Diagnóza metropole: Nejvýraznějším znakem zdravého města je bezpečí

Nejen lidské tělo, i město může mít problematická, ba nezdravá místa a potíže, poškozující stav jeho organizmu. Životní prostředí, doprava, ale i drogy, alkohol, hluk, to jsou projevy jednoznačně nezdravé, životu neprospívající. Ovlivnit diagnózu mohou obyvatelé, nejen lékaři, ale i členové Integrovaného záchranného systému, pražští záchranáři, pohotovost v nemocnicích, a policie. Jak je tedy na tom hlavní město Praha z hlediska příznaků nemocné společnosti – nebo uzdravování? Odpovídá Bc. Libor Hadrava, radní pro bezpečnost.

* Nejpalčivějším problémem posledních let je bezpečnost v centru Prahy. Připravujete nějaké novinky, posílení ochrany stálých obyvatel centra, podnikatelů a turistů?

Řekl bych, že v posledních letech už můžeme tento negativní dojem naprosto revidovat. V podmínkách Prahy totiž funguje velmi dobrá spolupráce mezi PČR a MP, v jejímž důsledku se podařilo snížit trestnou činnost. Na zlepšení poukazují i výsledky „Analýzy pocitu bezpečí 2015“, které byly ve srovnání s poslední analýzou z roku 2010 velmi pozitivní. V takto nastoleném trendu chceme pokračovat a prohlubovat míru spolupráce všech zainteresovaných subjektů v oblasti bezpečnosti. S tím souvisí i rozvoj systému prevence kriminality hl. m. Prahy, kterým doplňujeme působení represivních složek tak, aby byly tyto palčivé problémy, co nejvíce potlačeny a hl. m. Praha byla místem nevhodným pro páchání kriminality. Počet trestných činů spáchaných na území hlavního města Prahy klesá s výjimkou roku 2013 dramatickým způsobem, a pokud se nestane nic mimořádného, tak bude nejnižší v novodobé historii hlavního města – odhad je něco okolo 65.000 trestných činů. V porovnání se stejným obdobím roku 2014, lze obecně říci, že se činnost MP zlepšila v téměř všech sledovaných ukazatelích v průměru o 30%. Zlepšila se navíc i spolupráce mezi jednotlivými složkami Integrovaného záchranného systému. Tento trend se projevuje na celém území Prahy, centrum nevyjímaje. Pochopitelně se ale bavíme o lokaci, která byla v minulosti v tomto ohledu nejvíce problematická, a tak se zde bude změna projevovat spíše pozvolna a tedy déle, než je tomu v ostatních případech. Zajištění bezpečnosti obyvatel se také věnují orgány krizového řízení hl. m. Prahy. Budování MKS a jeho infrastruktura je nedílnou součástí bezpečnostních opatření hl. m. Prahy.

* Noční můrou se staly nájezdy rádobyturistů, táhnoucích noční Prahou podle vybraných nočních barů. Poškozená auta, koše, zběsilý řev a hulákání překračuje míru. Dá se tomu zabránit?

Rozhodně se tomu zabránit snažíme. Na řadě míst platí třeba nová pravidla nočního klidu. Na výtržnictví z řad některých turistů striktně reagujeme, ale postrádáme zákony, které by nám umožnily jednat kategoričtěji. Například finanční pokuta za narušování veřejného pořádku, zejména pro cizince není zrovna dvakrát radikálním trestem, který by motivoval k tomu takovéto chování neopakovat. Osobně bych se proto zasadil spíše o to, aby se problém obtěžování hlukem či vandalství řešil zcela komplexně a na celém území Prahy.

* Příliš dlouho se řeší segwaye, na hlavních turistických trasách stále znepříjemňují a ohrožují chodecký prostor, stejně jako cyklisté na chodnících a přechodech. Může magistrát zakročit, přimět městské strážníky, aby konali?

Nejenom, že může, ale aktivně se o to v současnosti snaží. Vzniká návrh nařízení, které by veškerá rizika spojená s provozem segwayí v historickém centru Prahy mělo kategoricky vyloučit. Pohyb těchto vozítek by byl znemožněn na území Pražské památkové rezervace a přilehlém území včetně chodníků, stezek pro cyklisty a chodce či v pěších a obytných zónách. Prosazení a schválení tohoto návrhu je i nezbytná procedura, aby strážníci získali současně adekvátní pravomoc zasahovat ve všech případech, kdy ze strany segwayí dojde k porušování pravidel a ohrožení ostatních účastníků na těchto komunikacích.

* Jsou kapsáři na Václaváku na ústupu, nebo se chystají na léto?

