„Chceme zastavit privatizaci bytů“

Radní Adam Zábranský hodlá přimět městské firmy k větší transparentnosti PRAHA Ve svých čtyřiadvaceti letech je pirát Adam Zábranský nejmladším členem nové rady hlavního města. V gesci má vedle transparentnosti také bydlení. „Za peníze z fondu dostupného bydlení je potřeba začít opravovat městské byty, které jsou zatím neobyvatelné,“ říká.

Oblast bydlení máte rozdělenou napůl s Hanou Kordovou Marvanovou ze Spojených sil pro Prahu. Proč se o ni dělíte?

Oba jsme o bydlení měli zájem. Paní Marvanová má na starosti také legislativu a část bydlení bude potřeba řešit i z legislativní stránky, ať už je to regulace Airbnb, nebo urychlení stavebního řízení. Protože je gesce bydlení dost rozsáhlá, tak si myslím, že je dobře, když to máme rozdělené. Stejně budeme v této oblasti muset spolupracovat a takto je lépe zajištěn nějaký konsenzus mezi stranami.

Co budete chtít stihnout během prvních sta dnů ve funkci?

V oblasti správy bytového fondu je potřeba co nejdříve začít spolupracovat s městskými částmi. Pokud se chceme bavit o nějaké městské bytové politice, musíme brát v potaz i bytový fond svěřený městským částem, který čítá asi 35 tisíc bytů. Město samo totiž spravuje jen nějakých osm tisíc bytů. Je potřeba s radnicemi začít spolupracovat, začít od nich sbírat data a využívat jejich bytový fond pro celoměstskou politiku. Máme tu schválenou koncepci bytové politiky z roku 2004, což je dneska absolutně neaktuální dokument. Pro schválení nové koncepce potřebujeme data o bytovém fondu, která ale dnes městské části magistrátu nepředávají. To musí být první krok.

Jaké budou další kroky?

Pak bude potřeba se podívat na pravidla, podle kterých se městské byty přidělují. Tam se najdou některé rezervy, které by bylo možné upravit tak, aby na městské bydlení dosáhli lidé, kteří ho skutečně potřebují.

Budete chtít na radnice nějak tlačit, aby už neprivatizovaly svůj bytový fond?

Určitě bychom chtěli tu privatizaci obecně zastavit, protože městský bytový fond je velmi malý a ve chvíli, kdy prodáme několik tisíc dalších bytů, tento nástroj v oblasti bytové politiky města ještě oslabíme. Takže budeme chtít městské části motivovat, aby byty už neprodávaly. To se musí udělat co nejdříve, protože pak už není cesty zpět. Pomohla by jen nějaká vlastní výstavba, což sice možné je, ale je to běh na dlouhou trať, navíc je to i finančně náročné.

V souvislosti s městskou výstavbou Institut plánování a rozvoje před časem vytipoval dvanáct míst, kde má město stavět byty. Zatím se s tím ale příliš nepokročilo.

Chceme na tom začít pracovat rozsáhleji, než tomu bylo doteď. Mám pocit, že ta analýza pracuje jen s pozemky, na kterých je možné začít co nejrychleji stavět. Pak z toho vyšlo jen několik málo stovek bytů v celé Praze, což je velmi malé číslo.

My bychom chtěli jít jinou cestou, a to vytipovat co nejvíce pozemků Prahy, kde je výstavba vhodná, a pak to rozčlenit na jednotlivá místa podle toho, jak dlouho bude výstavba trvat. Už nyní má ale město dva projekty, které mají i stavební povolení. Jeden na Černém Mostě a druhý v Dolních Počernicích.

V těch hodláte pokračovat?

Chceme se ještě pořádně podívat na to, jestli taková výstavba dává smysl. Je tu totiž otázka celkových nákladů. Na první pohled se oba projekty zdají velmi nákladné. Na druhou stranu tím, že Praha patnáct let nic nestavěla, nejde ani pořádně říct, kolik to bude stát. Máme jen hrubý odhad. Takže mi dává smysl ty projekty rozjet, abychom viděli, zda to z finančního hlediska má smysl.

Myslíte si, že Praha dokáže sama budovat rezidenční domy?

Samotná městská výstavba není jediná cesta. Ve chvíli, kdy vytipujeme několik desítek pozemků, kde bychom tu bytovou výstavbu chtěli, tak to můžeme jako město dotáhnout třeba do fáze územního rozhodnutí a potom projekt přenechat někomu dalšímu, ať tam ty byty postaví. Máme pak kompletní kontrolu nad tím, jak to má vypadat. Může to být developer, který si na tom vydělá, ale i nějaké jiné subjekty méně ziskového charakteru, kde bychom tím mohli zvyšovat dostupnost bydlení.

Jakými dalšími nástroji budete chtít řešit stále se zhoršující dostupnost bydlení v Praze?

