Autonomní metro vyjede poprvé na lince C, začneme stavět Hloubětínský tunel, říká Hřib

Rekonstrukce Barrandovského mostu, stavba Dvoreckého mostu a metra D. Bývalý pražský primátor a nový náměstek pro dopravu v metropoli Zdeněk Hřib (Piráti) má před sebou nelehký úkol. Pokračovat v investicích do pražské dopravy a zároveň napravit její pověst, pošpiněnou korupčními kauzami.

Proč chce zachovat ocelovou konstrukci železničního mostu na Výtoni? Jak chce pro řízení pražské dopravy využívat data a kdy budou dokončené klíčové dopravní stavby v hlavním městě? Nejen to se dozvíte v dalším díle podcastu Business Club.

Když jste předával kancelář novému primátorovi Bohuslavu Svobodovi, tak jste současnou koalici přirovnali k italskému manželství. Jak se vám zatím v manželství žije?

Já myslím, že koalice zatím funguje, nenarazili jsme na žádný větší konflikt. Ve čtvrtek proběhlo zastupitelstvo a myslím, že je vidět, že problémy zatím nejsou. Pochopitelně se blížíme okamžiku, kdy se budeme bavit o programovém prohlášení rady, to bude asi takový první zábavnější okamžik, ale já osobně předpokládám, že na spoustě věcí bude shoda.

Na čtvrtečním zastupitelstvu jste mimo jiné podpořili rekonstrukci výtoňského železničního mostu. Proč?

My říkáme, že má být zachováno co nejvíce z celého mostu, ale to, jak se to provede, je otázka na Správu železnic, protože vlastníkem mostu jsou oni. My jako Praha chceme tři koleje, to je nezbytné kvůli rozvoji Prahy, už teď je dvoukolejný most přetěžován. Do budoucna budou potřeba ještě další dvě koleje pod zemí – tzv. Metro S. Také potřebujeme zastávku na Výtoni. O čem se vede debata, to je ve skutečnosti otázka památkářská. V konečném důsledku bude záležet na tom, co bude chtít dělat Správa železnic, potažmo ministerstvo dopravy a státní památková péče.

Přesto je důležité zmínit postoj, který k tomu zastupitelstvo zaujalo. Je podle vás rozumné využívat veřejné peníze k tomu, aby se zachovalo něco, co podle některých odborníků ani není možné zachovat?

Ale to vám řekne každý památkář, že oni při té rekonstrukci samozřejmě budou chtít zachovat co nejvíce z mostu. My jenom říkáme, že to nejhodnotnější, co na mostu vidíme, je oblouková konstrukce. To je to, co si asi každý představí, když se řekne výtoňský železniční most. Ale jak konkrétně to bude provedeno, to jsou otázky na Správu železnic, na státní památkovou péči a na ministerstvo kultury. Ne na hlavní město Praha.

Dobře, pojďme dál. Jak byste ohodnotil pražskou dopravu na stupnici jedna až pět?

To je dost složité. Já jsem totiž celou dobu v předchozím volebním období chtěl po datových analyticích, aby mi dali nějaké jedno všeobjímající číslo, které popisuje stav dopravy v Praze, a čtyři roky jsem dostával setrvalou odpověď, že to nejde. Ten problém je mnohem komplexnější. Zaprvé jde o to, o jaké dopravě se bavíme. Zda o pěší, cyklistické, MHD nebo o silniční.

Co se týče MHD, tak my jsme hodnocení jako jedna ze tří nejlepších na světě. Hromadná doprava je tedy, troufnu si tvrdit, na jedničku. Pochopitelně najdeme nějaké věci, které mají prostor ke zlepšení, ať už je to bezbariérová přístupnost, nebo preference tramvají v místech, kde se střetává automobilová doprava s tramvajovou. Co se týče pěší prostupnosti, tak teď se třeba dělají přechody u Jiráskova mostu a udělal se přechod u Muzea na magistrále.

