Adam Scheinherr: Základy Libeňského mostu opravíme už příští rok

Náměstek primátora města Prahy je původem architekt a navíc má rád mosty. Od začátku bylo tedy jasné, jaké bude hlavní téma rozhovoru 

Když Adam Scheinherr loni na magistrátu jako náměstek pro dopravu začínal, prohlásil, že jeho prioritou je zmapování stavu pražských mostů, které bude probíhat v několika vlnách. Půl roku poté jsou věci naplno v pohybu. „V jednu hodinu mám závěrečný kontrolní den na ČVUT, prováděli tam analýzu všech pražských mostů s předpjatými prvky, což byl třeba příklad právě Trojské lávky.“ 

Jak si mám jako laik představit ony „předpjaté prvky“? 
Jde vlastně o předpjatý beton. To je ten, ve kterém uvnitř máte nějaká lana. Na těch ale není zavěšená jen vozovka, jak by si laik mohl myslet. Ta lana jsou ještě nějakým způsobem natažená tak, aby vznikaly další síly, které vyrovnají tlak seshora, když jede po mostě auto. 
Předpjaté mosty tedy mají tu výhodu, že jsou rychleji zkonstruovatelné a jsou lehčí. Ale bohužel v minulosti byly konstruovány tak, že jsou ta ocelová lana ukrytá uvnitř konstrukce a jsou hůř kontrolovatelná. Na první pohled zvenku mohou vypadat v pořádku, ale uvnitř může být zkorodovaná výztuž. 

A co tedy zkoumalo ČVUT? 
Jejich studie nám rozděluje mosty s předpjatými prvky do několika kategorií podle různých typů. Podle toho, v jakém stavu jsou, anebo podle toho, jak rizikové jsou ty konstrukce. Dnes máme závěrečný kontrolní den, kdy se dozvím nějaké výsledky. Podle toho se pak na TSK rozhodneme, jak s těmi výsledky naložit. Finální zpráva bude dostupná do konce měsíce. 

Velký ohlas vzbudila situace ohledně Libeňského mostu a také nadjezdu u stanice metra Vltavská. 
Co se Libeňského mostu týče, bude studie proveditelnosti ke konci tohoto měsíce a pak ji projednáme na výboru pro dopravu a následně i na radě města. Očekávám, že už letos dojde k opravám základů mostu. Takže se okolo pilířů vybudují jímky a začne se pracovat na základech a pilířích. Oprava základů skončí příští rok, samotná oprava mostu začne v roce 2021. Už opravou těch základů ovšem řešíme jednu z nejdůležitějších součástí mostu. 
Co se týče mostu na Bubenské u stanice Vltavská, tak ten má skutečně konstrukční vadu, která je neopravitelná. Já jsem se dohodl s TSK, že ještě před Vánoci tam uděláme zatěžkávací zkoušky, ty proběhly úspěšně. Proto jsme tam nejdřív pustili automobily do 3,5 tuny. Most jsme provizorně podepřeli a dnes tam jezdí už automobily do šesti tun. Takhle to může zůstat dalších pět až deset let, ale ten most má konstrukční vadu a musí být nakonec zbourán. 

Jakou vadu má? 
Je tam nesoulad s projektovou dokumentací. Most je dělán z betonových segmentů, které jsou prefabrikáty, uděláte si je ve výrobě, mají třeba šíři 1,5 metru nebo dva metry. A tyhle prefabrikáty jsou v mostě jeden za druhým a skrz to jsou protažená předpjatá lana. Najednou je tam jeden úsek, ve kterém prefabrikát chybí a někdo ho dobetonoval. No a přesně v tom místě se objevila loni trhlina. To se u přepjaté konstrukce nemůže stát.

 
To by se nemělo stát asi u žádné konstrukce. Třeba u mostu v Janově se krátce před neštěstím objevila trhlina také. 
Nevím, jestli se dá tato konstrukční vada srovnávat s mostem v Janově. Každopádně by se neměla objevit. Ani v původní technické dokumentaci tam ta dobetonovaná část není. Proto jsme tam udělali zatěžovací zkoušky, zjistili jsme, jak se ta trhlina pohybuje. Provizorní řešení přípustné je, ale nakonec půjde most stejně dolů. 

A ještě se neví, co tam bude stát? Jestli tam bude nový most, nebo něco mimoúrovňového? 
Myslím si, že dělat tam kopii je nesmysl. Dnes jednáme o změně celého území Bubny-Zátory. Celá ta oblast je jedním z největších rozvojových území města, mohlo by tam bydlet až 30 tisíc nových obyvatel. Spíš bych to provázal v rámci širšího konceptu. Stejně tak je tam na Vltavské uvažována nová budova filharmonie. Už brzy bychom snad měli mít nějaký koncept, jak by to mělo vypadat v celém tom území. Potom můžeme řešit dopravní vztahy a budoucnost té křižovatky. 

Zmínil jste nové stavby pro bydlení. Kde si myslíte, že je větší potenciál? Je to spíš v zastavování těch ploch, které jsou teď fyzicky nevyužité, jako například Bubny, nebo jsou to byty, které jsou v současné době prázdné? 
Myslím si, že důležitá bude hlavně práce s rozvojovými územími, jako jsou právě Bubny-Zátory nebo bývalé brownfieldy, jako máme kolem stanice Kolbenova a tak podobně.

Má podle vás Praha potenciál k tomu, aby ještě během vašeho volebního období přešla od modelu smart city coby města s lavičkami, kde si můžete nabít telefon, k sofistikovanějším modelům, které budou například v řízení dopravy? 
Já jsem teď vyměnil vedení TSK a zodpovědnost za telematiku má pan profesor Karel Pospíšil, ve kterém vidím naději, že ji nastaví celkově novým směrem. My už teď máme spousty dat, která sbíráme z ulic. Prozatím z nich nejsme schopni nějakým způsobem vytvářet scénáře řízení dopravy.