivil.
Je natolik povrchní a zavádějící, že opravdu nevíme, kde autor čerpal své informace. Cituje paní místostarostku Ing.Trnkovou, které si osobně velmi vážím a považuji ji za velmi rozumnou a proto nevěřím tomu, že mohla m.j.uvést, že Rudolfova štola je zničena. Naopak, je podivuhodné, jak tato stavba odolala povodni. Námi pověřená firma Nautilus byla ve štole již několik málo dní po povodni, dodnes tam pokračují úklidové práce ve spolupráci s naší městskou organizací Lesy hl.m.Prahy, protože štola je velmi úzká, na dně je voda a práce postupují pozvolna. Před povodněmi byla totiž oprava štoly dokončena v roce 1994 (obnova si vyžádala náklady cca 8 mil.Kč), kdy se toto obdivuhodné dílo stalo opět plně funkčním, tzn. že opět přivádělo vodu do rybníků v oboře. Možná proto, že byla štola v dobrém technickém stavu povodni odolala. Proto, a nejen proto se výrazně ohrazujeme proti tvrzení, že „Stromovku nikdo pořádně neudržoval“ ! Nevím také, kterých „pětatřicet let byla víceméně zanedbávána“. Ze štoly byl odklizen naplavený materiál a odpad, zcela zničeno bylo jen osvětlení štoly a pochozí lávky, které zde byly zřízeny v souvislosti se zpřístupněním štoly u příležitosti výstavy Rudolfínská Praha, které už byly stejně zcela shnilé. I stavidla ve štole zůstala zčásti funkční, jen podtékají. Při odstraňování následků povodně byla dokonce objevena turbína vyrobená r.1926, která ležela „pohozená“ pod vodou od padesátých let. Je pravdou, že největší problémy pravděpodobně způsobila výstavba železniční tratě z roku 1845, která tu vytváří při povodních terénní barieru. O tom jsme psali již měsíc po povodních, jako o hlavním „viníkovi“. Zcela jinak dopadly stromy před tratí směrem k Vltavě, kde došlo k velkým vývratům díky silnému proudu vody a jinak za tratí, kde stála a někde ještě dosud stojí voda. Tam odumírají postupně a největší ztráty se projeví až nyní na jaře. Největším problémem je pochopitelně dno bývalého rybníka, vybudovaného císařem Rudolfem II, později vypuštěného a ještě později osázeného dřevinami, které je úrovní hladiny spodní vody vyrovnané s hladinou řeky. Pokud se hovoří o tom, že území nepomohlo ani to, že se zde měnil terén a také složení zeleně, kdy původní lužní les nahradily z části okrasné stromy, pak je třeba říci, že se zde až do 13.století nacházely především louky a pole a teprve založením Královské obory patrně Přemyslem Otakarem II. tu byl vysazen kulturní hospodářský les. Historické prameny uvádí, že r.1548 tu byly vysazovány stromy ze Šárky, roku 1586 z Křivoklátska., ve Stromovce (štěpnici) byl ovocný užitkový sad. Byla tu opravdu niva řeky, s lužním lesem bychom se tu nesetkali .A první cizokrajné dřeviny se tu objevují od samého počátku 19.století, kdy se zeměpanský užitkový les měnil pozvolna na park přístupný veřejnosti. A samozřejmě sortiment pěstovaných stromů také těžko ovlivní průchod velké vody, jak uvádí článek. Jen nepůvodní dřeviny hůře snášejí zatopení (zvláště jehličnaté a stálezelené) a nevyrovnají se s pravidelnými zátopami tak jako ty, které jsou tomu přizpůsobeny. Větě, že se radní shodli na tom, že i stromy by se měly vrátit tam, kde byly, už nerozumíme vůbec. Článek také tvrdí , že byly počátkem 90. let zpracovány studie a průzkumy , ale „nic se nerealizovalo“ . To zásadně není pravda: mohu mluvit