Interview ČT24

Host: Adam Scheinherr /Praha sobě/, pražský radní pro dopravu, Moderuje: Daniel Takáč

Plány nového vedení hlavního města Prahy.

Kdo doplní úředníky ve vládním městečku na severovýchodě Prahy, pokud vznikne?

Náměstek pražského primátora Adam Scheinherr je naším hostem.

Dobrý večer.

Začneme tím vnějším dopravní okruhem kolem hlavní města Prahy.

Na tom chcete také hodně podílet.

Kdy bude?

Pro nás je prioritou stavba číslo 511. Propojení D1 a D11. Takže osm z 10 dálnic by bylo napojeno na Pražský okruh D0. Od nástupu do funkce jsem ihned zahájil jednání se všemi dotčenými městskými částmi Ministerstvem dopravy na tom, abychom vyšli vstříc městským částem.

Z naší strany nad rámec toho co bude budovat Ministerstvo dopravy, tak vybudujeme zelené pásy u těch dotčených městských částí.

Tím snížíme tu emisní zátěž na občany.

Splníme tím požadavky městských částí.

Teď se bavíme o 511?

Ano.

Je to celkem osm městských částí, které jsou dotčené touto stavbou.

Tam je všechno to co bude padat na vaše bedra, tak tam je všechno dojednáno a připraveno a uděláno?

Máme dohodu s městskými částmi, se všemi starostmi a zastupiteli.

Jednáme teď s Ředitelstvím silnic a dálnic, aby také oni spolu s námi začali vykupovat pro dostavbu pozemky.

S panem premiérem a panem ministrem Danem Ťokem jsme si řekli, že to je pro nás priorita.

Ještě chceme aby to bylo vykupováno.

Není to věcí Prahy, aby do ní nejezdilo tolik aut?

Dnes Aalto musí zajíždět dovnitř do Prahy.

Tím, že bude vytvořena část 511, tak snadno se nevyhnou Praze.

Proč by to měl být třeba problém někoho z Havlíčkova Brodu?

Podle vás to je celonárodní záležitost.

Protože se zrychlí cesta, když ten člověk nepotřebuje zajíždět do Prahy, tak se mu zrychlí cesta, protože Prahu snadno objede a nebude muset procházet peripetiemi v Praze.

Ale to je pořád věc Prahy.

Nebo ne?

Ptám se proč je to celonárodní záležitost.

Pomůže to Praze.

Do Prahy nebude zajíždět velká část dopravy.

Ale to neznamená, že by to měla být celonárodní záležitost a že by si to Praha neměla vyřešit sama.

Jsou to státní dálnice.

Když vybudujeme nový úsek dálnice, tak se zlepší průjezdnost po české dálniční síti všem uživatelům.

Jak daleko jste s těmi pozemky?

Teď se vraťme na tu vaší nejvyšší prioritu.

511. Jak daleko jste s výkupem pozemků pro ty zelené pásy?

Uzavíráme s ministerstvem dopravy memorandum o společném postupu ve výkupu těchto pozemků.

Já doufám, že ho přednesu na únorovém zastupitelstvu na konci měsíce.

A poté budeme moci ihned zahájit samotný výkup pozemků.

Máme na něj vyčleněné peníze v rozpočtu.

Ten jsme schvalovali v pondělí na radě.

Kolik na to máte?

Teď na to máme vyčleněno přes 200 milionů korun.

Ta částka může jít až do dvou a půl miliard.

Není to trochu málo, když na to máte desetinu?

Výkup pozemků trvá určitou dobu.

Největší část pozemků bude vykoupena až v příštím roce.

Z časového hlediska to trvá nejméně jeden rok.

Musíme tam získat nějaké soudní znalecké posudky.

Následně to musí odsouhlasit zastupitelstvo.

Ten majitel s tím musí souhlasit.

Takže to není jednoduchý proces.

