Vyhledávání

14.4.2014 —

3.9.2018 — Na 22 vrostl počet základen, ze kterých vyjíždějí vozy Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Jako poslední znovuotevřela záchranka po rekonstrukci stanoviště v ulici Průběžná ve Strašnicích. Od 3. září zde působí jedna dvoučlenná posádka zdravotnických záchranářů - specialistů pro urgentní medicínu. Základna se nachází v prostorách stanice Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy. Přítomnost záchranářské posádky zvýší dostupnost přednemocniční neodkladné péče pro obyvatele Prahy 10 a přilehlých čtvrtí. Od září jsou také zdravotníci pražské záchranky kompletně přestrojení do nových uniforem.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

28.3.2007 — Již druhý ročník semináře „ePraha – výzvy a příklady řešení“ se koná dnes na půdě Magistrátu hl. m. Prahy v jednacím sále budovy Nové radnice na Mariánském náměstí. Jeho program nabízí potřebné informace pro všechny, kdo se podílejí na rozvoji e-governmentu v hl. m. Praze, na modernizaci správy města a poskytování elektronických služeb pro veřejnost podle Informační strategie "Cesta k e-Praze

21.2.2018 — Příprava Implementačního plánu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu (dále Implementační plán) navazuje na Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu schválenou Usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1723/2017. Implementační plán podrobněji rozpracuje jednotlivé kroky vedoucí k realizaci vybraných adaptačních opatření (ve spolupráci se zainteresovanými subjekty hlavního města Prahy).

7.2.2023 — 7. 2. 2023, Televize, ČT24 - další pořady, ČT24, ČESKÁ TELEVIZE, Zdeněk Hřib

26.1.2024 — Indikátory udržitelného rozvoje usnadňují hodnocení pokroku k udržitelnosti, umožňují srovnání s doporučenými hodnotami, legislativními limity, srovnání mezi státy, regiony, městy, umožňují stanovení cílů rozvoje, zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků.