Děje se toho tady spousta

S primátorem Zdeňkem Hřibem o Pirátech ve vedení Prahy, Airbnb a vyhazovačích na zastupitelstvu

* V čem jste lepší primátor než vaše předchůdkyně Adriana Krnáčová?

Je obtížné srovnávat se s někým, kdo byl ve funkci čtyři roky, zatímco já teprve rok. Nejzásadnější ale – myslím – je, že nám se podařilo po letech stagnace rozhýbat velké záležitosti, jako je stavba metra D, kterou jsme zahájili geologickým průzkumem. Těsně před koncem roku jsme podali žádost o stavební povolení a vyřešily se dohody s vlastníky pozemků u stanic metra, což se považovalo za neřešitelné. Dále jsme zahájili stavbu Trojské lávky a řešení terasy na metru Budějovická, se kterou se předchozí reprezentaci taky nedařilo pohnout. Takže základní věcí je, že se nám podařilo Prahu rozhýbat. Když se podíváte na data Českého statistického úřadu, zjistíte, že pokud vydržel trend i ve čtvrtém čtvrtletí 2019, což zatím nevíme, tak byla loni v Praze zahájena stavba více než pěti tisíc nových bytů. To by znamenalo dvojnásobek toho, co v roce 2018, a nejvíc od roku 2009.

* Vyptával jsem se svých známých, jakých změn si za ten rok a čtvrt, kdy vládnete, všimli, co se udělalo, změnilo. Jde jistě o velmi nereprezentativní průzkum, i tak je ale zajímavé slyšet, jak tazatelé tápou. Obvykle odpovídají, že si ničeho nevšimli. Ve vedení města došlo k výrazné změně, přišli Piráti a aktivisté kolem Jana Čižinského, ale vlastně nevíme, co ve městě udělali. Čím si to vysvětlujete? Ti lidé si města málo všímají, nebo jim nedokážete o svých výsledcích říct?

Nevlastníme média, takže je pro nás dost obtížné ovlivňovat to, o čem se lidé dozvídají. Nicméně pokud chtějí mít aktuální informace přímo od zdroje, je možné sledovat můj Facebook. Také celá řada projektů, na kterých se tady intenzivně dělá, je dlouhodobá. Metrem D se svezou první lidé na konci roku 2027. Aby bylo vidět, jak se stavba postupně hýbe, připravujeme web, kde to bude možné sledovat. Tam uvidíte každý větší projekt, v jakém je stavu, jaký je výhled, na čem se dělá, jak se to posouvá, zda se držíme harmonogramu. Jsou tady také záležitosti, které děláme ve veřejném prostoru. Teď na zimu to asi není úplně in, ale město instaluje pítka a mlžítka. Řešíme, jak má vypadat veřejný prostor, odstraňujeme vizuální smog.

* Jak se tedy po čtyřech letech spoluvlády Pirátů Praha změní? Co bude jakýmsi symbolem vašeho vládnutí?

Velkou pozornost ve volební kampani upoutal náš příslib výsadby jednoho milionu nových stromů v Praze během osmi let. Část lidí tvrdila, že to je příliš ambiciózní, podle jiných příliš málo ambiciózní. Já myslím, že je to ambiciózní tak akorát. Minulý rok jsme vysázeli nějakých 187 tisíc stromů, takže je zjevné, že jeden milion nebude problém.

* Jak se dá to číslo zkontrolovat?

Víme, kolik stromů sázíme a kde, můžete se na ně podívat. A můžete sázet s námi, pořádáme sázecí akce pro veřejnost, protože stromy jsou odpovědí na změnu klimatu. Druhá věc jsou ty větší investiční akce, kdy řešíme, jak upravit městský okruh tak, aby se dala reálně povolit jeho dostavba, protože původní plán v podobě dálnice skrz město je naprosto nereálný. Na posledním zastupitelstvu jsme schválili aktualizaci zásad územního rozvoje. Teď budou probíhat úpravy jednotlivých dokumentací pro územní rozhodnutí, kde jsme se shodli, že dáme okruh víc pod zem, zrušíme velkorysé dálniční křižovatky a díky tomu vznikne reálná městská komunikace, která bude z větší části než dosud plánovaná pod zem, a tím pádem nebude město rozdělovat.

