Blackout

David BOREK, moderátor
--------------------
Masivní a déle trvající výpadek elektrického proudu, takzvaný blackout. Jak by si s ním poradila více než milionová česká metropole? Pražský magistrát spolu s ministerstvem vnitra pracují na změnách, které se musí zavést tak, aby se dopady takového blackoutu zmírnily. Jde o to, jak třeba zajistit dodávky pitné vody, anebo nemocniční péči.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Vodu, která se filtruje tady na Želivce, pije 75 % Pražanů. V případě blackoutu by se k nim ale nedostala, protože by ji přestala pohánět elektrická čerpadla. Hlavní město navíc pro takovou situaci nemá ani dostatek cisteren, které by vodu rozvážely. Bez vody a bez proudu by byla ohrožená i drtivá většina nemocničních oddělení, třeba tady na ARO Všeobecné fakultní nemocnice je na nich v tuhle chvíli závislých 9 pacientů. Jejich životy by v případě blackoutu zachránil tenhle záložní zdroj, podle magistrátu by jich ale nemocnice měly mít víc. Zhruba tisícovka lidí by při výpadku proudu mohla uvíznout v tunelech metra. Odtamtud by je dostaly tyhle záložní agregáty, celkem jich je v Praze 15 a jestli fungují tak, jak mají, dopravní podnik kontroluje každého čtvrt roku. Za poslední rok se hlavní město krátkému blackoutu přiblížilo třikrát, například, když loni v létě na několik desítek minut vypadla chodovská rozvodna, jedna ze tří, které proud pro Prahu zajišťují. Kateřina Poláková a Tereza Schejbalová, Česká televize.

David BOREK, moderátor
--------------------
Primátor hlavního města Prahy Tomáš Hudeček. Hezký večer vám přeji.

Tomáš HUDEČEK, pražský primátor /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor
--------------------
Pane primátore, jako novinář vím, že média občas mají tendenci strašit, ale opravdu pokud více než milionová metropole zjistí, že v případě výpadku proudu by nemohla zajistit kvalitní nemocniční péči, že by nemohla zajistit pitnou vodu, není to trošku na podivenou a není to šokující, alarmující pro vás minimálně?

Tomáš HUDEČEK, pražský primátor /TOP 09/
--------------------
Já bych to nenazval, že to je šokující, já si myslím, že je povinností samosprávy a veřejné správy se postarat o bezpečnost obyvatel a my jsme při našem cvičení, které probíhalo asi před 4 měsíci a půl roku jsme se na to cvičení připravovali, zjistili, že zkrátka tady v těchto některých páteřních infrastrukturách, jako je třeba nemocnice, nejsou dostatečné zásoby elektrické pro elektrické energie, zkrátka agregátory na dostatečnou dobu a jeden ze závěrů toho cvičení je, že by právě měla právě tato doba být prodloužena.

David BOREK, moderátor
--------------------
Co se tedy bude teď měnit a kdy se to bude měnit, protože teď je vlastně mluvíme o jakémsi výkopu, prvotní signál, že se má zavést soubor, tuším, 32 opatření, která vzešla z onoho cvičení, ale kdy budou zavedena?

Tomáš HUDEČEK, pražský primátor /TOP 09/
--------------------
To jsou věci, která, to jsou věci, které stojí někde některé na straně hlavního města Prahy, některé vyžadují legislativní změnu, takže i proto i já jsem se dneska právě sešel s ministrem Chovancem nad věcmi, které vyžadují jaksi přístup celého státu, nejen hlavního města Prahy. Jsou tam legislativní změny, protože ty problémy, na které my jsme narazili, jsou i relativně blackoutem úžeji nesouvisející, protože například městští policisté, městští strážníci, kterých máme 2,5 tisíce, nemůžou být nasazeni ve větším počtu ani v případě katastrofy na delší dobu, to znamená, je potřeba legislativní opatření, které odbourá tady tento blok. Dále, jak jsem řekl, nemocnice mají v současné době agregáty na v podstatě, dejme tomu, 7, 8, 9 hodin. My si myslíme, že by to podle vzoru v Rakousku a v Německu opravdu mělo být 72 hodin, to znamená 3 dny. Dále zásoba vody. Zjistili jsme v případě výpadku elektrické energie dojde velmi jednoduše k tomu, že přestane také pro domácnosti téct voda. Na tuto situaci Praha v současné době úplně připravena není a těch cisteren, které by vodu mohly takto v ulicích rozvážet a dávat, není dostatečné množství. A těch problémů, na které jsme přišli, je, je řádově, jak bylo řečeno, pár desítek.

