Do Prahy přišly tisíce Ukrajinců, ale město se kvůli tomu nezastavilo

Nejen o tom, jak se Praha dokázala vyrovnat s příchodem mnoha utečenců před válkou na Ukrajině, jsme hovořili s primátorem města Zdeňkem Hřibem.

Do Prahy dorazily v posledních týdnech desetitisíce běženců z Ukrajiny. Jak město tento nápor zvládá?

V rekordním čase jsme zprovoznili asistenční centrum, které čelí největšímu náporu v ČR, a aktuální data o demografii uprchlíků zveřejňujeme na webu městské datové platformy golemio.cz. Do Prahy dorazilo zhruba 65 tisíc lidí prchajících z Ukrajiny, ale město se kvůli tomu rozhodně nezastavilo. Kromě jeho rekordního rozvoje teď zkrátka navíc zajišťujeme i pomoc lidem, kteří utíkají před válkou. Jinak stavíme rekordní množství tramvajových tratí, P+R parkovacích míst i nových přemostění Vltavy a na území Prahy roste rekordní množství nových bytů. Minulý rok jich bylo povoleno 9700, a to je rekord od roku 1989. Neskončila ani podpora Pražanů v nouzi. Dál pronajímáme městské byty ohroženým skupinám obyvatel (senioři, samoživitelky, samoživitelé, lidé se zdravotním postižením) a podporovaným profesím, jako jsou třeba zdravotníci nebo učitelé.

V čem by Praze mohl se zvládáním této vlny pomoci stát?

Od začátku ukrajinské války je Praha v rámci ČR regionem s největším počtem příchozích uprchlíků, a naše kapacity už jsou prakticky plné. Potřebujeme proto, aby vláda přišla s vhodným relokačním mechanismem, který by zajistil, že zátěž jednotlivých regionů bude srovnatelná. To je důležité i z dlouhodobějšího hlediska a souvisí to i s otázkou začlenění dětí do škol – nemá cenu v Praze stavět množství nových škol, pokud jinde v regionech budou kapacity volné. O dalších financích na podporu školství v Praze nicméně budu vyjednávat s vládou.

Z mnohých běženců se časem stanou Pražané. Pracujete na tom, aby se město mohlo stát jejich novým dočasným nebo dlouhodobým domovem?

Zajistit zázemí pro uprchlíky bude běh na dlouhou trať. Víme, že se u nás chtějí alespoň dočasně zapojit do pracovního procesu, což řeší Úřad práce, a jejich děti do systému vzdělávání, na čemž teď v rámci našich možností intenzivně pracujeme. V otázce školství je taky důležitá role městských částí, které jsou zřizovateli základních a mateřských škol. Chtěl bych ale ujistit všechny Pražany, že kvůli pomoci lidem prchajícím před válkou nebudou přicházet o práci ani o místa ve školách a školkách pro své děti.

Jsem přesvědčen, že zvlášť v době krize je při řízení města zásadní rozhodovat se na základě dat, a ne dojmů. Proto si necháme zpracovat analýzu, která přiblíží postoje a případné plány příchozích Ukrajinců tak, abychom jako město přišli s co nejlepším plánem, jak v dlouhodobém horizontu co nejlépe sladit potřeby uprchlíků s potřebami místních obyvatel tak, aby se nikdo necítil opomenut.

První vlna uprchlické krize je zdá se za námi, počet příchozích je nižší. Jaké budou další kroky města?

V blízké době nás čeká například přesun našeho asistenčního centra pro pomoc ukrajinským uprchlíkům z Kongresového centra Prahy do budovy bývalé banky na náměstí OSN ve Vysočanech. Postupně upravujeme provoz našeho centra tak, aby byl co nejefektivnější. Přípravy na stěhování teď běží v plném proudu a očekávám, že splníme náš plán se na nové místo přesunout ještě před Velikonocemi. Zároveň teď sbíráme data, která se týkají poptávky po místech pro ukrajinské děti a mládež ve školských zařízeních. Vzdělávání je důležitý krok v rámci celé integrace, ale je nutné ho sladit i s potřebami místních obyvatel.

Pomáhá ovšem nejen město, ale také stovky dobrovolníků. Uvažujete o tom, že byste jejich vzepětí nějak odměnili?

Velmi děkuji všem dobrovolníkům, kteří nám pomáhají se zvládnutím tak obrovského počtu příchozích. Jsou pro nás skutečně nepostradatelní a mají můj nesmírný obdiv. Dobrovolnická pomoc bude potřeba i nadále a dlouhodobě. Nejen ti, kdo umí ukrajinsky, se můžou nadále hlásit na webu Integračního centra Praha (icpraha.com). Co se týče možnosti platby za jejich práci, je to opět otázka na vyčlenění finančních prostředků od Vlády ČR.

Současné události ve světě se určitě promítají i do dlouhodobých záměrů města. Ovlivnily například oblast energetiky nebo ekologie?

Prahu jsme na změnu v energetice, zejména na postupný odklon od ruského plynu, dlouhodobě připravovali. Přijali jsme klimatický plán, který obsahuje 69 konkrétních opatření od vybudování pražského solárního společenství, do kterého se už teď mohu registrovat vlastníci domů na webu pripojdum.cz, přes plány na postavení vlastní bioplynové stanice, energetické úspory budov v majetku města, až po vytápění bytů zbytkovým teplem z městské čistírny odpadních vod.