* To dokončíte do čtyř let? Asi těžko…

Ne, stavební plány se budou kreslit ještě třeba dva roky. Pokud se ptáte, co tady bude po naší koalici na konci volebního období, tak by tady měla být dokumentace pro územní rozhodnutí k městskému okruhu. Taková dokumentace, která bude reálně projednatelná. Protože v dnešní době není takový kumšt silnici postavit, v dnešní době je kumšt získat povolení na její stavbu. Co se týče vnějšího pražského okruhu, tam předpokládám, že bude stavba v plném proudu. V plném proudu bude také stavba metra D. A například na Černém Mostě vznikne velké P+R parkoviště pro více než tisíc aut. To se začne stavět letos.

* To všechno je asi důležité, ale vypadá to hodně tradičně. Nedočkáme se od Pirátů i něčeho osobitého?

A pardon, potom je tu další priorita – odemknutí brownfieldů, čímž by se měl odbrzdit rozvoj rezidenční zástavby.

* To všechno jsou věci, které by slibovala nebo by se o ně snažila i opozice, pokud by byla na vašem místě…

Nesnažila. Když se podíváte na hlasování v zastupitelstvu ke geologickému průzkumu metra D, opozice ANO a ODS nehlasovala pro jeho financování. Takže je tady velký rozpor mezi tím, co opozice říká, že by podporovala velké investice, a tím, co se reálně děje, když dojde na hlasování. Opozice by neinvestovala do metra D, ještě by nebyl zahájen ani geologický průzkum.

* Není to tím, že vám nechtějí pomáhat k úspěchům?

Ale tak snad hlasujete podle věcného meritu. Doufám, že hlasování se neřídí tím, jestli usnesení předkládá Hřib, nebo někdo jiný.

* Zůstaňme ještě u výsledků vaší práce. Když říkám kamarádům ze zahraničí, že Prahu řídí Piráti, vyptávají se, jak se to projevuje, co osobitého tady Piráti dělají…

Rum na příděl?

* Že se staví metro, to tak nějak všichni u města jako Praha čekají. Přinášíte do řízení magistrátu také něco jaksi neotřelého, něco svého, co by jiní nepřinesli?

No jasně, transparentnost. To je systémové opatření proti korupci, se kterou měla Praha historický problém. Dnes se můžete podívat na Cityvizor.praha.eu, tam je rozklikávací rozpočet a uvidíte, kam přesně jdou peníze. A chystáme se zveřejňovat i další údaje, například kam jdou peníze v grantech, ať už kulturních, cestovního ruchu nebo sociálních. To jsou záležitosti, které akcentujeme. Potom další věc, které jste si možná všimli, když jste šli na magistrát. Zrušili jsme parkoviště na Mariánském náměstí. Než jsem byl zvolen primátorem, tak jsem navštívil několik světových metropolí, a představte si, žádná neměla parkoviště před radnicí, všechny tam měly hezká veřejná prostranství. A proto jsem rád, že i my jsme se 21. září zařadili po bok světových metropolí, které nemají parkoviště před radnicí. Takže to je další taková změna.

* Kde parkujete vy?

Já jezdím do práce metrem, takže parkoviště nepotřebuji.

* Oslovují vás lidé cestou?

Zrovna dneska jsem potkal rodinu, která se mnou prohodila pár slov na přestupu na Muzeu. Říkali, že to děláme dobře a že nám drží palce. Já jsem jim slíbil, že se budeme snažit. Potom dodali, že to s tou Čínou bylo dobré.

* Stává se často, že s vámi chtějí lidé v metru mluvit?

Abych pravdu řekl, ráno se mi to moc nestává. Koukám do mobilu a asi vypadám dost nerudně. Stává se mi to spíš večer, když jedu z práce domů.

* Na co se ptají?

Zajímají se pochopitelně o nejrůznější témata. Často bývají velice konkrétní, tak je musím přesměrovat na správného člověka nebo na konkrétní odbor tady na magistrátu.

* Jde mi o to, jestli se s vámi Pražané neostýchají mluvit.

To je složité, já totiž nevím o těch, kteří mě chtěli oslovit, ale neoslovili. Ale ostych řeší digitální komunikace, protože nikdo se neostýchá komentovat posty na Facebooku. Nebo lze posílat zprávu přes sociální sítě, kde odpovídáme.

* Mimochodem, proč koukáte do mobilu, když ve velké části metra stále není signál?

Většinu cesty do práce trávím na trase C, kde je signál od stanice Kačerov. Metrem A pak jedu už jen dvě stanice.

