Atlantická vazba je pro Evropu klíčová-rozhovor s primátorem hl. m. Prahy Pavlem Bémem, uveřejněný dne 2.10. 2006 v deníku Právo

Právo | 2.10.2006 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Jiří Roškot

PRIMÁTOR PAVEL BÉM PŘEVZAL PATRONÁT NAD KONFERENCÍ USA - EU

* Převzal jste patronát nad konferencí Dny USA a Evropské unie, která ve středu a ve čtvrtek svede na pražský Žofín další známé tváře světové i české politiky. Jak vnímáte toto fórum?

Je to pátý ročník setkání osobností současného světa a nabídne pohled na budoucnost euroatlantických vztahů i Evropy, její bezpečnostní politiku a ekonomiku, na to, jak řeší globální problémy životního prostředí i etnických konfliktů, které se nám nevyhýbají. Sám považuji atlantickou vazbu za naprosto klíčovou, zasazenou do naší kulturní tradice. Je něčím, na čem moderní Evropa vyrostla a co jí vytvořilo základní bezpečnostní geopolitický rámec. O významu konference svědčí i pohled mezi účastníky - bývalý viceprezident USA Al Gore, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, polský exprezident Alexander Kwašniewski, bývalý izraelský předseda vlády Ehud Barak a konečně bývalý americký ministr spravedlnosti John Ashcroft.

* Čím chcete účastníky oslovit vy?

Vidím dvě rozhodující témata, které Evropa řeší a bude muset vyřešit, pokud chce přežít. Prvním je bezpečnost, hrozba mezinárodního terorismu a řešení konfliktu na Blízkém východě. Terorismus je problém, který se dnes zcela viditelně dotýká Prahy, protože na jejím uzemí stále trvají zvýšená bezpečnostní opatření. V posledních několika letech jsme měli možnost dotknout se hrozby mezinárodního terorismu z velké blízkosti v případě madridských či londýnských útoků a to bylo už samo o sobě obrovským vykřičníkem. Každému je samozřejmě zřejmé, že konference nemůže nalézt vyčerpávající odpovědi, jak čelit problému terorismu, ale když se opět podívám na seznam hlavních řečníků tak si myslím, že přinese zkušenost a pohled politiků, kteří hodně ovlivnili současný svět.

* A druhé téma?

Druhým velkým tématem je pro mě Evropa v kontextu ekonomických proměn globálního světa a výzev především ekonomicky silných asijských států.
Evropa, která musí být konkurenceschopná s americkou ekonomikou i s asijskými ekonomikami. Zároveň Evropa, která nyní prožívá ekonomickou stagnaci. Do toho vstupuje demografický vývoj v podobě stárnutí populace s nákladnějšími sociálními a zdravotními systémy, které na jedné straně zkvalitňují a prodlužují život, ale na straně druhé rozevírají nůžky mezi náklady a příjmy. To je už velký problém a jsem přesvědčen, že nad Evropou visí Damoklův meč.

* Jak z pohledu primátora Prahy hodnotíte nynější zajištění a sladění protiteroristických opatření ve městě?

Hodně jsme se naučili po katastrofálních povodních 2002. Přírodní pohroma se sice může zdát odlišná od teroristického útoku, ale podíváme-li se na fungování krizového systému řízení a jeho složek, tak jde o fenomén velmi podobný. Čtyři roky tvrdých zkoušek mě vedou k přesvědčení, že jsme připraveni řešit mimořádné události. Nejvíc je třeba investovat do prevence a pak teprve do systému krizového řízení, jehož cílem je minimalizovat škody mimořádné události. Krizový systém řízení dnes funguje jako dobře namazaný stroj. Každá složka má své prováděcí předpisy a vzájemně jsou koordinovány na úrovni bezpečnostní rady města. Několikrát jsme si v uplynulých letech ověřili, že tento systém skutečně funguje.

* Můžete připomenout kde?