David BOREK, moderátor
--------------------
No mě tam zaujala jedna věc, která patrně bude na delší lokte, protože tam se také mluví o nutnosti záložního zdroje elektřiny, tedy jakási pohotovostní elektrárna pro Prahu. To je tak někdy do roku 2030, 40, 50? Nebo se to může stihnout za v podstatě kratší dobu?

Tomáš HUDEČEK, pražský primátor /TOP 09/
--------------------
Praha v současné době má na svém území několik, několik zdrojů energie, elektrické energie s tím, že ten nejvýznamnější je spalovna, spalovna odpadu, která má výkon dokonce 120 megawattů. A pak jsou drobné další malé zdroje. Nicméně Praha pro nouzový režim, to znamená v případě, že by opravdu proud vypadl, tak potřebuje zhruba 300 megawattů. Závěry toho cvičení mluví výhledově právě o tom, že v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie, který by se stal na území hlavního města Prahy, středních Čech potažmo, potažmo i většího území, tak jedním z řešení může být právě i takzvaný ostrovní provoz a na toto Praha není připravena. Proto i v budoucnu, pokud by se mělo hlavní město, milionového město vyvarovat opravdu těm nejkritičtějším důsledkům výpadu elektrické energie, tak jednou z vizí je, postavení dalšího záložního zdroje elektrické energie.

David BOREK, moderátor
--------------------
A teď, prosím, tedy sdělte jako člověk, který se na radnici zajímá o územní plánování, ve které pražské čtvrti tedy se mají těšit na výstavbu nové elektrárny?

Tomáš HUDEČEK, pražský primátor /TOP 09/
--------------------
Já si nemyslím, že jsme vůbec tady v této fázi, dokonce to nebyl ani jeden z cílů toho cvičení. Je to spíše jeden ze závěrů, který, který takto vyšel. V minulosti se v hlavním městě v Praze uvažovalo o tom postavení několika paroplynových elektráren, nicméně tady toto jaksi není na pořadu dne. A jak říkám, já si myslím, že ta diskuse o nějakém případném zdroji je teprve v počátcích. A jak říkám, to ani nebylo cílem toho cvičení.

David BOREK, moderátor
--------------------
Děkujeme. Primátor hlavního města Prahy, Tomáš Hudeček, na shledanou.

Tomáš HUDEČEK, pražský primátor /TOP 09/
--------------------
Na shledanou, taky děkuju.

David BOREK, moderátor
--------------------
A do studia také dorazil Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. Vítejte, hezký den.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor
--------------------
Může se říci, no a co? Několik hodin nepůjde elektrický proud. Je důvod k obavám? Je důvod k tomu, aby se kvůli tomu scházeli primátoři, ministři, aby se na tom tak bádalo? Není to spíše zajímavost, nejde elektrika?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Po povodních v roce 97 a potom 2002 si řada krajů České republiky udělala studie, co by znamenal výpadek proudu delší, a tam se jasně ukázala jedna věc, že zhruba do 3 dnů je to otrava. Je to problém, musíte tahat lidi z výtahů a máte nějaké těžkosti. Zhruba od 5. dnu výpadku proudu se vám v podstatě rozpadá akcelerace tak, jak ji známe.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jak to začíná ten rozpad? Čím začíná?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Přestávají fungovat základní služby, které, které jste očekával. V nemocnici začnou umírat lidé na přístrojích, umírají vám zvířata ve velkochovech, protože už je nemá co vyhřívat, nechci tady strašit, ale v zásadě většina krajů dospěla k tomu, že riziko velkého výpadku proudu je něco, s čím v tuhle chvíli neumíme nakládat.

David BOREK, moderátor
--------------------
To, že dodávka elektřiny a elektrické energie souvisí bytostně se schopností rozvádět třeba vodu, to se ví, proč se s tím nic nedělá? Ono totiž je to věc, která působí až absurdně, že kvůli výpadku proudu přestane téct voda z kohoutku. Tam přece snad technologicky není úplně nutnost, aby to takto bylo, anebo ano? Je to danost, fatalismus musí převládnout?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Děkuji za vaši otázku. Víte, ono je to přesně stejné třeba se /nesrozumitelné/ plynu k nám nebo s vytápěním. Můžete pořídit složitější zařízení, které bude schopné reagovat i na krizi na výpadek proudu nebo na výpadek třeba dodávek plynu, ale v tu chvíli novináři, a vy budete mezi prvními napálí tu samosprávu nebo starostu nebo primátora za to, že plýtvá penězi přece kvůli nějaké zbytečnosti, koupili něco o polovinu dražší. Takže samozřejmě teď, jak jste tady škvařil pana primátora Hudečka, bylo přesně ono ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Myslíte strašení elektrárnou, která vyroste někomu před ...

