Dvacet minut Radiožurnálu

Vladimír KROC, moderátor:

Je pro zájemce o střední školy letos v hlavním městě dostatek míst? Proč se ve druhém kole přijímaček i pražští žáci hlásí na regionální střední školy? Mělo by se změnit přijímací řízení? A pokud ano, tak jak? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také ČRo Plus, je dnes pražský radní pro školství Antonín Klecanda za STAN, zdravím vás do našeho přenosového vozu. Dobrý den.

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:

Pro pořádek dodávám, že rozhovor natáčíme ve 13 hodin. Tvrdíte, že míst na středních školách v hlavním městě je dostatek. Jak si tedy vysvětlujete letošní chaos kolem přijímaček?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Já si to vysvětluji právě tím zápisem, který dlouhodobě není digitalizován. A my, když se dneska podíváme nebo zavoláme na ty školy, tak oni říkají vypadá to, že žádná volná místa nemáme, ale zároveň nemáme naplněné ty kapacity.

Vladimír KROC, moderátor:

Jak tomu rozumíte?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

No, je to tak, že ty školy přijmuly ty děti, které se tam dostaly, ale ty děti tam neodevzdaly zápisové lístky. Když zavoláte na ty jednotlivé školy, my jsme to učinili předevčírem, tak například Gymnázium Litoměřická mělo 26 zápisových lístků na 32 míst Gymnázium Omská 54 zápisových lístků na 60 míst apod., protože ty žáci, kteří dávají přihlášky, tak je dávají dvě a mnozí se dostali na dvě školy, mnozí se nedostali ani na jedno. Ty, co se dostali na dvě školy, tak si nějakou školu vybrali. To skončilo minulý čtvrtek podáním těch zápisových lístků a teď ty školy zjistili, že jich nemají dost, protože ti žáci byli na více školách, takže zavolají tomu, kdo je pod čarou. On řekne já už jsem na jiné škole nechci, zavalí 2., 3., 4. a takto to jde dál a sem tam zavolej někomu, kdo řekne ano, já k vám chci, ale zároveň už byl na jiné škole, takže jde na tu školu předtím tam ten zápisový lístek vezme a jde ho dát na tu školu, která pro něj byla ta v uvozovkách lepší, nebo tu, kterou jsi vybral. A tím právě vzniká poměrně ten velký chaos v těch zápisech.

Vladimír KROC, moderátor:

Jenže tady jsou jasná čísla. Podle CERMATu se letos na čtyřleté obory hlásilo bezmála 90000 dětí, což je asi o 42 % víc než v roce 2017 a v hlavním městě počet zájemců stoupl dokonce o více než dvě třetiny. Takže není to ještě trošku jinak, než to teď, vylíčil?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak když vezmeme celkové kapacity těch čtyřletých oborů napříč kraji, tak je jich dost. A vy to číslo, co jste řekl, tak to je taky celorepublikové číslo. My, když budeme na ty pražská čísla, tak takto vypadá ještě o hodně hůř, než jste říkal, ale je to právě tím, že my nevíme, kolik dětí vlastně se hlásilo ze středních Čech, kolik se hlásil z Prahy. my máme jasná data, kolik žáků je z Prahy v devátých třídách. Víme, kolik bylo celkových přihlášek, ale nevíme, kolik žáků dalo se středních Čech například přihlášku zároveň do Prahy a zároveň do středních Čech. Samozřejmě, že ta populační křivka, ta je teďka na téměř vrcholu v republice v podstatě ano, ale v Praze a ve středních Čechách to bude ještě horší příští rok a ten další rok.

Vladimír KROC, moderátor:

Takže souhlasíte s tím, že kvůli enormně silnému populačnímu ročníku se mnoho deváťáků nedostalo nebo nedostane na školy, na které mají předpoklady?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Já si myslím, že nakonec se dostanou na školy, na které mají předpoklady, ale bohužel tím, že ten zápis není digitalizován, tak to potrvá. A stále to ještě trvá.