Asi před rokem, byť se to některým mým i vašim kolegům zdálo zbytečné, jsem se odhodlal k tvrdé zkoušce s cílem otestovat reakci na hrozbu teroristického útoku v pražském metru, tedy v nejsložitějším a nejrizikovějším prostředí v Praze. To vše s dokonalou simulací výbuchu, zdravotních komplikací s desítkami těžkých zranění i případů ohrožení života, kdy o přežití rozhodují vteřiny nebo minuty, a to v podzemí města. Odhalili jsme tím některé problémy v logistice. Například zprovoznění eskalátoru alternativním zdrojem energie nebo místa, kde chyběla síť pro použití mobilních telefonů. I tady platí těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Teď víme, že se nám to už nestane. Všechno se ale samozřejmě nedá předvídat, protože neviditelný nepřítel může zvolit několik cílů v jednom městě najednou, jak jsme toho byli svědky v USA 11. září 2001.

* Newyorská policie má rozsáhlou spolupráci s jinými městy v USA i v zahraničí a vysílá do nich i své zástupce. Má Praha něco podobného?

Praha si vyměňuje bezpečnostní zkušenosti s řadou partnerských měst. S New Yorkem spolupracujeme také. S jeho starostou Michaelem Bloombergem k sobě máme blízko a zkušenosti si umíme předávat. Na základě těchto zkušeností z jiných měst jsme se také například rozhodli, že z metra odstraníme odpadkové koše, za což jsem byl kritizován. Věděl jsem, že nás úklid bude stát daleko víc, ale je to jedna z drobností, která dnes snižuje pravděpodobnost teroristického útoku.

* Máte oči i na perónech?

V metru máme velmi sofistikovaný kamerový systém, který v době zvýšené pohotovosti pracuje na sto procent a získané výsledky zpracovávají operační střediska s daleko větší ostražitostí. Jeho smysl je samozřejmě hlavně preventivní. Pokud jde o softwarové vybavení a analýzu kamerového systému, učíme se od zkušenějších partnerů v zahraničí. Je to forma spolupráce, která přináší nápady v zavádění nových technologií. A i my je na základě zahraničních zkušeností budeme zavádět do praxe. Přesto pro bezpečnost v Praze z hlediska rizik mezinárodního terorismu, musí mít velkou úlohu také kvalitní práce specializovaných složek státu, což je především Policie ČR a také zpravodajské služby.

* Jaká je v tom všem úloha primátora?

Ta přichází při mimořádných preventivních opatřeních, při posílení hlídkové služby v ulicích nebo zvýšená ostraha v prostředích jako je metro, a pak v situacích, kdy dojde k mimořádné události a já jako primátor uvádím do pohybu celý systém krizového řízení.

* Konference USA a EU je jednou z mnoha událostí, které se v Praze během roku konají. Jak si v tom vede ve srovnání s konkurenčními evropskými městy?

Z hlediska cestovního ruchu je Praha nejrychleji rostoucí metropolí a po Paříži jsme druhým nejvyhledávanějším městem v Evropě, přičemž konferenční turistika představuje pět až šest procent z turistického ruchu. Jsem přesvědčen, že jsme na tom dobře, ale myslím, že ještě máme prostor pro dynamičtější rozvoj. Podpořit můžeme například rozvoj konferenčního cestovního ruchu. Přijíždějí inteligentní návštěvníci, kteří jedou jak pracovat, tak se bavit. Je to většinou středostavovská cílová populace, která je bonitní a v Praze ráda utrácí. Pokud jde o turistiku, mám dvě priority: chci napomoci rozložit zájem turistů i na jiná místa než na malé turistické jádro pražské památkové rezervace a také podpořit kongresovou turistiku s tím, že Praha zde má ještě nejméně tří až čtyřprocentní růstový potenciál.

* Jak chcete ovlivnit zájem turistů i o jiné pražské památky?