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Spíš škvaření jeho. Rozumíte, ty věci vždycky stojí peníze, a vy se musíte ve finále jako starosta, či primátor, či vyhodnotit, jak velká je pravděpodobnost, že se to stane, případně, že vás napadnou média, že utrácíte peníze.

David BOREK, moderátor
--------------------
Co decentralizované řešení, tedy nikoli obří elektrárna, nikoli obří záložní systémy, ale to, že možná po vzoru, a teď to zní blbě nebo špatně, třetího světa bude daleko více naftových generátorů v domácnostech, jednoduše lidé budou mít doma někde zálohu pro případ, že nepůjde elektřina. Někde budu mít doma rezervoár na vodu v případě, že nepůjde voda.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Tohle je, myslím, velmi důležitá část. Je potřeba mnohem víc, větší odolnost, takovou tu základní odolnost, schopnost přežít jeden, dva dny nějakého většího výpadku. To jsou třeba lidi, kteří zažili povodně v roce 97 nebo 2002 už naprosto chápou a řada lidí si pořídila domů generátor prostě proto, že zažili 10 dnů bez elektřiny.

David BOREK, moderátor
--------------------
A doporučil byste to všem v této zemi? Nebo je to přehnané?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
To rozhodně ne, myslím, že to je přehnané, ale třeba pro území, která jsou často zaplavována, to myslím smysl dává.

David BOREK, moderátor
--------------------
Můžeme se ostatně podívat na jednu souvislost blackoutu, který vždy nemusí být shůry daným přírodními živly způsobeným utrpením, ale může být dokonce i součástí válečné strategie. Přenesme se do bývalé Jugoslávie na konec 90. let 20. století.

Blanka ZÁVITKOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Cílený blackout. Jeden ze způsobů, jak paralyzovat protivníka při ozbrojeném konfliktu. V květnu 1999 za války v Kosovu letadla Severoatlantické aliance poprvé použila novou zbraň - grafitové bomby, které způsobily zkraty na elektrickém vedení. Zasáhly přímo elektrárnu asi 50 kilometrů od Bělehradu. Ve tmě se ocitla nejen metropole, ale i celá západní část Srbska. Obyvatelé zůstali naráz bez elektřiny, vody i informací. Nevysílala televize, ani rozhlas, oněměly telefony. Grafitové bomby dokáží oblakem vodivých pásků zkratovat elektrická vedení nebo rozvodné stanice. Vysypou se nad objektem a rozpráší jemný grafit, který zamoří prostor. Blanka Závitkovská, Česká televize.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jak je česká republika, česká armáda, popřípadě Evropská unie a evropské armády připraveny na toto, blackout, ochromení elektrických sítí jako součást válečného konfliktu?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
To je otázka pro vojáky, myslím si, spíš než pro civilisty. A myslím si, že těžko můžete být připraven úplně na všechno.

David BOREK, moderátor
--------------------
A teď, když to zúžím, nikoli blackout, nebo když to rozšířím., nikoli blackout coby nástroj války, ale blackout jakýkoli. Česká armáda, česká policie předpokládám, že po těch kritických 3 dnech, kdy se začíná podle vás hroutit civilizace, by jejich role rostla. Mají na to záložní plány, jsou připraveny?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Myslím si, že pro takhle velký výpadek třeba v případě Prahy záložní kapacitu u nás prostě nemáme.

David BOREK, moderátor
--------------------
Co byste dělal? Představme si tedy, že je zdůrazníme, je to hypotéza, teď se omlouvám, není to strašení tedy novinářské. Píše se rok 2016, je léto, masivní výpadek proudu, už týden nejde v hlavním městě proud, nebo 3 dny nejde v hlavním městě proud, co byste dělal,

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Opustil velká města.

David BOREK, moderátor
--------------------
Kam byste se uchýlil?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Pryč. Kamkoli pryč.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jen tak s baťohem, s tornou?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Kamkoli pryč.

David BOREK, moderátor
--------------------
Je to pořád lepší, než zůstat ve městě?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Naprosto.

David BOREK, moderátor
--------------------
Děkujeme a snad tento hypotetický scénář nebude nikdy naplněn. Václav Bartuška, tématem byl potenciál blackoutu v hlavním městě Praze. Děkujeme ještě jednou, na shledanou.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost
--------------------
Hezký večer.