o době od r.1997, kdy správu parku převzal od městské části, včetně financování, Magistrát hl.m.Prahy. Kromě projektů a studií byl realizován např. projekt obnovy svahů pod Místodržitelským letohrádkem, tzv.azalková stráň (cesty, zídky, zábradlí, schodiště, náklady 8,5 mil.Kč), ve spolupráci s občanským sdružením 3 duby bylo realizováno nové dětské hřiště a pontonový můstek, byli vyrobeny a umístěny dva nové mostky, po dokončení prací na tělese štoly byly logicky zahájeny práce na odbahnění rybníků (vyvezeno 8 tisíc kubíků bahna do r. 2000) a úpravě břehů , rovněž odvodňovací strouha v délce 450 metrů prošla odbahněním, které se pravidelně opakuje. Realizaci provedla firma Langmayer, která se vzorně stará o celý park. To, že odvodňovací systém parku byl i za povodně funkční, se ukázalo právě v prvních kritických dnech, kdy to byla priorita udržet ho v chodu. O to se starali denně pracovníci vodních toků Lesů hl.m.Prahy a zahradníci udržující park, v prvním dni dokonce potápěči. Celý odvodňovací systém parku ústí do Malé říčky, jejíž vyčištění po povodních (plánované již shodou okolností i před povodněmi) dokončili pracovníci vodních toků právě před několika dny - vytěžilo se celkem 23 tisíc kubíků bahna (náklady 11 milionů korun), nyní se zahajuje stavba (obnova) hráze, modelují se břehy, byla zlikvidována zahrádková kolonie, takže celkově je vše připraveno na letošní revitalizaci okolí i samotného slepého ramene Vltavy. Autor článku zřejmě opravdu dlouho ve Stromovce nebyl. Pokud opravdu budou shromažďovat radní materiály na úpravu Stromovky, aby byla co nejpůvodnější, jak tvrdí článek, bylo by možná škoda nevyužít všech podkladů a materiálů, které jsou k dispozici na našem odboru, neboť se záměrem na revitalizaci parku po povodních – kromě faktické likvidace následků povodní, kdy celkové náklady do konce roku (2002) činily 18 220 866 Kč (z toho 6,6 milionů státní dotace, ostatní z rozpočtu hl.m.Prahy) - z pověření Rady hl.m.Prahy zabýváme již od září minulého roku. Potřebné geodetické zaměření je dokončeno, hydrotechnické výpočty, nezbytné pro návrh revitalizace vodohospodářského systému budou ukončeny do konce března. Výhradně tak lze dojít k serioznímu návrhu na další opatření. Spolupracuje s námi i Povodí Vltavy s.p.
Ze Stromovky tak nezmizí keře, pravděpodobně ani valy, neboť tím hlavním je železniční trať ČD, ale bohužel zmizelo a zmizí mnoho stromů. V prvních týdnech to byly stromy, které se vyvrátily působením vodního proudu (160), v dalším měsíci docházelo k výrazné ztrátě stability vlivem podmáčení stanoviště ( více než 100 stromů), nyní dochází k odesychání stromů od vrcholové části koruny, neboť stromy, nejen jejich kořeny ale i pletiva stromů nemohla dýchat, stromy odumírají vstoje (77 stromů od počátku ledna do dnešního dne). Obáváme se, že to zdaleka není konec. Nejvíce trpí dřeviny ve dně bývalého rybníka.
A na závěr jednu optimistickou zprávu: doufáme, a všichni , kteří ve Stromovce pracují, pro to dělají opravdu co je v jejich silách, že od konce března již bude park uklizený a z velké části i přístupný. Jen na nové trávníky si budeme muset počkat až po „zmrzlých“, dříve to opravdu nejde. V části parku také zahájíme na jaře obnovu poničených cest.

Ing.Kateřina Vaculová, ředitelka odboru městské zeleně Magistrátu hl.m.Porahy.