Co se týče automobilové dopravy, tak v minulém období se začala reálně publikovat data, která se používají při řízení a sledování dopravy. Na webu pragozor.cz tak máte možnost sledovat online měřenou průjezdnost hlavního města. A to si myslím, že je asi ta nejdůležitější věc.

Proč jste už v tom uplynulém funkčním období nepracovali více s daty?

Ale my jsme pracovali s daty. My jsme začali s tím, že se data publikují a že jsou online. A to, co já bych chtěl udělat v tomhle volebním období, je jasný plán a strategie, co dělat s telematickými zařízeními v Praze, protože těch technologií je hodně. Já si myslím, že je dobré se zaměřit na systémy, které využívají umělou inteligenci a anonymizovanou analýzu kamerových záznamů, která vám umožní statisticky spočítat, například kolik aut projelo v daném záběru.

Dobře, předpokládejme, že ta data máte. Co s nimi?

Zaprvé je nebudeme nijak tajit, aby se dalo říct, když se objeví v novinách nějaký populistický výkřik typu „tohle tady ještě nebylo“, že tohle už tady bylo tehdy a tehdy. V minulém volebním období totiž takové výkřiky zaznívaly často ze strany opozice. Myslím si, že doba opravdu pokročila a máme na víc. My chceme jednoduše vnést reálné informace do veřejného prostoru. Je to opravdu zásadní věc pro řízení rozvoje dopravy do budoucna, protože to umožňuje směrovat peníze na investiční akce, které jsou opravdu důležité.

To ale není problém dopravy. To je problém politické a veřejné debaty, která se podle vás řídí nějakými populistickými výroky. Já se ptám na to, jak konkrétně data využijete ke zlepšení pražské dopravy?

Už se používají třeba při plánování rekonstrukce Barrandovského mostu. Minulý rok ukázal, že když se to dobře připraví právě za využití dat, tak kolaps, který byl široce avizován a se kterým sýčkovala zejména opozice, nenastal. Data se tedy už využívají, ale podle mě se mají využívat více, a hlavně by se o nich měla transparentně informovat veřejnost v nějakém srozumitelném formátu.

To znamená, že je budete využívat při plánování uzavírek?

Nejenom, ale i při plánování dalších investičních akcí, abychom si řekli, kde jsou dopravní špunty v Praze a podobně.

V médiích v posledních týdnech vystupujete poměrně často. Řečeno už toho bylo hodně. Mluvíte o dostavbě okruhu, také že v tomto období nebudete zavádět mýto nebo že chcete lidi motivovat k tomu, aby při cestě do centra využívali místo aut MHD. Je nějaké téma, které vám ve veřejném prostoru přijde upozaďované?

Možná to je tzv. Hloubětínský tunel. Je to stavba za přibližně šest miliard, která výrazně pomůže řidičům v Praze. Jde o zkapacitnění dvou křižovatek ve Kbelské ulici, kde není ještě dostavěný okruh. Je to takový velký dopravní špunt. V plánu je, že se to na Kbelské dá pod zem a udělají se mimoúrovňové křižovatky. Díky tomu se výrazně zkapacitní průjezd a auta tam přestanou stát. Navíc bude možné zlepšit i tu situaci na povrchu, kam půjde přidat nějaké stromy, cyklostezky atd. Je to věc, která bude také výrazně dřív než dostavba okruhu. Tento tunel by se měl začít stavět ještě v tomto volebním období. To je tedy stavba, která, si myslím, stojí trochu v pozadí veřejné debaty.

Kdy bude hotový?

Mohlo by to být dostavěno do roku 2029, než začne dostavba městského okruhu. Ta je totiž podmíněná tím, že Hloubětínský tunel už bude existovat.

Těch investic je opravdu hodně, a kdybychom je měli všechny rozebírat, tak tady budeme několik hodin. Uděláme to tak, že já budu jmenovat hlavní investice a vy mi budete říkat, kdy budou hotové. Začneme s Metrem D.

To má naplánované dokončení v roce 2029.

Vnitřní okruh.

