Děti nemusejí v patnácti volit celoživotní profesi. Nedostatečnou kapacitu gymnázií v Praze chtějí řešit třídami na odborných školách

Zájem o studium na gymnáziu je v metropoli vyšší než v jiných regionech. I proto mají pražští uchazeči mnohem menší šanci na přijetí na gymnázium než ti, kteří si podávají přihlášky mimo Prahu.

Pražský radní Vít Šimral (Piráti) vidí řešení této situace v zavádění gymnaziálních tříd i na středních odborných či průmyslových školách. Praha by chtěla zavést první třídy na negymnaziálních školách už od školního roku 2021–22. Rozhovor s Vítem Šimralem přináší MF DNES.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jaký mají gymnaziální třídy na středních školách smysl?
Ryze praktický, protože přicházejí silnější populační ročníky a museli bychom řešit přístavby na gymnáziích. A to by se nejspíš ani nedalo stihnout do té doby, než se na střední školy a gymnázia začnou hlásit až o dvacet procent silnější ročníky. Řešení, které navrhujeme, je ekonomicky přijatelnější.

V malém průzkumu, který MF DNES uspořádala, ředitelé středních škol moc nápadu otevírat gymnaziální třídy nakloněni nejsou. Také panují obavy, že klesne úroveň gymnaziálního vzdělávání.
My na toto téma máme sezení 7. ledna, mezi částí pedagogů jsou například obavy, že klesne kvalita maturitních výstupů. Podle mě by však studium na gymnáziu nemělo být žádnou prestižní záležitostí.

Jaký by podle vás byl ideální stav, kolik procent uchazečů by mělo mít v metropoli možnost dostat se na gymnázium?
Pojem gymnázium ani není moc důležitý, spíše mluvíme o tom všeobecném vzdělávání. Chceme, aby se děti ve čtrnácti patnácti letech nemusely natvrdo rozhodovat, jestli budou na celý život strojaři, mechaniky, nebo půjdou studovat administrativu. Budou moci to rozhodnutí o čtyři roky odložit.