Zrušit zahrádky v centru? Nesmysl
Mladá fronta Dnes - 22.3.2001
Jsem naturalizovaný Pražák, můžete říci přivandrovalec, ale o to jsem citlivější na změny ve městě, které jsem přijal za své. Nyní se objevil další nový "problém": zahrádky na Staroměstském náměstí. Na straně jedné historie a kultura (co se pod tuto vznešenost nechá schovat.), na druhé zbohatlictví nové vrstvy obyvatelstva, kterou jsme dříve v kádrových posudcích odsuzovali. Sleduji "zoufalství" magistrátu nad tím, zda vypsat sbírku na obnovu Karlova mostu ve stylu Národ sobě a vzdát se peněz z aktivit podnikatelů. Pamatuji, jak dřívější primátoři prohlašovali, že Staroměstské náměstí by mělo být "živý, kulturní organismus". A teď? Žádné zahrádky, žádná oáza klidu pusté náměstí.
Můj názor na zahrádky? Raději budu sedět v příjemné zahrádce na Staroměstském náměstí a objednám si dvojku suchého bílého vína od příjemné servírky, než bych seděl na pusté dlažbě a rozhodoval se, zda se mám svézt na poníku či v romantickém kočáře.
Vladimír Pieter, Praha 7
Co může být ušlechtilejšího než v úctě udržovat památky nenahraditelný odkaz předků. Nabyl-li někdo přesvědčení, že to lze bez zhoubných peněz nechť předvede, jeho věhlas zatím zastíní město veliké.
Restauratérství se rovná SLUŽBA, druhá strana mince zaměstnanost, peníze pro erár.
Čeho se dopustily ty ubohé stolky a židle? Možná jsou v podezření, že zapustí kořeny, vyrvou dlažbu a konečně začnou znehodnocovat památky.
A jak pohlížet na návštěvníky náměstí, místo aby náměstím rychle prošli, nanejvýš stáli v pozoru jako sbory v opeře, klidně si hodiny příjemně relaxují vsedě, popíjejí kávu a drinky, píší pohlednice a vychutnávají atmosféru jedinečného náměstí (to opravdu není Václavák), přitom ještě stačí utratit zhoubné peníze, ignorovat hodnoty (neignoruje se pouze vestoje), stát se spolupachateli. Vše sečteno a podtrženo: vandalství na druhou.
H. Neubauerová, Praha 7
Udivuje mne, že úředníci a radní jedním dechem ruší provoz dětských školek a jeslí na jednotlivých obvodech Prahy pro údajnou absenci peněz na tato zařízení, na druhé straně však odmítají milionové částky na poplatcích za restaurační zahrádky na Staroměstském náměstí.
Je kupodivu, že na západ od naší hranice, kde i důchodci mohou prožít důstojné stáří, mají učitelé slušné platy a matky s malými dětmi mohou zůstat doma jen proto, že státní úředníci více dbají na městskou kasu než na krásu. Viz: restaurační zahrádky v Monte Carlu, v Benátkách a dalších evropských městech.
Eva Slunéčková, Praha 5
Redakce IN
Ze všeho nejvíce to vypadá na nedorozumění. Nikdo nechce rušit předzahrádky v centru, nikdo je nelikviduje ani na Staroměstském náměstí. Celá diskuse je o porporcích mezi volným prostorem a místem, kde jsou ony "nebohé stolky a židličky". U Staroměstského náměstí rada dospěla k názoru, že už ječ jich tam trochu moc a jejich počet omezila. A jiné nechala. Jen tak mezi námi, ono už někde nešlo jen o stolečky a židličky, ale i o buňky s prakticky kompletním restauračním servisem, protože "zevnitř" z kamenné hospody už se tak velký počet stolů ani obsloužit nedal.
Je to názor městské rady, měla k němu své důvody, ale je to také o další diskusi, co je pro Prahu nejlepší. Tu nikdo nezakázal, takže v ní vesele pokračujme.