Přednost a problém Prahy zároveň je v tom, že má nádhernou památkovou rezervaci nesrovnatelnou s jinými státy, ale ta je uspořádána tak, že hlavní turistická zátěž je na typických a nám velmi známých místech. Má sice i jiné skvosty jako třeba Břevnovský klášter, ale jelikož není v srdci Prahy, turisté o něm vlastně nevědí. Myslím, že se tomu dá napomoci kvalitní informační politikou, spoluprací s cestovními agenturami, vytvářením nabídkových balíčků, jejichž součástí není jen historické centrum. Pomohla by i motivační či bonifikační strategie, kdy nabízíte za jednu cenu návštěvu atraktivních památek v centru a jako bonus přidáváte třeba právě Břevnovský klášter či jiné pamětihodnosti.

* A kongresová turistika?

Hodně dobrá je v tomto směru Budapešť, beru si zkušenosti od svého budapešťského kolegy. Staví se tam obrovské moderní kongresové centrum se zázemím a to za státní peníze, což v Praze moc není. Dokonce i rekonstrukce pražského kongresového centra pro summit NATO (2002) a zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu platila Praha z vlastních prostředků. Stát nám na to půjčil a my tyto prostředky vracíme. Praha sice tvoří 25 procent hrubého domácího produktu země a pokud je „nad vodou“, platí, že se daří i české ekonomice. Pokud tedy Praze dynamicky roste HDP, roste s ní i Česká republika, ne naopak. Ale bohužel stát a poslanci jsou vůči své metropoli velmi macešští.

* Co ale kdyby se Praha dočkala bonbónku, jako je pořadatelství letní olympiády?

Olympiáda je pro mě projektem, který nám umožní postavit si vizi, jak bude město žít v roce 2020, jaké bude mít infrastrukturní potřeby a to nejen pokud jde o sport a volný čas ale především v oblasti dopravních potřeb či ekologických priorit. To je nyní pro Prahu největší cena celé myšlenky ucházení se o pořadatelství a všechny dosavadní debaty o tom, zda na to budeme mít, jsou úsměvné, protože tak daleko zdaleka nejsme. Zatím tuto vizi formulujeme. Ta umožní definovat náklady, kdy proti nim v ekonomické analýze stavíte výnosy olympiády. Říkám, že pouze a jenom v případě že ekonomické studie nám ukáží, že olympiáda je výhodným projektem, pak jako primátor mohu říci, že to je dobrý nápad.

* Jaká je mezinárodní zkušenost?

Všechny olympiády v uplynulých dvaceti letech byly výnosné, městům přinesly příjmy a přidanou hodnotu v podobě postavené městské infrastruktury, stadiónů, plaveckých bazénů a tak dále. Na základě zkušeností s organizací sportovišť také tvrdím, že by se ale nejednalo jen o olympiádu pražskou, ale českou. Jsme totiž tak malou zemí, že by tomu tak muselo být a řada disciplín by se odehrávala v jiných krajích ČR. Zmíněná ekonomická rovnice musí platit i pro celou ČR. Se stoprocentní jistotou si dovolím tvrdit, že jestli něco v ČR chybí, tak je to definování dlouhodobé strategické vize rozvoje země. To neudělal ani pan Paroubek, ani před ním pánové Gross, Špidla a Zeman. Do státního rozpočtu se salámovými metodami rok co rok zapojují nejrůznější investiční projekty v tom či onom místě bez ladu a skladu, bez dlouhodobé strategické vize. Vize olympiády v ČR může napomoci formování dlouhodobé strategie rozvoje celé naší země.

* Do kdy se musí Praha připravit?