* Kdy bude i tam?

Další úseky a stanice plánují operátoři zprovoznit na jaře 2020. Týká se to i trasy A mezi Dejvickou a Muzeem.

* Zmínil jste Čínu (šlo o zrušení partnerské smlouvy s Pekingem, kterou uzavřela primátorka Adriana Krnáčová – pozn. red.). Proč jste na magistrátu začal právě tím?

Já jsem tím nezačal.

* Při pohledu na problémy Prahy nevypadá partnerská smlouva s Pekingem jako ta nejdůležitější věc.

Tomu rozumím. Rozhodnutí přejednat smlouvu s Čínou nebylo moje, ale městské rady. Bylo to rozhodnutí, které vycházelo ze závazků všech koaličních klubů. Všichni členové koalice kritizovali smlouvu už v době, kdy se uzavírala, tedy v roce 2016. Už tehdy jsme říkali, že je to chyba, tak by asi nikoho nemělo překvapit, že když jsme se dostali k moci, tak se snažíme chybu našich předchůdců napravit.

* V čem ta chyba spočívala?

Praha byla úplně zbytečně zatažena do zahraniční politiky, konkrétně klauzulí o jedné Číně (tedy že Praha uznává Tibet a Tchaj-wan za součást komunistické Číny – pozn. red.). Ve smlouvě mezi dvěma městy neměla nikdy co dělat. Chtěli jsme dát tu klauzuli pryč, protože se jedná o téma, které je jednak záležitostí spíše pro ministerstvo zahraničí a zadruhé je poměrně náročné na interpretaci. Městská rada se rozhodla tuhle záležitost řešit a já coby gesční radní pro zahraniční vztahy jsem byl pověřen jednáním s administrativou města Peking. Ta jednání pak byla ukončena s tím, že nás naše sesterské město jaksi ignoruje. Proto městská rada navrhla výpověď smlouvy. A než to stihlo projednat zastupitelstvo, tak smlouvu vypověděl Peking. Tím pádem vlastně potvrdili, že ta smlouva nebyla pro Prahu výhodná. Nepřinášela nám žádné benefity a nebyla apolitická, což je z mého pohledu zásadní předpoklad meziměstských smluv.

* Vaši kritici vám vyčítali, že jste se chtěl především zviditelnit. Ať chtěl, nebo ne, povedlo se vám to.

K Číně jsem měl jen dva mediální výstupy iniciované z mé strany. První, když městská rada schválila usnesení, že má Hřib přejednat smlouvu s Pekingem, a druhé, když městská rada schválila ukončení smlouvy. Ve skutečnosti se zabýváme celou řadu jiných věcí, akorát že – z důvodů mně nejasných – přitahuje víc pozornosti přejednání smlouvy s Pekingem než geologický průzkum metra D.

* Máte možnosti vysvětlovat svoji práci. Akorát vypovězení smlouvy s Pekingem se při tom vysvětlování dostává na úroveň řešení bytové situace v Praze.

Nemáte pravdu, já jsem nikdy netvrdil, že by výpověď smlouvy s Pekingem byla nějaký úspěch. Řešíme základní problémy Prahy. A ty jsou v zásadě dva: dopravní infrastruktura, tedy metro D, městský okruh, P+R parkoviště, tramvajové trati, a bydlení, kde se nám podle všeho podařilo přerušit negativní trend a začít stavět v Praze nové byty, registrovat městské byty, odblokovávat brownfieldy. A budeme řešit i družstevní bydlení a Airbnb. A vedle toho sázíme nové stromy a digitalizujeme. To jsou základní priority, na kterých se tady dělá a ve kterých je reálný pokrok. Nějaká Čína, znělky na zastupitelstvu a ohňostroje jsou vedlejší záležitosti.

* V rozhovoru pro MF DNES jste řekl, že vyřešíte krizi bydlení. To si vážně myslíte? Problém drahých bytů je tak hluboký, že jej možná v příštích letech nevyřeší nikdo, tedy ani vy ne. Překvapuje mě, že to tak snadno slibujete.

To je vize, kam by se měla Praha v budoucnosti posunout. To není záležitost tohoto volebního období. A naše vize je taková, že se staneme centrem řešení moderních problémů. Já si skutečně myslím, že Praha takový potenciál má. Vezměme si třeba smart cities. Kde byste řekl, že se koná největší kongres smart cities v Evropě? V Barceloně. Přitom lídra v oblasti IT ve veřejném prostoru bych hledal někde v Německu, ne ve Španělsku. A pokud bychom vzali tuhle problematiku za správný konec, tak jsme to mohli být my. Ale nevzalo se to za správný konec a příležitost nám utekla.

