Vyhledávání

5.12.2023 — Pražské městské části, odbory Magistrátu hl. m. Prahy a městské organizace v letech 2022-2023 úspěšně ukončily 57 projektů v celkové hodnotě 377 milionů korun, které pomohou Praze s adaptací na změnu klimatu. Do Zásobníku bylo nově zařazeno 75 projektů a 24 záměrů.

11.9.2017 — V dnešní době již není pochyb o tom, že na naší planetě dochází ke změně klimatu. Tato změna se více méně dotýká i obyvatel hlavního města Prahy. Ať jsou to extrémní teploty během letních měsíců, přívalové deště nebo například ledovka. To vše trápí právě i obyvatele hlavního města. Magistrát hlavního města Prahy připravil se začátkem nového školního roku 2017/2018 pro Mateřské školy a I. stupeň Základních škol hlavního města Prahy 2 interaktivní programy, které budou děti vzdělávat v oblasti adaptace na změnu klimatu. Programy realizuje Ekocentrum Koniklec.

17.8.2022 — Workshop uspořádal Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.i (CzechGlobe) s podporou projektu LIFE TreeCheck Green Infrastructure Minimising the Urban Heat Island Effect (LIFE17 GIC/CZ/000107) dne 20. 6. 2022, v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

18.2.2020 — Celostátní soutěž Adapterra Awards otevřela nominaci projektů pro svůj druhý ročník, ve kterém budou nově oceňovány i projekty ve speciální kategorii "Praha".

13.6.2019 — Radnice "šestky" pořádá v pondělí 17. června veřejné setkání a besedu k tématu strategie adaptace na změnu klimatu.

31.5.2017 — Hlavní město Praha čelí v posledních dekádách zvýšenému množství extrémních projevů počasí. Probíhající klimatická změna se projevuje zvyšováním průměrné roční teploty vzduchu a častějšími epizodami výskytu, intenzity i délky trvání vln extrémně vysokých teplot se vzrůstem počtu tropických dní (nad 30 °C) a nocí (nad 20 °C). Mění se rozložení srážek v průběhu roku - zvyšují se zimní a klesají letní srážkové úhrny, významně roste počet dnů bezesrážkového období. Specifikem velkých měst, hl. m. Prahu nevyjímaje, je tzv. efekt městského tepelného ostrova (asfaltové a betonové povrchy vozovek, ploch a sídlišť vytvářejí tepelné "ostrovy", z nichž sálá horko i v noci a jejich teplota zůstává až o 8 °C vyšší než plocha přilehlých zelených ploch, což znepříjemňuje život obyvatelům a má negativní vliv na jejich zdraví).

9.8.2018 — Základní strukturované informace o dokumentu a jeho přípravě, stav k 8/2018

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.