Vladimír KROC, moderátor:

Já se k tomu určitě vrátím, protože to je důležité téma. Ale proč se podle vás uchazeči z Prahy hlásí v tom druhém kole na střední školy nejenom v sousedním Středočeském kraji, ale i například v Ústeckém nebo Libereckém?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Je to určitě, protože jsou ve stresu, že se nikam nedostanou, což je pochopitelné právě kvůli tomu, jak ten zápis probíhá a jaký je, oni si vybrali nějaké dvě školy a třeba velmi nadané dítě si vybralo dvě velmi dobré školy, dvě velmi dobrá gymnázia a tam se ví, že se nedostalo a je třeba 30., 40. pod čarou, takže se říká, já se nedostanu. A ono za prvé možnost, že se ještě dostaneme, protože ten systém toho prvního kola, jak je zdlouhavý, tak stále jako pokračují ty odvolání a stále vyhovují dalším a dalším. My jsme se například ptali na Gymnázium Karla Sladkovského, které by vám řeklo, že ještě před týdnem že beznadějně plné a včera už volalo 124. žákovi v pořadí, který se tam dostal ze 64 body právě proto, že někteří ti jiní žáci odnesli tu přihlášku jinam. A to je celý ten problém.

Vladimír KROC, moderátor:

Ale ono se stupňuje ten chaos, ne?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Ano, ano, je to tak. A hlavně v těch žácích to vyvolává ten stres, že se nedostanou nikam, v těch rodičích taky. A proto jakmile vidí někde druhý termín, ať už je to v Praze nebo mimo Prahu, tak tam dávají všichni přihlášky.

Vladimír KROC, moderátor:

Když ale říkáte, že pro deváťáky je míst dost, tak třeba včerejší host tohoto pořadu Tomáš Feřtek, jednou řekl, že ta čísla, která vy uvádíte, zahrnují všechny i ty nematuritní tříleté učební obory. A zároveň si myslí, že není politicky taktické říkat vystresovaným rodičům, kteří stojí ty dlouhé fronty na jakoukoli školu, že míst je dostatek.

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak já nevím, co je taktičtější nebo jestli jako říkat, že těch míst je nedostatek a stresovat ty rodiče ještě víc jako?

Vladimír KROC, moderátor:

No říkat pravdu.

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

No, já jsem přesvědčený, že ta pravda je, že těch míst je dost. Pakliže máme 17100, kdybych vzal, že Praha je samostatný ostrov, tak máme 17100 míst, z toho 12533 v maturitních oborech a žáků v Praze včetně žáků z Ukrajiny apod. 11600. Když si vezmeme čísla třeba ze středních Čech, tak tam opět je o hodně víc místa než těch žáků. A samozřejmě ano, tím, že ti žáci přecházejí mezi Prahou a středními Čechami, a už dávají dvě přihlášky, tak teď to v tuto chvíli vypadá, že se nedostali nikam, ale tím zdlouhavým systémem a my uvidíme, jestli je to doopravdy tak, že se nedostali nikam. Potom vypíšeme další kola a máme dohodu s ministerstvem, aby se nestalo, že žáci nikde nebudou. Takže případně otevřeme narychlo ještě nějaké další ročníky, další třídy v těch jednotlivých gymnáziích a středních školách. Jenže potřebujeme to udělat až tehdy, až budeme doopravdy vidět, že jsou ty místa, která reálně jsou vypisovaná, obsazená, což v tuto chvíli stále nejsou.

Vladimír KROC, moderátor:

Jasně, ale diplomaticky jsme pominuli tu poznámku o nematuritních tříletých učebních oborech, které jsou taky započítány do těch míst, o kterých mluvíte, že jich je dostatek. A třeba podle Jana Čižinského z Prahy sobě se do těch uvedených čísel započítávají i soukromé školy, na které zase každý nemá.

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak mezi soukromými školami jsou velké rozdíly. Započítávají si tam jak církevní, tak soukromé školy. A je to přesně otázka. Já vím o hromadě rodičů, co říkal, že chtějí právě jenom na soukromou školu tím, že tam bude těch 22 míst a myslím si, že není úplně fér je tam nezapočítávat, protože máte rodiče, kteří chtějí třeba dát dítě pouze na PORG nebo na nějakou další školu. Takže já si myslím, že je fér tam započítávat, to bychom museli odečíst všechny ty děti, co chtějí zase na tu soukromou.