* A vy to teď chcete vzít za správný konec, pokud vám rozumím…

Tam směřuju, když se mě ptáte, co bychom měli dělat. Měli bychom usilovat o to, abychom se dostali na evropskou špici řešení aktuálních problémů. Možné to je. V řadě oborů už se to České republice podařilo.

* V poslední době je celkem zjevné, že Praha začíná mít vážný problém s masovou turistikou. Měl by se příliv turistů omezit?

Za normálních okolností by mělo být možné regulovat turismus ve městě poměrně jednoduše prostřednictvím omezeného počtu lůžek v hotelech, které mají konečnou kapacitu. Tohle bohužel pominulo s příchodem tzv. platforem pro krátkodobé ubytování, které z centra Prahy, ale třeba i Barcelony nebo Benátek udělaly celoplošný hotel, což je samozřejmě špatně. Původní idea Airbnb byla, že máte volný pokoj, máte rád turisty a chcete jim poskytnout ubytování v soukromí se snídaní, a ještě jim něco říct o svém městě. Pak se to ale vydalo jiným směrem.

* Co s tím?

Podle mě město musí nutně získat možnost regulace Airbnb a také možnost získávat informace od provozovatele té platformy, abychom byli schopni provádět kontrolní činnost. Pokud se tohle podaří, tak je možné vrátit turismus do nějakých rozumných mezí, protože tady znovu bude nějaký smysluplný a konečný počet ubytovacích kapacit.

* Máte však reálně možnost prosadit regulaci Airbnb?

Už jsem paní ministryni Dostálové z ministerstva pro místní rozvoj sdělil, že bychom rádi tuhle záležitost znovu otevřeli a nějak konstruktivně se nad tím zamysleli. Abychom my jako město mohli provádět kontrolní činnost, potřebujeme vědět, kde ty kapacity jsou, což teď z těch platforem pro krátkodobé ubytování nejsme schopní dostat. Ale kdyby se změnil zákon, tak bychom se k těm informacím dostat mohli. A druhá věc je otázka skutečně přímé možnosti regulace, jak je to běžné ve městech na západ od nás. To však Praha sama o sobě není schopná zajistit. Je nutné, aby vznikla legislativa. Proto jsme iniciovali jednání s ministerstvem pro místní rozvoj.

* Pravicoví poslanci vyjadřují obavu, že chcete příliš zasahovat lidem do jejich privátního vlastnictví bytů.

Nechceme.

* Problém s Airbnb ale přesahuje všechny dosavadní zkušenosti s nakládáním s byty ve městech a vyvolává dříve netušené problémy. Nebude nakonec nutné nějakým způsobem předefinovat vztah k bydlení a k tomu, jak mohou vlastníci se svými byty nakládat?

Rozumím, ale neviděl bych to úplně tak, že se děje nějaká revoluce. Když vlastníte byt, tak máte i spoluvlastnický podíl ve společných částech domu, což jsou přístupové chodby. Přitom se na vás vztahují pravidla, například že nemůžete rušit okolí hlukem. A dodržování těchto pravidel je prostě třeba vynutit. Pokud tam courají party opilých turistů, tak zasahujete do vlastnického práva zbytku vlastníků, kteří tam chtějí bydlet.

* Jak ale chcete majitele pronajímaných bytů přimět, aby chování svých hostů hlídali?

Můžeme vynucovat stávající pravidla. To znamená, když provozujete krátkodobé ubytování na základě živnostenského listu, tak máte mít zaregistrovanou a označenou provozovnu. Pak se na vás vztahují vyšší pokuty, protože rušíte obyvatele okolních bytů svojí podnikatelskou činností, nikoli tím, že tam bydlíte. A aby město mohlo dělat tuhle kontrolní činnost, tak musí vědět, kde ty provozovny jsou. Všichni by tedy měli mít tyto provozovny registrované v registru živnostenského podnikání. Měl by tam být papír typu: Tohle je provozovna číslo XY toho a toho živnostenského listu. Tohle teď nejsme schopni kontrolovat, protože nám Airbnb nechce dát údaje o svých klientech a zaštiťuje se nesmyslnými tvrzeními o kdečem. Takže to, co je nutné, je skutečně dosáhnout změny legislativy, která podle mě nebude nijak konfliktní. Z mého pohledu by ta legislativa měla být založená na tom, že obce dostanou víc pravomocí, aby si tu problematiku mohly vyřešit po svém. Přitom Airbnb je problémem Prahy, Českého Krumlova a možná ještě pár dalších míst, ale rozhodně není plošným problémem celé České republiky. Nevidím tedy důvod, proč by města neměla dostat víc pravomocí na to, aby si vyřešila svoje záležitosti.

