Brífink po jednání pražského krizového štábu

Moderátorka:

My teď už nabízíme brífink po jednání pražského krizového štábu.

Neuveden:

Úvodní slovo předávám panu primátoru Hřibovi.

Zdeněk Hřib, primátor hl. města Prahy (Piráti):

Já děkuji. Já jsem svolal jednání krizového štábu hlavního města Prahy z důvodů tedy vývoje té situace primárně k tomu, abychom prověřili to, jakým způsobem a jak jsou připraveny městské společnosti, zejména ty, který řeší kritickou infrastrukturu a složky IZS, na tu vlnu omikronu. Je to dáno tím, že nyní máme v Praze zhruba 3 000 nově nakažených denně. Když to srovnáte s tou celorepublikovou situací, tak to je vlastně necelých 12 tisíc. Takže my tady teď v Praze máme zhruba čtvrtinu těch nových přírůstků. Vždycky, když to stoupne nad ten obvyklý nebo očekávatelný počet zhruba 13, 14, 15 %, tak bysme měli mít jako maximálně, protože tady máme ofiko registrovaných 13 % obyvatel. Tak to znamená, že tady začíná nová vlna nové varianty. A nejinak je tomu i v tomto případě. Ta situace je ostatně podobná jako v ostatních evropských velkoměstech. To znamená, valí se na nás ta tsunami omikronu a my jsme pochopitelně první na ráně. Proto chceme být připravení. Probírali jsme tedy jednotlivé složky. Město je v tuto chvíli připraveno. O těch podrobnostech budou mluvit další řečníci. Jak městské firmy, včetně Dopravního podniku, tak i složky IZS hlásí, že připraveni jsou. Zastavili jsme se u škol a u sociální oblasti. Tam o sociální oblasti bude mluvit paní radní Johnová. Já bych se zmínil primárně o těch školách. Tam bude hodně záležet na tom, jak bude vypadat to finální verze toho opatření, které má vydat tedy vláda. Mělo by to vyjít dneska. O těch pracovních karanténách. Tam je skutečně otázkou, jak to vlastně bude v praxi vypadat. Asi si moc nedokážeme představit, že by skutečně pozitivní osoby, který by byly pozitivní, normálně chodily do práce. To znamená, normálně chodily, stály před třídou a učily. To je dost obtížně představitelné. Uvidíme tedy, jak to bude nakonec fungovat. Jinak v zásadě co může být problém, co signalizovaly složky IZS, je, že problém bude v momentě, kdy by měli chodit do karantény lidé, kteří byli očkováni třetí dávkou a měli rizikový kontakt jenom. V tom případě by mohl být nějaký problém. Ale to tedy uvidíme, jak, protože momentálně zdá se, že nebudou žádné výjimky pro třikrát očkované z těch karantén. Tak uvidíme, jak vlastně budou vypadat ty pracovní karantény, které by to teda mohly vyřešit. V některých případech pět, kdyby měli pozitivní lidé sloužit třeba u hasičů, tak to moc není představitelné ani na těch dispečincích, ani vlastně že by byli na té stanici, protože ti hasiči tam spolu de facto bydlí a ten kontakt je nevyhnutelný. Podobně třeba městská policie by nechtěla, aby případně pozitivní strážníci chodili po ulicích, v metru nebo v MHD a přicházeli do styku s veřejností. Takže uvidíme, jak to bude tedy skutečně vydáno. A v tuto chvíli tedy bych předal slovo paní radní Johnové.

Neuveden:

Paní radní pro oblast zdravotnictví.

Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví (nestr. za Praha sobě):

Tak v oblasti sociálních služeb, tam se u těch nejkřehčích skupin obyvatel spoléháme na hodně vysokou proočkovanost, která se mnohde blíží 100 % v pobytových zařízeních sociálních služeb. Je tam rovněž vysoká proočkovanost personálu, což teď hraje velkou roli nebo bude hrát velkou roli. Mnohde v těch pražských zařízeních je 96 % lidí, kteří si nechali aplikovat druhou dávku. O něco méně těch, co mají třetí dávku. Nicméně se počítá s tím, že samozřejmě očkování bude prolomeno omikronem a dojde ke snížení, které může být ovlivněno i karanténami. Tady jak už to zmiňoval pan primátor, se nedá vůbec představit, že by pozitivní, prokázaně pozitivní pracovníci pečovali o křehké seniory, byť mají aplikovánu třetí dávku. Takže čekáme na to, jaká budou pravidla pro tu pracovní karanténu. Ale tohle si neumím představit, že bychom použili. Z toho důvodu vlastně připravuje vedení sociálních služeb záložní plány pro krizový vývoj. Aktivizují dobrovolníky, včetně dobrovolníků Českého červeného kříže. Připravují minimalizaci aktivit a činností v zařízeních, nejenom v těch pobytových, ale i v těch terénních, kde mají plán na to, jak na to minimální nezbytné minimum zjistit péči o lidi, kteří prostě potřebují, aby jim někdo pomohl i s tak základními věcmi, jako je vstát ráno z postele, najíst se, umýt se, zajistit si nákup a podobně. Takže vlastně všude se připravují na tu minimální verzi a počítají s tím a třeba konkrétně v oblasti osobní asistence už k tomu i došlo nebo dochází, že do těch služeb přichází zaměstnanci z administrativy a manažeři. Čili připravují anebo už realizují restrukturalizaci pracovních pozic. A poslední věc, kterou bych chtěla říct, že navzdory tomu vývoji i tomu očekávanému vývoji zatím stále nikde v pobytových službách nebyly zakázány návštěvy. Platím tam pouze velmi zpřísněné, jako zpřísněná opaření, kontroluje se dodržování toho, co je vyhlášeno a ve většině zařízení se ještě požadují antigenní testy před vstupem, tak jak to před Vánoci ostatně doporučila hygiena pražská.