Jsem naturalizovaný Pražák, můžete říci přivandrovalec, ale o to jsem citlivější na změny ve městě, které jsem přijal za své. Nyní se objevil další nový "problém": zahrádky na Staroměstském náměstí. Na straně jedné historie a kultura (co se pod tuto vznešenost nechá schovat.), na druhé zbohatlictví nové vrstvy obyvatelstva, kterou jsme dříve v kádrových posudcích odsuzovali. Sleduji "zoufalství" magistrátu nad tím, zda vypsat sbírku na obnovu Karlova mostu ve stylu Národ sobě a vzdát se peněz z aktivit podnikatelů. Pamatuji, jak dřívější primátoři prohlašovali, že Staroměstské náměstí by mělo být "živý, kulturní organismus". A teď? Žádné zahrádky, žádná oáza klidu pusté náměstí.
Můj názor na zahrádky? Raději budu sedět v příjemné zahrádce na Staroměstském náměstí a objednám si dvojku suchého bílého vína od příjemné servírky, než bych seděl na pusté dlažbě a rozhodoval se, zda se mám svézt na poníku či v romantickém kočáře.
Vladimír Pieter, Praha 7
Co může být ušlechtilejšího než v úctě udržovat památky nenahraditelný odkaz předků. Nabyl-li někdo přesvědčení, že to lze bez zhoubných peněz nechť předvede, jeho věhlas zatím zastíní město veliké.
Restauratérství se rovná SLUŽBA, druhá strana mince zaměstnanost, peníze pro erár.
Čeho se dopustily ty ubohé stolky a židle? Možná jsou v podezření, že zapustí kořeny, vyrvou dlažbu a konečně začnou znehodnocovat památky.
A jak pohlížet na návštěvníky náměstí, místo aby náměstím rychle prošli, nanejvýš stáli v pozoru jako sbory v opeře, klidně si hodiny příjemně relaxují vsedě, popíjejí kávu a drinky, píší pohlednice a vychutnávají atmosféru jedinečného náměstí (to opravdu není Václavák), přitom ještě stačí utratit zhoubné peníze, ignorovat hodnoty (neignoruje se pouze vestoje), stát se spolupachateli. Vše sečteno a podtrženo: vandalství na druhou.
H. Neubauerová, Praha 7
Udivuje mne, že úředníci a radní jedním dechem ruší provoz dětských školek a jeslí na jednotlivých obvodech Prahy pro údajnou absenci peněz na tato zařízení, na druhé straně však odmítají milionové částky na poplatcích za restaurační zahrádky na Staroměstském náměstí.
Je kupodivu, že na západ od naší hranice, kde i důchodci mohou prožít důstojné stáří, mají učitelé slušné platy a matky s malými dětmi mohou zůstat doma jen proto, že státní úředníci více dbají na městskou kasu než na krásu. Viz: restaurační zahrádky v Monte Carlu, v Benátkách a dalších evropských městech.
Eva Slunéčková, Praha 5
Redakce IN
Ze všeho nejvíce to vypadá na nedorozumění. Nikdo nechce rušit předzahrádky v centru, nikdo je nelikviduje ani na Staroměstském náměstí. Celá diskuse je o porporcích mezi volným prostorem a místem, kde jsou ony "nebohé stolky a židličky". U Staroměstského náměstí rada dospěla k názoru, že už ječ jich tam trochu moc a jejich počet omezila. A jiné nechala. Jen tak mezi námi, ono už někde nešlo jen o stolečky a židličky, ale i o buňky s prakticky kompletním restauračním servisem, protože "zevnitř" z kamenné hospody už se tak velký počet stolů ani obsloužit nedal.
Je to názor městské rady, měla k němu své důvody, ale je to také o další diskusi, co je pro Prahu nejlepší. Tu nikdo nezakázal, takže v ní vesele pokračujme.
22. března 2001
22. března 2001