* Už třicet let probíhá spor, jestli je Praha vhodná pro cyklisty. Co si o tom myslíte?

Myslím, že Praha má velký nevyužitý potenciál v oblasti cyklistiky. Dřív se říkalo, že je příliš kopcovitá. Z průzkumů ale vychází, že zásadním problémem cyklistiky v Praze je bezpečnost, která úzce souvisí s investicemi do opatření pro cyklisty jako vyhrazených pruhů a podobně, protože nikdo se nechce nechat jaksi zabít. Takže málo lidí sedá v Praze na kolo, protože se necítí bezpečně. A necítí se bezpečně, protože se neinvestuje do infrastruktury. A do infrastruktury se neinvestuje, protože málo lidí sedá na kolo. My ten začarovaný kruh přerušíme tím, že začneme více investovat do cyklistické infrastruktury, a tak dojde k rozvoji cyklistiky.

* Nedávno se objevila fotka, jak zasedání zastupitelstva Prahy 1 přihlíží skupinka svalnatých holohlavých vyhazovačů z barů pražského centra. Viděl jste tu fotku?

Viděl.

* Co o Praze říká?

Ta fotka něco říká hlavně o Praze 1. A pevně doufám, že na Prahu 1 se nevrátí staré pořádky, které tam panovaly před volbami za starosty Lomeckého.

* Jaké staré pořádky?

Staré pořádky dokumentoval například nynější radní Prahy 1 za Piráty David Boček a znamenají, že se prodávaly byty za absurdně nízké ceny kamarádům politiků, kteří tam vládli. To je, myslím si, dobře dohledatelné v médiích.

* Proč chodí vyhazovači na jednání zastupitelstva?

Mně to přijde velice zvláštní…

* Vy jako primátor té fotce nerozumíte?

Já jsem tam fyzicky nebyl. Ale vím, že praktiky jako pozvat partu holohlavých na jednání zastupitelstva se objevovaly za starosty Dalibora Mlejnského na Praze 11.

* A z jakého důvodu si je zval?

No přijde mi to zvláštní. Nevím, jak to líp popsat. Je to velice bizarní situace.

* Vy jste se neinformoval, co přítomnost těch lidí na jednání zastupitelstva znamená?

Samozřejmě vím, co se děje na Praze 1. Došlo tam k výpovědi koaliční smlouvy, opozice žádá o svolání mimořádného zastupitelstva s navrženým programem odvolání starosty, odvolání radních a zvolení nové městské rady. Takže já vím, co se děje na Praze 1.

* Mě ale zajímá ta fotka a vaše interpretace. Měla přítomnost těch lidí znamenat demonstraci síly?

Ano, dalo by se to tak říct.

* A co to je za sílu, která se v Praze takhle veřejně producíruje? Očekával bych, že se o to budete zajímat.

No je to zjevně demonstrace síly těch, kteří reprezentují ty staré pořádky. Tedy to, co se dělo za předchozího starosty Lomeckého z TOP 09 na Praze 1.

* Také na magistrátu čelíte takové síle?

Ne, tady je spolupráce s TOP 09 výborná.

* Podobní lidé jako na zmíněné fotografii sem nechodí?

Ne, k nám chodí třeba řidiči dopravního podniku oznámit nám, že jich je málo, což víme. Ale zaplacené party holohlavých lidí sem nechodí.

* Vaše spolupráce s TOP 09 nevypadá výborně. Mluví se o koaliční krizi.

Nepoužívám termín koaliční krize. Pan Pospíšil (předseda zastupitelského klubu TOP 09 – pozn. red.) si chce zrekapitulovat, co se udělalo a co se chystá. Tomu já se rozhodně nebráním, naopak, seznam projektů chceme dát na internet. Je tedy šance, aby měl přehled o všem, co se tady děje. A děje se toho tady spousta.