Říkáte, že to je vaše nejvyšší priorita vyčleníte na výkup na vaši část té práce desetinu prostředků které patrně budete potřebovat.

To nezní jako velká priorita.

Tu rozpočtovou položku jsme dali na dvě a půl miliardy korun.

Na tento rok je tam 200 milionů s tím, že z těch dvou a půl miliard pokud bude jakýkoliv výkup připraven, tak se tam ty peníze mohou přesunout.

Ten výkup našich zkušeností trvá minimálně rok.

Takže proto tam ta větší část bude až příští rok.

To je část pražského okruhu.

Chybí ho ještě velký zbytek zejména na severu Prahy a na severozápadě Prahy.

Od té doby co jste nastoupili do funkce se věc posunula?

Je tam poměrně velký odpor některých obcí a městských částí na severu Prahy.

Vyjednáváme také s dotčenými obcemi a také s Ředitelstvím silnic a dálnic, které bude vlastníkem a stavitelem té stavby.

Potvrdili jsme tu variantu jižní.

Přezkoumali jsme jí ještě u nás pracovním materiálem a zjistili jsme, že jediná realizovatelná varianta je jižní.

Teď se musíme bavit s dotčenými městskými částmi Jak to ve kterých úsecích například poupravit tak, aby těch připomínek z jejich strany bylo co nejméně.

Proč by to měla být jediná možná varianta?

Varianty jsou.

Je to varianta o něco delší, která by zabrala více půdy.

Okruh by byl delší.

Ale varianta existuje.

Samozřejmě ta varianta existovala.

Není v žádné územně platné dokumentaci.

Ale už jak jsme si jí dnes srovnali, tak bohužel v té trase té varianty už vyrostly nové rodinné domy a vyrostly tam stavební parcely.

Zkrátka těch 41 dotčených obcí ve Středočeském kraji by s touto variantou pouze velice těžko souhlasilo.

Vedlo by to určitě ke zpoždění té stavby minimálně o 20 let.

Takže jediná možnost je to co je teď naplánováno.

Jaké ty úpravy byste předpokládali, aby se zlomil odpor těch, kteří s tím ještě nesouhlasí?

V některých úsecích může vzniknout více zahloubená varianta s většími valy.

Jde o to, jak budou vypadat křižovatky, aby když to je někde poblíž města, tak aby byly prostupné také pro bezmotorovou dopravu.

Aby celkově ta silnice vypadala tak, aby nerozdělovala to území.

Pokud se dotýká přímo výstavby.

S tím také spojena úprava té části 510 mezi Černým Mostem a Horními Počernicemi.

Zahájil jsem jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic, aby také tato část co pochází někdy z 80. let, tak aby tato část byla trochu městotvorně upravena.

Na to bude muset dát peníze Praha nebo stát?

Máme peníze na výkup těch zelených pásů.

S tím že Praha udělá něco navíc pro své občany přišla Praha až zpětně, když už mělo Ředitelství silnic a dálnic hotovou dokumentaci.

Aby stát neřekl, takto je to naplánováno a takto to bude.

Jestli chcete tu navíc, tunel, tak si to zaplaťte.

Je Praha připravena na takové investiční akce?

Praha takové možnosti nemá.

Vzhledem k tomu, že jsme na počátku procesu s ředitelstvím silnic a dálnic, tak jsem si jistý že vyjednáme to nejlepší pro naše občany.

Když jste mluvil o těch změnách územních plánů.

Kdyby se před plánovala trasa celého pražského okruhu, tak ani stávající varianta nemá úplně všechno vyřešené.

Některé územní plány se budou muset měnit.

Je to myslím už všechno vyřešeno.

Takže žádné formální překážky v tom, aby pražský okruh stále nejsou?

Musí být připravena dokumentace pro posouzení EJA vlivu stavby na životní prostředí.

Následně dokumentace pro územní rozhodnutí a potom stavební povolení.

Ale jsme teprve na tom počátku.