Vladimír KROC, moderátor:

Nakolik situaci v Praze komplikují uchazeči o studium na středních školách z Ukrajiny?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Já si myslím, že nekomplikují, protože oni bohužel ještě nemají to jazykové vybavení takové, které by měli mít k tomu, aby se dostali na ty střední školy. Takže já bych tam neviděl problém. Oni se naopak vybírají nebo velmi málo jich podalo ty přihlášky, jak to vypadá z těch zatím dostupných dat, což vidím tak jako problém. Ale když se jich zeptáte, jak oni říkají, že chtějí radši dálkově studovat na té Ukrajině, studují tam on-line. Takže myslím si, že to právě ještě to číslo, které my máme z těch žáků z těch základních škol, bychom měli ještě snížit o ty žáky z Ukrajiny, protože převážně, jestli si vybírají, tak si vybírají ty učební obory, které jsou, jak vy jste říkal, třeba tříleté apod..

Vladimír KROC, moderátor:

Hostem dvacítky je dnes pražský radní Antonín Klecanda za STAN. Nedostatek kapacit středních škol pro školní rok 23 a 24 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity, promiňte, až 34 žáků ve třídě. Je to podle vás správná cesta?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak podle toho, kde my už jsme k tomu takto přistoupili a nejen letos, ono to bylo loni tento přetlak apod.. Takže určitě na těch gymnáziích, kde máme kohezní skupinu nadaných dětí apod., tak tam není problém mít za 32 nebo 34 žáků ve třídě. Nedá se to určitě dělat na všech školách, nedá se to dělat tam, kde máme nějaké děti například s postižením apod.. Takže určitě to není dobré navýšit globálně u všech škol, ale to podle mě ví, jak stát, tak ty zřizovatel těch středních škol a na tu kapacitu těch 34 žáků ve třídě to navyšujeme pouze tam, kde to vhodné je.

Vladimír KROC, moderátor:

Magistrát chce vytvořit prognózu vývoje ve školství a společně tedy se Středočeským krajem. Ale neměli jste to udělat už dávno?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak my jsme dávno nebo moji předchůdci, protože já jsem tam teprve od konce února, ty prognózy dělali, ale dělali je samostatně pro tu Prahu. A kdybychom, jak už jsem říkal, měli, jak někdo říká spádovost apod., tak těch míst je naprosto dost. Ty místa nejsou dostatečná proto, že je tady velká spousta dětí ze středních Čech i z dalších krajů do Prahy a dalších 40 % dětí ze středních Čech. A proto říkáme, musíme udělat tu prognózu společnou pro Prahu a střední Čechy a zároveň chci říct, kudy ty děti jezdí, abychom například na jedné železniční trati nestavěly nové gymnázium jak Praha, tak střední Čechy, abychom si to rozdělili, protože víme, že vzájemně ty, ta Praha s těmi středními Čechami interagují. A ty gymnázia a ty střední maturitní školy musíme mít s dobrou dopravní dostupností a neříkat si, že některé děti ve středních Čech mohou do Prahy a opačně, protože vždycky ten žák půjde tam, kde je ta škola kvalitní a kde blíž.

Vladimír KROC, moderátor:

Tvrdíte, že Praha má teď připraveny projekty stavby téměř dvacítky škol, které mohou začít stavět během půl roku. To ale vyvrací místostarosta Prahy 7 Pavel Zelenka, který připouští maximálně dostavby některých škol. Jak to tedy je?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak já jsem řekl číslo dokonce 25, ale byly to mateřské školy, školy základní a i školy s gymnáziem a střední školy. Je to souhrn čísel. Nevím, odkud má čísle Pavel Zelenka. My jsme dělali setkání se starosty, organizoval to pan starosta z Prahy 9 Tomáš Portlík a na tom setkání jsme požádali všechny starosty, aby nám dali veškeré projekty mateřských, základních a potažmo středních škol, které mají připravené. A následně jsme diskutovali s těmi, co mají největší stavební připravenost, jestli by tam nemohl z té základní školy vzniknout základní a střední škola, protože těch středních škol je také málo. A tím jsme dospěli k těm číslům, které vlastně říkáme. A protože z hromady těch základních škol, které mají platné stavební povolení nebo které už se dokonce staví nebo připravuje se ta výstavba, jde udělat ZŠ se střední školou a tím vlastně pomoci v dohledné době těm kapacitám, protože ta prognóza jasně ukazuje, že v dalších letech se to bude zhoršovat, těch dětí v Praze, středních Čechách ještě o hodně víc za rok a za dva roky.