Vnitřní okruh se naopak začne stavět přibližně v tom roce 2029, možná 2030. Dostavba potrvá pět, možná šest let za předpokladu, že nám na to stát přispěje, tak jako přispívá v Brně, protože jinak si město stavbu nebude moct dovolit. Já už jsem mluvil s ministrem dopravy Martinem Kupkou a ten souhlasil, že jde o stavbu nadregionálního významu a že tím rozhodně nebudou jezdit jenom Pražáci. Nicméně my budeme moct jít za vládou s nějakým požadavkem na peníze, až budeme mít vydané stavební povolení, což bude tak v roce 2029. To znamená, že se o tom nebudeme bavit s touhle vládou a možná ani s tou příští.

Dobře, přejděme teď k mostům. Kdy bude hotový ten Dvorecký?

Tam se také narazilo na problémy při zakládání. Když to zaokrouhlím a přidám komplikace s geologií, tak by měl být hotový v roce 2025.

Jak to vypadá s dokončením oprav Barrandovského mostu?

Barrandovský most jsou vlastně dva mosty vedle sebe, které se opravují po půlkách. Začalo se loni a poslední etapa je naplánovaná na rok 2025. Letos to bude ještě horší než loni, takže opravdu doporučuji se Barrandovskému mostu vyhnout v době uzavírek, což znamená od půlky května přibližně do konce srpna. Já pevně doufám, že se to stihne, ale upozorňuji, že je to rekonstrukce a při každé rekonstrukci můžete narazit na lecjaká překvapení.

Co lávka Holešovice–Karlín?

Ta se momentálně dokončuje a bude se otevírat v první půli tohoto roku. Je tam nějaké zpoždění dané komplikací při zakládání v korytu řeky. Geologie je v Praze opravdu extrémně složitá. My ale využijeme čas k úpravě obou břehů a k rekultivaci Štvanice.

Kdy přijde řada na lanovku z Podbaby do Bohnic?

Ta by se mohla začít stavět už v tomto volebním období. Hotová by mohla být v roce 2027.

A lanovka na Petřín?

Aktuálně soutěžíme nové vozy. Předpokládám, že snad do roka do dvou by měly být. Potom se bude ještě řešit otázka bezbariérovosti spodní stanice.

Kdy se dočkáme železničního spojení centra s letištěm Václava Havla?

To je zajímavá otázka, kterou se vlastně zabývalo ve čtvrtek i zastupitelstvo. Problém je, že tuhle stavbu nestavíme my, ale Správa železnic. První etapa, rekonstrukce Negrelliho viaduktu, už je hotová, teď se staví další část v Holešovicích a poté ten nejsložitější úsek z Veleslavína do Ruzyně. S ostatními zastupiteli jsme se shodli, že bychom od Správy železnic chtěli získat nějaký harmonogram toho, kdy to bude. Než bude zprovozněn poslední úsek, tak z nádraží Veleslavín do Ruzyně bude jezdit velkokapacitní trolejbus. Spoj na letiště je totiž jedna z nejvytíženějších pražských linek. Jakmile se dostaví vlaková trať, tak trolejbusy přesuneme na linku 136.

Tramvajová trať na Václavském náměstí?

Ta už se soutěží. Když to půjde dobře, tak by to mělo být hotové v roce 2026 nebo 2027 podle toho, jak doběhne soutěž, protože tam je spousta dotazů od uchazečů a tím se prodlužuje termín odevzdání nabídek. To je záležitost, která je nezbytná pro to, aby se zlepšila tramvajová doprava v centru. Protože teď je to všechno závislé na trati, která vede Ječnou, a když vám praskne kolej ve Spálené, tak vám vlastně stojí doprava v centru. A potom je ještě jedna plánovaná tramvajová trať, kterou je dobré zmínit, a to je ta, která povede z Václaváku přes hlavní nádraží parkem Vrchlického sady, známým jako Sherwood. Aktuálně probíhá mezinárodní architektonická soutěž, na které se podílí hlavní město, dopravní podnik a Správa železnic. Jde o kompletní přeměnu odbavovací haly hlavního nádraží. Cílem je přesunout historickou budovu nádraží víc k lidem tak, aby mohla fungovat dohromady s odbavovací halou a parkem.

