Zkáze nešlo zabránit, tvrdí primátor Bém
Mladá fronta Dnes - 19. 5. 2003
Praha Lidé se konečně mohou na internetových stránkách pražského magistrátu seznámit se zprávou magistrátní vyšetřovací komise, která určila příčiny
loňského zaplavení pražského metra.
Ti, kdo však čekali nějaké senzační odhalení, budou zklamáni. Politici se sice dříve předháněli v silných řečech, že komise zjistí pravdu a viníci totální devastace pražského metra budou potrestáni, ale nakonec se ve zprávě neobjevilo jediné jméno.
Podle předsedy komise Františka Laudáta může za zatopení metra především velká voda, s níž povodňové plány v metru nepočítaly. "Hladina Vltavy se dostala více než dva metry nad úroveň stoleté vody," řekl Laudát.
Vedení města a Dopravního podniku zůstávalo v loňském srpnu dlouho v klidu. Dokonce šéf Dopravního podniku Milan Houfek uklidňoval tenkrát veřejnost, že metru nebezpečí nehrozí. "Všechna ochranná zařízení byla včas spuštěna podle povodňového plánu," tvrdil Houfek.
Pracovníci městského dopravce tehdy do poslední chvíle věřili, že se voda do podzemní dráhy nedostane. Do stanice Florenc na trase B byly dokonce na příkaz vlakových dispečerů přistaveny večer před zatopením dvě soupravy, ty měly ráno
vyjet na trasu, ale voda byla rychlejší.
Radní však přesto konstatují, že k ohrožení zdraví a životů cestujících nedošlo. "Lidem se nemohlo nic stát, stanice byly včas uzavřeny před prvním průnikem vody," tvrdí primátor Pavel Bém.
Ničivý vodní příval tehdy zaplavil sedmnáct stanic na všech třech trasách a doprava v hlavním městě byla na více než půl roku ochromena. Teprve v únoru
začaly opět jezdit vlaky na všech trasách.
Ve zprávě se také uvádí, že ochranný systém metra byl stavěn podle návrhů ministerstva národní obrany ještě před listopadem v roce 1989 a měl především
chránit obyvatelstvo před atomovým útokem, nikoliv před velkou vodou. Ve zprávě se však přesto píše, že především po roce 1989 již pracovníci i z důvodu
mezinárodního uvolnění neudržovali tato zařízení tak pečlivě, jako dřív. Ve službě chybovali i někteří dopravní zaměstnanci, především na trase B
porušovali i služební předpisy.
Radní Radovan Šteiner však uvedl, že za zatopení metra mohou i stavební zmetky z konce sedmdesátých let. "Těžko se dalo přijít na to, že v betonových prazích pod tlakovými uzávěry byl oproti plánu místo železobetonu jenom beton, který pak
nevydržel obrovský tlak vody," podotkl radní Šteiner.
K dalším příčinám zaplavení metra patří podle zprávy špatná těsnost trubek pro kabely a neuzavření některých traťových uzávěrů, a to ve stanici Florenc na trase B, a v některých traťových úsecích na trase A a B.
Pražští radní pouze požádali šéfa Dopravního podniku Houfka, aby do konce června připravil návrh na protipovodňová opatření, která by zabránila vniknutí vody do metra, a to i při podobně rozsáhlé povodni, jako byla v srpnu minulého roku.
Kromě magistrátu se zatopením metra zabývá také republiková policie. Policejní rada by měl případ uzavřít v nejbližší době, zatím se rozhoduje, zda někoho za sedmimiliardové škody obviní.
JAN ZIEGLER
Praha Lidé se konečně mohou na internetových stránkách pražského magistrátu seznámit se zprávou magistrátní vyšetřovací komise, která určila příčiny
loňského zaplavení pražského metra.
Ti, kdo však čekali nějaké senzační odhalení, budou zklamáni. Politici se sice dříve předháněli v silných řečech, že komise zjistí pravdu a viníci totální devastace pražského metra budou potrestáni, ale nakonec se ve zprávě neobjevilo jediné jméno.
Podle předsedy komise Františka Laudáta může za zatopení metra především velká voda, s níž povodňové plány v metru nepočítaly. "Hladina Vltavy se dostala více než dva metry nad úroveň stoleté vody," řekl Laudát.
Vedení města a Dopravního podniku zůstávalo v loňském srpnu dlouho v klidu. Dokonce šéf Dopravního podniku Milan Houfek uklidňoval tenkrát veřejnost, že metru nebezpečí nehrozí. "Všechna ochranná zařízení byla včas spuštěna podle povodňového plánu," tvrdil Houfek.
Pracovníci městského dopravce tehdy do poslední chvíle věřili, že se voda do podzemní dráhy nedostane. Do stanice Florenc na trase B byly dokonce na příkaz vlakových dispečerů přistaveny večer před zatopením dvě soupravy, ty měly ráno
vyjet na trasu, ale voda byla rychlejší.
Radní však přesto konstatují, že k ohrožení zdraví a životů cestujících nedošlo. "Lidem se nemohlo nic stát, stanice byly včas uzavřeny před prvním průnikem vody," tvrdí primátor Pavel Bém.
Ničivý vodní příval tehdy zaplavil sedmnáct stanic na všech třech trasách a doprava v hlavním městě byla na více než půl roku ochromena. Teprve v únoru
začaly opět jezdit vlaky na všech trasách.
Ve zprávě se také uvádí, že ochranný systém metra byl stavěn podle návrhů ministerstva národní obrany ještě před listopadem v roce 1989 a měl především
chránit obyvatelstvo před atomovým útokem, nikoliv před velkou vodou. Ve zprávě se však přesto píše, že především po roce 1989 již pracovníci i z důvodu
mezinárodního uvolnění neudržovali tato zařízení tak pečlivě, jako dřív. Ve službě chybovali i někteří dopravní zaměstnanci, především na trase B
porušovali i služební předpisy.
Radní Radovan Šteiner však uvedl, že za zatopení metra mohou i stavební zmetky z konce sedmdesátých let. "Těžko se dalo přijít na to, že v betonových prazích pod tlakovými uzávěry byl oproti plánu místo železobetonu jenom beton, který pak
nevydržel obrovský tlak vody," podotkl radní Šteiner.
K dalším příčinám zaplavení metra patří podle zprávy špatná těsnost trubek pro kabely a neuzavření některých traťových uzávěrů, a to ve stanici Florenc na trase B, a v některých traťových úsecích na trase A a B.
Pražští radní pouze požádali šéfa Dopravního podniku Houfka, aby do konce června připravil návrh na protipovodňová opatření, která by zabránila vniknutí vody do metra, a to i při podobně rozsáhlé povodni, jako byla v srpnu minulého roku.
Kromě magistrátu se zatopením metra zabývá také republiková policie. Policejní rada by měl případ uzavřít v nejbližší době, zatím se rozhoduje, zda někoho za sedmimiliardové škody obviní.
JAN ZIEGLER
19. května 2003
19. května 2003