Vladimír KROC, moderátor:

Navrhuje zřídit Státní fond školské infrastruktury. Můžete tu myšlenku přiblížit?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Je to proto, že mnozí řeknou, ať máme spádovost u středních škol jako u základních škol, aby si to kraj vyřešil. Tím pádem v podstatě Praha by byla v pohodě. A Praha proto říká, nebo já říkám také, že když my teďka budeme stavět nové školy, tak to de facto nestavíme pro ty žáky z Prahy, ale z těch ostatních krajů, ať už jsou ty střední Čechy, ale i další kraje, odkud sem ty děti dojíždějí a z toho důvodu ta Praha je schopná ufinancovat ten provoz těch škol a ty náklady na to, ale není schopná zafinancovat celkově výstavbu nové školy. Nová škola je dneska tři čtvrtě miliardy řádově + - 750 milionů prostě, a to je strašně velký náklad pro jakýkoliv kraji. Takže pakliže nechceme stanovovat spádovost a říkat si, že dítě z Prahy nesmí do středních Čech, dítě ze středních Čech nesmí do Prahy apod., tak ta školská infrastruktura by měla podle mě být placena státem. To samé platí u základních škol. Tzv. zápisová turistika by jistě nevznikla, kdyby těch základních škol bylo dostatek. Základní školy jsou zřizovány obcemi a zase obce mají na provoz těch základních škol, ale nemají na tu výstavbu těch nových škol. Takže tam, kde vznikly velké aglomerace, v podstatě ve středních Čechách v blízkosti Prahy, tzv. satelity různé, z těch malých vesnic vznikly městečka apod., tak tam ty školy zásadně chybí. Kdyby už existoval tento fond pro školskou infrastrukturu, tak by to zajistilo přesně to, že by vznikaly ty školy průběžně a nebyla by ta zápisová turistika a zároveň i nedostatek těch místech na těch školách.

Vladimír KROC, moderátor:

Zdůrazňujete potřebu digitalizace přijímaček. Co všechno by to vyřešilo?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Já si myslím, že by to vyřešilo hlavně to, co se děje teďka, že na mnohých školách máme kapacitu a mnohé děti si myslí, že se nikam nedostaly. A zároveň bychom, pak kdyby to bylo digitalizováno, tak bychom věděli velmi rychle, kolik těch dětí se doopravdy nikam nedostalo a mohli jsme si spočítat to, jestli ty kapacity jsou dostatečné a zároveň i v požadovaných oborech nebo v požadovaném tom systému vzdělání anebo ne. Takto my vlastně čekáme dva měsíce pomalu, než to víme. A loni už se takto vypadalo, že to taky nedopadne. Nakonec to dopadlo dobře. A letos je to velká otázka. Ta digitalizace by to vyřešila. Zároveň kdybychom tam dali prioritizaci, že ten rodič si vyplní ne dvě školy, ale třeba tři až čtyři, tak nedochází k tomu taktizování, co dochází dnes. A říká se, že někteří rodiče třeba dávají dítě na školu, kam ho dát nechtějí, což mi přijde podivné. A myslím si, že i když se rodič vyplní dvě školy, tak jedna je prioritní, druhá méně, ale ne, že by tam dával dítěti školu, kterou jako nechce. A ta prioritizace by přesně vyřešila to, že víme, že ty děti jdou nebo chtějí, preferují tuto školu na první místě, tuto na druhou, tuto na třetím. A poté, co by byly vyhlášeny výsledky, tak by okamžitě věděli ano, nedostal jsem se například na tu první školu, ale dostal jsem se na tu školu na třetím místě. Vyřešilo by to i ten chaos s těmi zápisovými lístky, kdy teďka ty rodiče obíhají, berou je zpět z jedné školy, dávají je na druhu apod..

