„Dnes nákup stavebních pozemků nedává smysl“

Sotva nejmladší člen rady hlavního města Adam Zábranský (Piráti) převzal svůj resort, čekala ho práce na největší směně majetku města se státem za poslední desetiletí. „Hlavní město mělo o pozemky a budovy zájem, protože celá směna byla primárně o získání místa pro bytovou výstavbu,“ říká.

Co přesně bude směna pozemků mezi Prahou a státem pro obyvatele města znamenat?

Se státem jsou již několik let rozjednané významné směny. Ta hlavní je, že bychom státu prodali pozemky pod Bulovkou a na oplátku dostaneme balík nemovitostí, které město potřebuje pro svůj rozvoj. Asi největší z nich jsou Kasárna Karlín, což je za mě také jedna z největších priorit. To celé potřebujeme dotáhnout do konce. Problém je, že každý měsíc, o který se to zdrží, znamená dělat nové posudky nebo aktualizovat ty staré. To jsou zbytečné náklady.

Jak město plánuje bývalá kasárna využít?

Zatím to nemáme promyšlené. Existují nějaké iniciální studie ze strany IPR (Institut pro rozvoj a plánování hl. m. Prahy, pozn. red.), ale objekt potřebuje celkovou rekonstrukci. Vím, že existuje mnoho zájemců z různých sektorů. Ať se jedná o technologický park, nebo kulturní využití. My tam chceme kapacity bydlení například pro studenty. Těch požadavků, jak už to u podobných budov bývá, je více, než se tam vejde.

Není riskantní získávat majetek, u kterého není jasná vize?

Ve chvíli, kdy není jisté, že to dostaneme do majetku, nedává smysl utrácet peníze za studie. To bych označil za mrhání veřejnými prostředky. Navíc předpokládám, že bude potřeba udělat i technické vyhodnocení, abychom zjistili, jak rozsáhlá bude muset být rekonstrukce. Je to složitá velká budova, navíc památkově chráněná.

V rámci směny majetku má město dostat i zámek Veleslavín. Jaký je plán v případě tohoto objektu?

To je podobný případ jako již zmíněná kasárna. Existuje přehršel nápadů, co všechno by tam mohlo být, a budeme se muset velmi brzo dobrat k tomu, že si ve spolupráci s městskou částí řekneme, co tam být může a co už se tam nevejde. Vždy to budu muset ještě projednat s radním pro finance Zdeňkem Kováříkem, protože typické požadavky jsou v neziskové oblasti nebo ve veřejně prospěšných věcech. To jsou finančně ztrátové projekty a bude záležet na tom, kolik prostředků na nekomerční využití budeme schopni a ochotni najít.

Mělo by město jít cestou neziskového využití, nebo komerce, která pak samotný projekt zafinancuje?

Když jde o objekty, které jsou památkově chráněné a kulturně významné, přijde mi neziskové využití naprosto v pořádku. Praha má docela rozsáhlý nebytový majetek, kde se dá vydělávat. Budu se snažit, aby se zvýšily příjmy Prahy z nebytových prostor. To můžou být prostředky, které se pak rozhodneme využít pro veřejně prospěšné aktivity. Řešení je vždy individuální u každého objektu. Například u již zmíněných kasáren budeme určitě chtít částečně komerční využití, aby si na svůj provoz vydělaly.

Dalším objektem, o jehož využití se jedná již řadu let, je Dominikánský dvůr v Braníku. Před čtyřmi lety jej Praha 4 předala zpátky magistrátu. Od té doby však nenastal žádný posun. Plánujete věci změnit?

Svou roli radního pro majetek vnímám v tom, že se snažím zkoordinovat všechny aktéry, kteří mají zájem na využití těchto prostor. Tuto věc jsem přebral nedávno a můj postup teď bude takový, že obešlu členy rady pro školství, zdravotnictví, sport nebo kulturu, pošlu jim základní podklady k nemovitosti a požádám je o nějakou zpětnou vazbu, jak bychom mohli dvůr využít. Za mě je to vždycky o spolupráci na úrovni magistrátu s radními a odbory a pak také s městskou částí.

V koaliční smlouvě jste se zavázali, že budete odkupovat objekty vhodné pro využití k bydlení. Máte už představu, jak tento bod naplnit?

Už v minulém volebním období jsme rozjeli aktivity směřující k tomu, že Praha nabyla nějaké budovy vhodné k bydlení. Koupili jsme dům v Praze 3 nebo areál pěti ubytovacích zařízení v Praze 9. Právě tam se připravuje rekonstrukce, aby se z ubytoven staly standardní bytové domy, ale nějakou chvíli to ještě potrvá. Nyní ale nedává smysl nakupovat na trhu stavební pozemky. Snad jen v případě, kdybychom za dobrých ekonomických podmínek dostali nabídku odkoupit stavební místo, kde je projekt připraven, ale developer je ve finančních potížích a není schopen to dokončit. Primárně bych se ale soustředil na to, aby Pražská developerská společnost připravila výstavbu svých sedmi tisíc bytů, kterou už má rozjetou.

Na druhou stranu Praha teď prodala stavební pozemky na Rohanském ostrově developerské společnosti Sekyra Group za 16 tisíc korun za metr, což je s ohledem na současnou situaci velmi pod cenou.

To je historická smlouva, kterou Praha musí teď dodržet. Kdybychom ji porušili, čekají nás obrovské smluvní pokuty a velmi náročné smluvní řízení. Kdybychom ho prohráli, Praha tím ztratí strašně moc peněz. Netýká se to zdaleka jen Rohanského ostrova. I v mnoha případech podle mě magistrát i stát zásadním způsobem selhaly. Jsou to například i nádraží Žižkov, Bubny nebo Smíchov, které stát rozprodal za velmi nevýhodných podmínek a nám nezbývá než se s tím smířit.

Dá se podobným situacím v budoucnu předejít?

Jednoduše. Musí být politická shoda na tom, že stavební pozemky město nebude prodávat a že na nich bude naopak připravovat bytovou výstavbu. Doufám, že pokud ještě nějaké takové pozemky najdeme, předáme je Pražské developerské společnosti.

Chcete rovněž vytvořit soupis majetku Prahy mimo území města. Proč?

Praha má mnoho objektů a pozemků mimo hranice města. Chtěl bych udělat nějakou revizi. Jsou to typicky volnočasové areály, kam třeba kdysi jezdily děti na školy v přírodě. Správa takovýchto území a objektů něco stojí a ve chvíli, kdy už nejsou využívány, nedává smysl, aby je Praha měla ve svém majetkovém portfoliu. U jednotlivých objektů budu chtít vědět, jak často jsou využívané a kým. Pak budeme s majetkovým výborem zvažovat, zda se některých objektů nezbavíme.