Hroší kůže pražských komunálních politiků

Jak hluboko jsme už klesli, když funkci prvního náměstka pražského primátora vykonává muž obžalovaný z trestného činu? Obžaloba ze zkreslování údajů o hospodaření a jmění zkrachovalých firem, ve kterých Karel Březina působil ve statutárních orgánech má minimálně tři zřejmé aspekty.

Prvním je samotné obsazování dozorčích rad a představenstev firem podle politického klíče, kdy nerozhoduje kompetentnost ani schopnosti, jen politické dělení moci a prebendy. To má naprosto degenerativní účinek na hospodaření samotných firem. Tam, kde není tlak akcionáře, nejsou možné ani dobré výsledky managementu. Proto v podstatě každá státní, či městem vlastněná společnost, v dlouhodobém horizontu pouze a jen klesá s výkony a produktivitou práce. Vítězstvím je osvícený generální ředitel, který udrží loňský stav. Zřejmým příkladem je v současném krachující situaci Dopravní podnik hl. m. Prahy, v jehož dozorčí radě v inkriminovaných letech nejhoršího hospodaření v jeho dějinách (2006-2010) shodou okolností zasedal také současný první náměstek. Zákon, na základě kterého je obžaloba podána, v tomto ohledu přitom mluví docela rozumným jazykem: „Pokud nejsi kompetentní vykonávat takovouto činnost (neboť firma zkrachovala), pak ti toto zakazuji i po několik dalších let.“ Že by konečně první vlaštovka společenského „dost“ nekompetentnímu obsazování politiků ve statutárních orgánech firem?

Druhým aspektem je samotná morální zodpovědnost každého politika, která sice je v Česku na povážlivě nízké úrovni, ale v tomto případě již opravdu překročila únosnou mez. Politik, který zatají informace ohledně svého působení v dozorčích radách zkrachovalých firem, za které bere nemalé peníze, vědomě překračuje zákon. Je zvláštní, že jedinou právnickou analýzu říkající, že toto jednání protizákonné není, má údajně v ruce Karel Březina. Ostatně, proč stále neopakovat svoji nevinu, když z následujícího usednutí do dalších a dalších dozorčích rad lze inkasovat nemalé peníze? Obzvláště, když hrozí nebezpečí, že by tyto peníze měly být také vráceny.

Třetím aspektem je postupné odsouvání problému a evidentní čekání na další korupční prodlouženou ruku pražské mafie. Po obvinění prvního náměstka protikorupční policií se čekalo na vyřešení jeho stížnosti proti tomuto postupu.

Po zamítnutí stížnosti se dále čekalo na podání návrhu na obžalobu. Když byla tato podána, představitelé pražské koalice akt bagatelizovali s tím, že se nejedná o obžalobu.

Když potom státní zástupce podal obžalobu, čekáme nejspíše na odvedení prvního náměstka v poutech. Na co budou ještě koaliční politici čekat při pohledu na spoutaného prvního náměstka bude velmi zajímavé. Nebo by snad mělo každým dnem zasáhnout nějaké chapadlo pražské mafie? Proto to čekání?

Tomáš Hudeček,
první náměstek pražského primátora