Vladimír KROC, moderátor:

Mimochodem máte vysvětlení pro to, proč systém přijímání na školy zatím není digitalizovaný?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak já si myslím, že je to tím, že ministerstvo školství je příliš konzervativní a málo pružné, protože digitalizace je nutná, podle mě dávno měla být a oni mají asi vysněný nějaký svůj model, který nebude rozhodně v nějaké dohledné době a já si myslím, že by měl být digitalizován i třeba jiným způsobem, aby to vyřešilo ten problém, který tady máme. Já jsem dokonce přesvědčen, že by to vyřešilo i částečně kapacity v mateřských školách, v základních školách, jelikož někteří ředitelé nevědí až do prvního září, které děti jim vlastně nastoupí.

Vladimír KROC, moderátor:

Co pro rychlé zavedení digitalizace můžete udělat vy?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak já jsem oslovoval některé různá sdružení, co programují nebo i spolek Otevřená města apod. a ptal jsem se, jak rychle jsou schopni to naprogramovat. A v podstatě ten programátor, velká část je řádově na měsíce až na dva a potom řekněme měsíc testování. Takže stihnout se to dá. No a teďka se snažím, aby to prošlo i legislativou. Takže jsme toto říkali i na Asociaci krajů, že všichni ti radní, co jsme pro školství, tu digitalizaci chceme a zároveň jsme se o tom vyjadřovali i včera na ministerstvu školství, kde byla velká diskuse, respektive na Úřadu vlády a myslím si, že té digitalizaci jsou všichni nakloněni napříč politickým spektrem, takže já doufám, že ta digitalizace už v příštím roce bude.

Vladimír KROC, moderátor:

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je Antonín Klecanda, za STAN radní hlavního města Prahy. Už citovaný Tomáš Feřtek předkládá několik návrhů, které by mohly pomoci a dají se udělat hned. Například zrušit povinné testy CERMATu a nabídnout je jako pomoc státu jen pro školy, které budou mít zájem. Jak vidíte tento?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Já si nedovedu představit, na základě, čeho by ty školy potom ty žáky rozřazovaly, jak by přijímali, kdyby tam nebyl to jednotné testování.

Vladimír KROC, moderátor:

No tak třeba na základě pohovorů.

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Jako potom by se v podstatě to celé přijímací řízení bylo o hodně delší, protože takto to máme poměrně rychle. Když si vezmete, že by k pohovoru šlo třeba 400 dětí. Nebo když si vezmu, kolik šlo na SPŠ elektrotechnickou V úžlabině bylo 1061 přihlášek, tak si to nedovedu upřímně jako představit.

Vladimír KROC, moderátor:

Když se vrátíme k té myšlence zavést elektronický systém, který bude on-line ukazoval rodičům a žákům, o kterou školu je jaký zájem a jaká je pravděpodobnost přijetí, aby se takříkajíc nestřílelo se zavřenýma očima. Jak rychle myslíte, že by ho mohli mít k dispozici?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak doufám, že to bude za rok. Nicméně si úplně nejsem jistý, jestli tam má být i to, kolik se tam hlásí aktuálně žáků, protože potom všichni budou ještě na poslední chvíli to přehazovat apod., tak by možná to vyřešilo to, kdyby nejprve byly testy CERMATu, rodiče viděli a žáci, kolik mají bodů. Až potom dávali přihlášky, protože když se dítěti test nepodaří, má například 45 bodů a už má podané přihlášky na dvě gymnázia, kde ví, že předtím bylo minimum 75 bodů, tak už nemá šanci to napravit. Kdežto kdyby se toto otočilo, žáci by věděli, kolik mají bodů a potom teprve dávali přihlášky, tak už to uzpůsobí těm výsledkům těch testů.