Pro dostupnost bydlení budou nejdůležitější velká rozvojová území, jako jsou Bubny, Slatiny, nákladové nádraží Žižkov a podobně. To bude hlavně úkol pro náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka. Jde o místa, která je vhodné zastavět, ale dvacet let jsou zablokovaná a stavět se na nich zatím nedá. Tam je potenciál na několik desítek tisíc bytů. Pokud se nám podaří s tím pohnout, tak to dostupnosti bydlení hodně pomůže.

Jak to bude s podporou hypoték, kterou před volbami prosazovaly Spojené síly pro Prahu? Město by podle jejich návrhu mělo ručit za hypotéky těm, kteří na ně kvůli opatřením centrální banky nedosáhnou.

Ponechali jsme to jako jeden z možných nástrojů, který by město mohlo zavést. Ale ještě budeme analyzovat, jestli zrovna taková podpora je ta pravá cesta. Česko má totiž obecně vysoký podíl vlastnického bydlení a i to je jeden z faktorů, který nepříznivě ovlivňuje dostupnost bydlení. Je potřeba podporovat i jiné formy bydlení, například nájemní nebo družstevní.

Peníze na ručení za hypotéky měly jít z fondu rozvoje dostupného bydlení. Jaké máte s fondem plány vy?

Dobrou možností, jak ty peníze využívat, je opravovat za ně byty, které město, respektive městské části už mají. Ty byty nejsou v současnosti obyvatelné, ale pokud je budeme rekonstruovat, je to nejlevnější způsob, jak zvětšit bytový fond. Je ale potřeba přehodnotit podmínky, za kterých město městským částem na rekonstrukce přispívá. Dnes je tam třeba podmínka, že se radnice po dobu patnácti let nemohou těch bytů zbavit a musí je využívat na dostupné bydlení. To by podle mě šlo do budoucna i zpřísnit.

V radě máte na starosti také transparentnost. Co konkrétního si pod tím mám představit?

Jedna z oblastí, se kterou chci pohnout, jsou otevřená data. To je téma, které se probírá už déle, ale Praha se zasekla na bodě jedna. Spustili jsme sice portál otevřených dat, ale je jich málo a nikdo nemá snahu to rozvíjet. Otevřená data mohou pomoci jednak v protikorupční lince, protože může jít i o faktury nebo přehledy nájemních smluv. Pak je tu možnost ta data dále využít třeba v aplikacích. Je potřeba do toho zapojit i městské firmy, jako je dopravní podnik, Technická správa komunikací nebo Ropid. Ty se totiž zatím snaží spíše data neposkytovat. S tím souvisí i netransparentnost městských firem, kterou jsem kritizoval v minu- lém volebním období. Některé firmy se tváří jako soukromé a nechá- pou svoji roli jako součást veřejné politiky.

Má Praha nástroje, jak městské firmy přinutit k tomu, aby byly otevřenější a poskytovaly svá data veřejnosti?

Už jen tím, že obměníme dozorčí rady a představenstva městských firem, by se v nich to myšlení mohlo změnit. Druhá cesta je ta, že se město začne chovat jako koncern a začne ty firmy reálně řídit. Pak může mít mnohem lepší nástroje, jak tyto oblasti ovlivňovat.

Piráti v rámci požadavku transparentnosti navrhovali, aby se po každém hlasování v radě zveřejňovalo, jak který radní hlasoval. Prosadili jste to?

To byla jedna z věcí, které se nám v rámci vyjednávání o koalici prosadit nepodařilo. Koaliční partneři se i na základě dřívějších zkušeností bojí toho, že se skrze hlasování v radě může člověk stát vydíratelným, ačkoliv třeba neudělal nic nezákonného. Mohl by být několik let popotahován po soudech, což je sa- mozřejmě nepříjemné. Proto to koaliční partneři nechtěli zavádět.

Před volbami i v rámci koaličních vyjednávání jste zdůrazňovali téma kumulace funkcí. Lídr Prahy sobě Jan Čižinský byl pro vás jako primátor nepřípustný proto, že je zároveň starostou Prahy 7. Teď ale v radě sedí třeba Hana Třeštíková, která je v Praze 7 místostarostkou. To vám nevadí?

Největší úspěch je, že se o kumulaci funkcí reálně začalo ve veřejném prostoru mluvit. I v té radě to nakonec dopadlo celkem dobře. Je tam jen Petr Hlubuček jako neuvolněný starosta Lysolají, což je velmi malá městská část, kde ta kumulace tak hrozná není. U paní Třeštíkové jsme požadovali, aby si vybrala. Praha sobě ale nebyla ochotná od toho ustoupit s tím, že paní Třeštíková bude alespoň neuvolněnou místostarostkou městské části. Podařilo se nám nastavit v koaliční smlouvě mechanismus půlročního plánování, což je velká změna oproti dřívějšku. Pokud některý radní nebude svoji gesci zvládat, tak to pomocí toho velmi dobře uvidíme a můžeme se bavit o tom, zda to stíhá, nebo nestíhá.