Teprve jednáme o tom, jak ta komunikace má vypadat.

Když se vrátím na začátek.

Tak po celém pražském okruhu se projedeme kdy?

Já vím, že to není úplně na vás.

Ze značné části je to státní záležitost.

A listy aktéři té věci.

Já jsem teď hlavním aktérem 511. Tam pokud by to bylo optimistické, tak se můžeme projet někdy v roce 2026. U těch ostatních částí si netroufám odhadovat.

Ale bude to někdy po roce 2030. 2026 je pořád sedm let na těch 12 km.

12,5 km.

Za sedm let v ideálním případě.

Ano.

Teď běží územní řízení a poté stavební povolení.

A poté čtyři roky výstavby.

Když jsme u těch okruhů.

Praha chce, aby vláda zaplatila ten městský vnitřní okruh.

Ten zbytek za to, že uvolní pozemky v Letňanech.

Už jste uzavřeli tu dohodu?

Tuto dohodu jsme neuzavřeli.

Ještě než pan premiér přišel s Letňany, tak jsme říkali, že Praha samotná nebude mít na to, aby tuto významnou komunikaci s celonárodní hlediska uhradila.

Třeba člověk z Havlíčkova Brodu vůbec nedojede na vnitřní okruh, když nechce do Prahy.

Proč by to měl být záležitost národního významu?

Je to věc Prahy, nebo ne?

Jsme v té dokumentaci mnohem dále než je stát u pražského okruhu.

Ten městský okruh bude v některých částech by mohl nahrazovat ten pražský okruh.

Ve kterých částech?

To už mimochodem teď dělá Štěrboholská Jižní spojka.

A průmyslový polokruh.

Je to v té části, kde je Blanka dvě plánována.

Než se postaví pražský, tak by měl stát městský okruh.

Takže to stane záležitostí celonárodního významu a vláda by na to měla peníze.

Taková je logika?

To ne.

To jsme trochu zamotali.

Praha ve svých investičních možnostech nemá takové možnosti.

Když pojedete z Hradce na letiště, tak pojedete přes městský okruh a skrz Blanku dva.

V jakém stádiu výstavba tohoto okruhu teď fakticky je?

Jsme ve stádiu, že máme posouzení stavby na životní prostředí.

A běží zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.

To bychom mohli mít někdy za čtyři roky.

Takže bohužel také tady nejsem u toho, že bych měl stavební povolení a mohl soutěžit dodavatele.

Ale pracuji na té přípravě.

Pracujete s tím plánem, který teď je?

Nazvu to podzemní varianta, protože tam mají být tunely.

Existovala varianta víceméně bez tunelu.

Jakou variantu chcete?

Nikdy to nebyla varianta bez tunelu.

Ta varianta, že budeme objíždět přes průmyslový polokruh, tak to byla pouze před etapa.

Následně stejně ty tunely jednou budeme muset vybudovat.

Bez dokončení městského okruhu tak jak je naplánován se neobejdeme.

Takže žádná třetí cesta.

Prostě to co je naplánováno, tak na tom ty budete pracovat.

Ano.

Zase můžeme pracovat na tom třeba na té podobě mimoúrovňových křižovatek tak, aby byly městotvorně.

Abychom třeba zapojili zahloubení v Holešovičkách do kompozice městského okruhu.

Aby nevznikaly tak ohromné stavby typu Malovanka, že tam máte tak velkou křižovatku, že to je neprostupné pro pěší a cyklisty.

Na západě se můžete podívat, že vznikají dálniční stavby i uvnitř města a přitom to není takovým kráterem v tom městě.

Když jsme u těch tunelů tak pražské metro d je také věc celonárodního významu?

Je to určitá významná stavba i pro Středočechy, kteří dojíždějí do Prahy.

Je to určitě významná stavba.

Pro nás je to ta nejvyšší priorita.

A teď jsme v situaci, že máme územní rozhodnutí.

