Vyhledávání

6.6.2017 — Více peněz do oprav stávajících ulic a chodníků, dokončení vnějšího dálničního okruhu kolem Prahy a rozšíření sítě metra, to jsou změny v dopravní infrastruktuře, které občané vyhodnotili jako jedny z nejdůležitějších. Požadavky Pražanů a Středočechů vyplývají ze sociologického průzkumu společnosti Median, který byl zhotoven v rámci projektu Polaď Prahu.

30.4.2024 — Pražský inovační maraton Nakopni Prahu 2024 se posunul do další fáze.

6.6.2007 — Město dostaví plavecký bazén Šutka v Tróji na aquacentrum. Studie rozvoje lokality navíc v těsném sousedství stávajícího objektu počítá s vybudováním areálu s venkovními bazény. Ten by se v případě pořádání olympijských her v Praze dodatečnými úpravami změnil v hlavní olympijské centrum vodních sportů. Po skončení her by bazény opět sloužily Pražanům.

4.7.2003 — Město by muselo mít aspoň 25 tak kvalitních sportovišť, jako bude Sazka Arena. Ta přijde na 6 miliard. Stane se Praha jako pořadatel letních olympijských her v roce 2016 nebo 2020 středem sportovního světa? Tato opojná myšlenka se objevuje v historii už počtvrté. Vše je ale nyní teprve ve stadiu diskusí a úvah. Nikdo není zatím například schopen ani říci, kolik by to stálo a zda by na tak obří akci hlavní město ČR mělo.

30.10.2008 — Zastupitelstvo hlavního města Prahy dnes schválilo přidělení dotací projektům, které žádaly o podporu ve všech třech prioritních osách Operačního programu Praha – Adaptabilita (OPPA). Letos byl o financování vzdělávacích a sociálně zaměřených projektů enormní zájem. Z 1178 předložených projektů si 840 milionů korun nakonec rozdělí 166 projektů zaměřených na další profesní vzdělávání, podporu vstupu na trh práce a modernizaci výuky na školách.

1.3.2005 — Praha má zájem rozšiřovat zóny placeného stání. Město k tomu vedou dosavadní zkušenosti Prahy 1, kde se placené parkování ukázalo jako efektivní způsob omezení automobilové dopravy v centru. Je to systém běžný v celé Evropě, který má samozřejmě své výhody i nevýhody, ale celkově se omezení parkování „korunou“ ukazuje jako nejefektivnější. Přetížené parkujícími vozidly je přitom nejen úzké centrum Prahy, ale i další oblasti města a efektivní systém placených parkovacích zón, má-li mít výrazný přínos pro zklidnění dopravy, také vyžaduje širší uplatnění. Současně jde ovšem o otázku citlivou pro obyvatele dotčených městských částí i návštěvníky, a proto byl zpracován návrh Koncepce dalšího rozvoje zón placeného stání v podmínkách hl. m. Prahy.

4.7.2003 — I Praha má problémy, na které potřebuje unijní dotace. Zatím nemá projekty ani vyškolené úředníky.

16.5.2006 — Návrhy dvou programů na čerpání dotací ze strukturálních fondů EU v období mezi lety 2007 a 2013 odsouhlasila dnes Rada hl. m. Prahy. V návaznosti na aktuální nastavení Praha připravila jeden program zaměřený na hmotné investice s důrazem na posilování dopravní obslužnosti a ochranu životního prostředí a druhý, který se orientuje na vzdělávání a sociální integraci.

7.2.2012 — Neprůhledný úřad, arogantní uniforma, nesrozumitelný formulář, extravagantní sbírka strojů – to vše se spolu s neodpovědností za kvalitu vykonané práce stalo symbolem naší doby.

7.2.2012 — Neprůhledný úřad, arogantní uniforma, nesrozumitelný formulář, extravagantní sbírka strojů – to vše se spolu s neodpovědností za kvalitu vykonané práce stalo symbolem naší doby.

29.11.2023 — Na konci listopadu končí projekt iKAP II - Inovace ve vzdělávání, který pro Hlavní město Prahu koordinoval Pražský inovační institut (Pii). Projekt, který trval dva a půl roku, byl zaměřený na pražské mateřské, základní a střední školy. Sdružoval čtyřiadvacet hlavních partnerů, kteří realizovali většinu aktivit. Byli mezi nimi neziskové organizace (např. Post Bellum, Člověk v tísni, InBáze, CEDU, SPKV a další) i školy a akademické instituce jako Univerzita Karlova, ČVUT nebo Smíchovská střední průmyslová škola.

6.1.2021 — Nejobtížněji se do kolektivů na veřejných mateřských, základních a středních školách v Praze začleňují děti a žáci s poruchami chování. V rámci předškolního vzdělávání má s nimi větší zkušenosti jen 14 procent mateřských škol. Naopak mnohem snadněji se všem stupňům škol daří integrovat děti a žáky s odlišným mateřským jazykem i ty, které mají specifické poruchy učení nebo zdravotní handicap. Většinu oslovených škol však trápí přebujelá administrativa spojená s inkluzí a nedostatečná podpora od státu. Ukázal to průzkum Pražského inovačního institutu a výzkumné organizace INESAN v rámci Školní inkluzivní koncepce kraje, který se uskutečnil mezi řediteli pražských veřejných škol.