Do poloviny listopadu budou dokončeny ekonomické studie na olympijskou infrastrukturu, olympijskou vesnici, mediální vesnici a ceremoniální stadión. Pak bude do zhruba poloviny dubna 2007 probíhat odborná a veřejná diskuse, do které se musí mít možnost zapojit občané. Asi v květnu bude o možné kandidatuře rozhodovat zastupitelstvo hlavního města a předpokládám, že i vláda, která musí vyjádřit podporu a souhlas. V létě 2007 musí pak Praha oficiálně oznámit, jestli se o kandidaturu chce ucházet. Za další zhruba dva roky Mezinárodní olympijský výbor (MOV) vybere z řady zájemců několik kandidátů. Ti pak zpracují sofistikovaný fundamentální projekt a to už není jen o chuti se ucházet, ale je to závazek. Volba pořadatelského města následuje asi za další dva roky. Zatím jsme na začátku a kromě energie, času a plánování nás to nic nestojí.

* Ve strategickém výhledu jste zmínil dopravní infrastrukturu. Praha je zahlcena auty. Jak z toho ven?

 Praha má dva evropské primáty. Je na prvních místech v počtu aut na Pražana - 1,9 obyvatele na jeden vůz - a zároveň jsme jedinou evropskou metropolí, v níž vítězí městská hromadná doprava nad auty - celých 57 procent proti 43 procentům, což je skvělé. Máme velmi kvalitní systém městské hromadné dopravy. Budoucnost je pro mne jednoduchá: musíme především dokončit tranzitní pražský okruh, který odvede z Prahy i z jižní spojky kamiónovou přepravu a bude odvádět i 75 procent vnitroměstské dopravy. Tím se značně odlehčí především hustě osídleným rezidenčním čtvrtím.

* Co tento systém dotváří?

Druhý okruh, který je třeba urychleně dostavět, je vnitřní okruh, který v zásadě vede v tunelech, částečně mosty a ten je životně důležitý, aby si historické jádro města mohlo definitivně vydechnout. Oba okruhy budou propojeny kapacitními a expresními radiálními komunikacemi. Tento dopravní skelet bude dokončen přibližně v letech 2011 až 2012 s tím, že už do roku 2010 by mělo fungovat asi 70 procent systému, což je podle mě dobrý základ pro viditelné snížení dopravní zátěže ve městě. V tento okamžik přistoupíme k zavedení možná nepopulárního opatření, a přesto pro budoucnost historického centra nezbytného - ke zpoplatnění vjezdu do centra zavedením mýtného.

* Bude platit i pro občany, kteří v centru žijí?

Samozřejmě stále žijící v centru budou zvýhodněni. Abychom mohli v roce 2010 tento systém zavést, tak je třeba jej v praxi vyzkoušet, tak jak to nedávno udělali ve Stockholmu. Předpokládám, že v roce 2009 zavedeme pilotní projekt. Testování bude probíhat obdobnou metodou jako v Londýně či Stockholmu digitalizovaným elektronickým modelem kamerového systému. Všechna dopravní opatření budou provázena maximálně možným upřednostněním městské hromadné dopravy a udržením přepravních objemů přinejmenším na nynější úrovni, která je v Evropě jedinečná. V tomto ohledu na nás nikdo nemá. Paříž, Londýn i Řím jsou daleko za námi. To samozřejmě předpokládá zkvalitnění této dopravy zaváděním nových souprav metra, pohodlnějších tramvají, protože Pražan chce jít s dobou.

* Bude tomu odpovídat i stabilita cen jízdného?

Znamená to udržet dostupnou cenovou relaci jak jízdného, tak předplatného. Zeptáte-li se třeba na rok 2010, tak si v žádném případě nedovedu představit nějaký dramatický nárůst. Kdyby k němu došlo, pak se v objemu přepravy dostaneme hluboko pod 50 procent a tím bychom znectili základní princip i obrovský úspěch fungování systému městské hromadné dopravy v Praze. Zmrazení jízdného, o kterém občas slyším, je ale samozřejmě nesmysl. Budeme hledat křehkou hranici mezi inflací a paritou kupní síly, protože nemůžete jízdné úplně zmrazit, jak žádají některé populistické hlasy před volbami, když je v této zemi tříprocentní inflace. Co když bude sedmiprocentní? Cena jízdného nesmí klesat ve vztahu k vývoji české ekonomiky.