Těch položek je hodně a to jsme ještě zdaleka nevyjmenovali všechny. Je na to v rozpočtu hlavního města dost peněz?

Část toho nejsou akce investované Prahou. My jsme ale v minulém roce dosáhli rekordního objemu investic od roku 2015, kdy byl dokončen tunel Blanka. Pevně doufám, že když předchozí koalice dosáhla rekordních investic, tak že tenhle trend bude udržen a že budeme investovat do budoucna ještě více.

Velkým tématem je také zelená a udržitelná doprava. Podle klimatického plánu přijatého před čtyřmi lety se mimo jiné měla do roku 2030 snížit spotřeba fosilních paliv v dopravě o 17 procent. Zvyšovat se naopak měla kapacita hromadné dopravy, a to o 150 milionů přepravených cestujících ročně. Plní město klimatický plán, co se týče dopravy?

Já myslím, že ta opatření plníme postupně. Mnoho z nich je ale závislých na evropských dotacích. Mně se podařilo vyjednat z Evropské unie dotace třeba pro tramvajové trati. Dvorecký most nebo i pro tramvaj na Václavském náměstí. To jsou věci, na kterých se bude spolupodílet Evropská unie. Tyto investice nám samozřejmě umožní kapacitu dopravy navýšit. Další evropské peníze jsem vyjednal na výměnu vozidel. Místo dieselových busů tady budou jezdit trolejbusy nebo elektrobusy.

Kdy přijdou na řadu autonomní dopravní systémy, o kterých píšete v pirátském programu i v koaliční smlouvě?

Tak to je moje oblíbené téma. Co se týče autonomního metra, tak docela určitě Metro D by mělo fungovat autonomně a mít autonomní řízení. Proto potřebujeme postavit skleněnou stěnu mezi peronem a kolejemi, kde to metro zastaví přesně dveře na dveře. Další věc, kterou ale běžný cestující neuvidí, je automatizace zabezpečení metra.

To znamená, že stávající linky budou automatizované až po tom, co se zahájí provoz metra D?

Ne, nejdřív by mělo být Céčko, protože tam by vlastně měly jezdit stejné soupravy, které potom budou jezdit na Déčku. Úvaha je taková, že by se soupravy metra z Céčka nahradily novými a soupravy, které teď jezdí na Céčku, by se přesunuly na Béčko, kde bychom se zbavili starých sovětských souprav.

Na závěr připomeňme, že ve středu jste byl zvolen do čela dozorčí rady dopravního podniku. V minulosti jste řekl, že chcete změnit systém odměn pro členy rady, aby nově závisely na odvedené práci. Je něco dalšího, co budete chtít v největší městské společnosti změnit?

Odměny vázané na docházku by se měly týkat všech městských společností. Myslím, že v rámci koalice na tom máme shodu, akorát se to musí propsat do všech stanov a smluv. V dopravním podniku se dále chci zaměřit zejména na transparentnost. My (Piráti) jsme v minulém volebním období měli v přímé gesci jenom jednu městskou společnost, operátora ICT IT. Zavedli jsme celou řadu opatření. Třeba to, že se zveřejňují všechny přijaté faktury a soutěží se transparentně zakázky víc, než je požadováno zákonem. Všechny tyto věci chceme zavést i v dopravním podniku, protože víme, že i v městské společnosti to může fungovat.

Mimochodem už se mi podařilo prosadit, že od 1. ledna platí nové podmínky pro zadávání veřejných zakázek, díky kterým se stavební zakázky soutěží veřejně od šesti milionů.

Kdy budou výsledky auditů v dopravním podniku, které byly zadány po kauze Dozimetr?

To asi není úplně otázka na mě, tam byla zmocněncem Hana Kordová Marvanová. Pokud je mi známo, tak audity jsou postupně zadávány. Já pevně doufám, že během tohoto roku by měly být všechny hotové.