Život je krásný, i když člověk nevidí

Jakkoli je pro všechny lidi významná čtveřice sluch, čich, chuť a hmat, neoddiskutovatelně nejdůležitějším smyslem je pro každého člověka zrak. Prostřednictvím zraku totiž vnímáme přibližně 80 procent podnětů z našeho okolí a poškození nebo ztráta zraku je tak pro většinu lidí tím nejnepříjemnějším smyslovým postižením. Řečeno slovy Járy Cimrmana: "Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit… ale to je tak asi všechno, co s tím můžete dělat."

Poruchy zraku

Poruch zraku je celá řada. Mezi nejčastější patří krátkozrakost, dalekozrakost, stařecká dalekozrakost a astigmatismus. Závažné problémy působí poruchy okohybných svalů, šeroslepost, poruchy barevného vidění, šedý a zelený zákal. Mezi nejzávažnější poruchy zraku patří patologické změny na sítnici a jejích cévách, degenerativní onemocnění sítnice nezánětlivého původu, záněty sítnice, odchlípení sítnice, změny terče zrakového nervu, anomálie duhovky, absence čočky, vrozená vada cévnaté vrstvy – živnatky, vyklenutí, zašpičatění nebo ztenčení rohovky či některá nádorová onemocnění.

K poruše či ztrátě zraku může dojít také úrazem. Kromě mechanického poškození, které je nejčastějším úrazem oka, můžeme zrak poškodit i zářením, teplem, elektrickým proudem, poleptání kyselinami a louhem nebo poškození slzotvornými látkami.

Pokud nelze příslušnou zrakovou vadu ovlivnit podáváním medikamentů, případně korekcí pomocí běžných optických pomůcek, jako jsou brýle nebo kontaktní čočky a kde také nepomůže ani dnes již běžná ambulantně prováděná korekce zraku pomocí laseru, zbývá již jen klasický chirurgický zákrok. U pacientů s poškozením rohovky, které spočívá v jejím zdeformování, ztenčení či její změně po úrazu, kdy se již žádnou léčbou nedá její stav ovlivnit, je poslední možností jak navrátit zrak transplantace rohovky.

Kromě úrazů se může jednat i o dědičná onemocnění, či poškození rohovky v důsledku různých zánětů, případně postupnou degeneraci této původně čiré tkáně, která vedla k jejímu úplnému zkalení. Vzhledem k faktu, že dárců je velmi málo, čekací doba na tuto operaci se pohybuje v rozmezí přibližně 3 – 4 měsíců. Vlastní hojení je však mnohem delší – definitivní stav po operaci je možné hodnotit až po uplynutí přibližně jednoho roku. Mezi již běžně prováděné nitrooční operace patří např. odstranění pacientovy nezkalené čočky a implantace umělé nitrooční čočky.

Je možné, aby slepí opět viděli?

Ve světě probíhají minimálně dva na sobě nezávislé výzkumy, jejichž výsledkem by měl být mikročip, který umožní slepým lidem opět vidět. Podle dosavadních výsledků lze soudit, že náhrada zraku prostřednictvím implantátu by měla být v budoucnosti opravdu možná. Zatím se však ani jeden z těchto projektů nedostal do fáze klinického testování na lidech a určitě není možné dát zrak lidem, kteří se slepí již narodili. Jejich optická soustava se během zárodečného vývoje nevyvíjela normálně a v důsledku toho nejsou funkční buňky přenášející elektrické signály do mozku. Elektrický signál umělé sítnice by v takovém případě musel být předáván přímo do mozku prostřednictvím elektrod.

Život se zrakovým postižením

Zrakové postižení přináší velmi závažné komplikace života, smysluplný, užitečný a příjemný život jím však nemusí končit. Je vhodné v maximální míře využívat pomoci očních lékařů; jestliže nemohou pomoci oni, je možné kontaktovat organizace pomáhající takto postiženým lidem a jejich okolí. Je lépe naučit se s postižením žít, než čekat na uzdravení. Život je krásný, i když se člověk na mnohé věci nemůže podívat. Je však třeba život prožívat, ne jen živořit.

Zrakově postižení (ZP), nebo lépe osoby se zrakovým postižením, jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Tímto termínem se označují ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nestačí. Do této skupiny tedy nezahrnujeme osoby, které nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí – to znamená, že mají zrakovou vadu lehčího stupně a s brýlemi zvládají bez potíží každodenní činnosti, nemají omezení v přístupu k informacím, v orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění, v sociální oblasti atd.

Skupinu těžce zrakově postižených můžeme dále dělit na nevidomé a slabozraké. Při očním vyšetření se zkoumá zraková ostrost vyjádřená tzv. vizem udávaným zpravidla ve zlomku, kde první číslo znamená vzdálenost v metrech, ze které dotyčný čte a druhé číslo pak vzdálenost, ze které čte tu samou velikost písmene člověk s nepostiženým zrakem. (Vizus zdravého oka je tedy např.: 6/6). Vyšetření zrakové ostrosti do dálky se provádí nejčastěji na Snellenových optotypech, což jsou tabulky s řadami postupně se zmenšujících znaků. Dalším zkoumaným parametrem je velikost zorného pole. Toto pole může být v důsledku zrakové vady zúženo, omezeno nebo v něm může docházet k lokálním výpadkům – tzv. skotomům.

Statistické údaje o nevidomých a slabozrakých

Podle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se v následujících 20 letech může až zdvojnásobit. Podle britských pramenů je v Evropě asi 11 milionů slabozrakých a asi 1 milion nevidomých. Ve Velké Británii je těžce zrakově postižený každý 60. člověk. Jiné zdroje uvádějí, že lidé se zrakovým postižením tvoří přibližně 1 – 1,5% z populace. Přesné statistiky neexistují ani v rámci jednotlivých zemí.

Není bez zajímavosti, že 9 z 10 nevidomých (v celosvětovém měřítku) žije v rozvojových zemích a odborníci odhadují, že 80% slepoty může být léčeno nebo jí šlo předejít.

Za zmínku stojí fakt, že procento slabozrakých lidí v populaci průběžně roste a jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících tento trend je nade vší pochybnost prodlužování délky lidského života (to platí především v naší euroamerické civilizaci). Přímá úměrnost vzniku zrakových vad a vyššího věku je jednoznačně prokázána: 80% lidí starších 75 let má vážné problémy se zrakem a 70 – 75% nových případů zrakových vad vzniká u lidí starších 65 let. Z toho se dá vyvodit, že stárnutí je samo o sobě významným činitelem vedoucím ke vzniku zrakové vady. Podle prognóz se v příštích 20 letech počet lidí starších 85 let přibližně zdvojnásobí, z čehož lze usuzovat na zvýšení počtu lidí s postižením zraku.

(zdroj: webové stránky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR a revue objevů, vědy, techniky a lidí 21. století)