Z vlastních zkušeností soudím, že pokud se kapsáři na něco chystají, roční období je v tomto ohledu neomezují. Pravdou však je, že primárně se zaměřují na turisty. Pro obraz města v zahraničí je to pochopitelně nepříjemné, a proto se skutečně snažíme, aby tento druh trestné činnosti doznal zásadních změn. Policisté jsou si vědomi, že ve srovnání s ostatními regiony, se kriminalita v Praze kumuluje na menším prostoru. Nicméně naší výhodou je dostupnost sil a prostředků. Jsme tedy schopni na tuto trestnou činnost reagovat velmi rychle. Zejména pak v centru Prahy. V neposlední řadě se věnujeme také prevenci. V letošním roce odstartovala nová preventivně informační kampaň Policie ČR „Pozor na ně!“ zaměřená především na kapesní krádeže. Kampaní chceme upozornit na některé negativní stereotypy v chování, které jsou výrazným kriminogenním faktorem. Zatím co u jiných druhů kriminality se pachatelé stále zdokonalují a hledají nové triky a finty. U kapesních krádeží pachatelé většinou nic nového nehledají a zůstávají dlouhodobě u ověřených postupů. Právě tyto situace jsou zachyceny na plakátech, které by měly veřejnost informovat o rizikových místech, postupech zlodějů a především je motivovat k aktivnímu přístupu k zajišťování vlastní bezpečnosti a ochraně majetku.

* Můžeme doufat v důslednější kontrolu bezpečnosti v metru?

Kontrola bezpečnosti v metru během jeho standardního provozu je pracovníky metra, kamerovými technologiemi a řadovými příslušníky MP zajištěna dostatečně. V případě výjimečných situací či událostí dochází k posílení ostrahy i ve spolupráci s bezpečnostními složkami na republikové úrovni včetně speciálních jednotek.

* Po celý rok se prolínají porušení zákona z různých oblastí, dopravy, kriminality majetkové, násilné, rušení pořádku. Co je ale největším problémem bezpečnosti v Praze?

Zcela jistě jsou to krádeže spojené s automobilismem. V první řadě vykrádání automobilů a pak jejich samotné krádeže. Je to současně problém, jehož řešení nelze ponechat pouze na složkách MP. Souvisí často i s tím, jak jsou nastavené některé principy v našem soudnictví. V jejich důsledku je postih pachatelů často nedostatečný, případně neumožňuje důslednější a včasnější eliminaci recidivy pachatelů nebo lepší ochranu svědků. Obecně lze říci, že hl. m. Praha je také charakterizována (na rozdíl od jiných regionů ČR) zcela specifickými kriminogenními faktory, což se samozřejmě odráží v kriminalitě a páchání trestné činnosti. Je zde vysoká hustota obyvatelstva, rozsáhlá obchodní síť, značný počet soukromých podniků, rozsáhlá infrastruktura, vyšší intenzita cizineckého ruchu atd. Po přepočtu kriminality na 10 tis. obyvatel (tzv. index kriminality) je hlavní město dlouhodobě nejvíce zatíženo. Podíl Prahy na celkové kriminalitě v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 25%.

* Myslíte, že by záchranáři a další příslušníci IZS, ale třeba i řidiči MHD nebo revizoři, měli mít status veřejné osoby, s vyšší ochranou?

Osobně se domnívám, že jistá forma ochrany je nepochybně na místě. Na druhou stranu oficiální status veřejné osoby je poněkud složitější legislativní procedura, než jak by se na první pohled mohlo zdát. Ruku v ruce s ní se totiž ubírá i určité penzum pravomocí, co si dotyčný takříkajíc může dovolit, nebo k čemu je povinován. Zcela by to změnilo vyznění i náplň původního zařazení jednotlivce. Navíc rozhodnout o tom může pouze parlament České republiky.

* Zdá se, že kriminalita obecně klesá. Lze to říci i o drogové scéně, přímo a agresívně ničící lidské zdraví a vztahy?

Nelze, protože čísla z drogové scény nelze nikdy stoprocentně dohledat. Důvod je ten, že někteří z uživatelů se k držení či užívání návykové látky pochopitelně nehlásí. Evidovat lze pouze ty, kteří se třeba přihlásí k léčbě. Kvůli častějším kontrolám navíc došlo v posledních letech k přesunu distribuce drog do heren, barů nebo sociálně vyloučených lokalit. V oblasti protidrogové prevence však hlavní město Praha podporuje adiktologické služby, které jsou v souladu s přijatou koncepcí a akčním plánem protidrogové politiky města. A domníváme se, že tyto kroky nesou své výsledky. V některých pražských čtvrtích včetně těch největších můžeme díky tomu situaci na drogové scéně považovat za stabilizovanou. Rovněž tak se s některými svými kolegy radními chceme zasadit o zákon na republikové úrovni, který by řešil zneužívání léčiv drogově závislých.