Vladimír KROC, moderátor:

Je podle vás částečným a možná dočasným řešením to, co navrhuje Praha 7, nouzová detašovaná pracoviště gymnázia pro zřízení takových přechodných tříd?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak já si to nedovedu představit. Přijde mi, že to je taková jako politický výkřik, protože za prvé musíte tam mít nějaké učitele, za druhé to musí mít nějaké hygienické normy apod.. Takže doopravdy nouzová pracoviště si nedovedu představit. My máme příští týden schůzku s řediteli středních škol, abychom se zeptali, kde jsou ještě jaké možnosti rozšíření. Určitě jsou ještě volné učebny, kam se v krizi dají přidat třídy, ale doopravdy bych to situoval do té těch budov škol. Nanejvýš v případě, že hned v sousedství je nějaká budova, tak tam, ale nemůžete mít úplně detašované pracoviště, protože vy tam musíte střídat předměty. A není to jako na základní škole na prvním stupni, kde jedna paní učitelka učí pět předmětů. Opravdu na tady těch středních školách se nám ty učitelé střídají a ty detašovaná pracoviště v pro nějakých pár tříd si asi nedovedu úplně prakticky představit.

Vladimír KROC, moderátor:

A nakolik by pomohla přeměna víceletých gymnázií na čtyřleté?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

No, jako pár by to tříd přidalo, na druhou stranu by to zhoršilo tu situaci s těmi kapacitami na těch základních škol, protože tím, že jak ve Středočeském kraji, tak na okrajích Prahy máme školy ještě, které jsou pouze prvostupňové, tak většina dětí potom přechází někam jinam, na druhý stupeň a těch kapacit také není dostatek, takže by to byl takový je vytloukání klínu klínem.

Vladimír KROC, moderátor:

Starosta Prahy 7 Jan Čižinský řekl pro ČRo Plus mimo jiné, že v Praze dost míst nebude ani za rok a ani za 10 let. Co vy na to?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak záleží, co bereme za to, že dost míst je nebo není. Každopádně ta situace se bude zhoršovat a za rok bude určitě ta situace horší, než je teďka. Aby se tak nestalo, tak musí přibýt nové kapacity. Jinak když se koukneme na to demografii, tak doopravdy těch dětí nám přibývá. A přestože ve státě ten vrchol teďka, tak v rámci Prahy a středních Čech ten vrchol bude za rok.

Vladimír KROC, moderátor:

Na čem tedy budete pracovat především, spíš na kapacitách škol než na třeba systému přijímaček?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Tak na systému přijímaček asi bude pracovat MŠMT a na kapacitách školy, přesně, jak jste říkal, budeme pracovat já a další, neboli ty kraje jsou zřizovateli těch škol, takže my se budeme snažit navýšit ty kapacity těch škol.

Vladimír KROC, moderátor:

Co všechno se dá podle vás stihnout do příštích přijímacích řízení? Myslíte, že se podaří tomu letošnímu chaosu u přijímacích zkoušek na střední školy v příštím roce předejít?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Doufám, že ano. Doufám, že bude ta digitalizace, co tomu hodně pomůže, protože doopravdy když bude ta prioritizace, tři přihlášky, alespoň ideálně pět, tak se ti žáci hned dozvědí, kolikátí jsou a jestli se dostali na tu 1., 2., 3. školu a zároveň ti zřizovatelé, ty kraje, budeme vědět, kolik žáků se nám nedostalo nikam a jestli máme volná místa nebo ne.

Vladimír KROC, moderátor:

A zároveň ruku v ruce s tím by mělo jít o budování těch nových kapacit, jestli jsem vás dobře pochopil?

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Přesně tak. Na druhou stranu řekněme si, že vybudování nové školy, to jsou nejrychlejším případě nějaké dva, tři roky. V případě, že koupíme tu budovu, tak možná se to za rok podaří, ale je to doopravdy rok minimálně bude trvat, než se to překolauduje na školní budovu.

Vladimír KROC, moderátor:

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílal také ČRo Plus, byl Antonín Klecanda za stan, radní pro školství hlavního města Prahy. Děkuji za rozhovor. Ať se vám daří. Mějte se hezky. Na shledanou.

Antonín KLECANDA /STAN/ pražský radní pro oblast školství:

Děkuji. Mějte se, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:

Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.