Právě v těchto dnech vybíráme zhotovitele geologického průzkumu.

Ten by byl následně zahájen už letos.

A přitom geologickém průzkumu vzniknou už stavby, které budou součástí následně samotného metra d.

Jaké stavby vzniknou při geologickém průzkumu?

Vzniknou tam štoly a podzemní chodby, které budou následně součástí samotného tubusu metra.

Už letos doufám, že tu stavbu budeme moci skutečně zahájit.

S tím průzkumem chcete začít v dubnu.

Je to reálné?

V první pololetí.

Uvidíme jestli se někdo neodvolá, když vybereme zhotovitele.

Ale tento rok mám končí EJA pro trasu d pražského metra.

Tam by neměl být problém.

Měli bychom získat stavební povolení a díky tomu bude ta platná dokumentace dále platná.

Takže letos končící posouzení vlivu na životního prostředí není problém.

Nikoliv.

Uvidíme na konci roku.

Ten průzkum geologický má stát asi miliardu.

Je to odpovídající cena?

Ano.

Tam vzniknou čtyři velké štoly.

Je to obrovská stavba.

Následně to bude součástí samotné stavby.

Celé metro d bude stát možná 50 miliard korun.

Praha dříve trpěla tím, že se nevěnovalo dostatečné úsilí přípravě té stavby.

Té projektové přípravě, kdy pomocí geologického průzkumu zjistíme všechny detaily o tom podloží.

A následně se nebudeme muset potýkat například s tím, co se stalo při stavbě Blanka dvě například ve Stromovce, kdy tam došlo k propadům.

Tak garantujete, že toto se nestane?

To území bude tak prozkoumána.

V případě propadu u Blanky se mluvilo o tom, že když bude podrobnější průzkum tak se to nestane.

Takže teď se dělá drahý podrobný geologický průzkum, který vyloučí takové havárie?

Ano.

Uděláme pro to vše.

Tu miliardu na to máte?

Ano, máme v rozpočtu peníze na investiční výdaje.

V pondělí jsme ho schvalovali.

Do Prahy jde 5,7 miliardy korun.

Na vlastní stavbu metra peníze jsou?

Na vlastní stavu počítáme s tím, že získáme buď půjčku od Evropské investiční banky anebo formou dotace z operačního programu doprava podle toho, jak bude vypsaný.

Nebo také ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

To se rýsuje.

Kolik by měl stát přispět?

Byli bychom rádi za co největší částku samozřejmě.

Buďte konkrétní.

Chceme po státu, aby zaplatil 80 %?

Ještě nemáme finální projekt pro zhotovení stavby.

Takže nemáme hotovou částku a neznáme jaké tedy budou možnosti města nebo Dopravního podniku.

Nakolik bychom měli získat ať už ze strany státu, nebude strany EU je minimálně okolo 60 %.

Proč to bude trvat až 10 let než se rozjede metro d?

Samozřejmě to není jednoduchá stavba.

Teď dokončujeme všechny dohody s vlastníky, což je zásadní pro to, abychom tam vůbec mohli začít stavět a mohli získat stavební povolení.

Já doufám, že příští rok na první etapu do Olbrachtovy bychom mohli získat stavební povolení.

Následně už budeme moci zahájit stavbu právě v tomto prvním úseku.

Do Olbrachtovy odkud?

Pankrác Olbrachtova.

To je jedna stanice.

Následně ta první etapa vede až do Nových Dvorů.

Doufáme, že v roce 2028 by mělo být hotovo.

Proč se vlastně staví to metro od poloviny?

Až bude celá trasa celá, nebo podle současných plánů celé, tak má vést z náměstí Míru až na Písnici.

Proč se začíná na Pankráci?

Je to z toho důvodu, že v tomto úseku bude skutečně to metro nejvíce vytížené.

A potom až následně se bude stavět až na náměstí Míru přes Náměstí bratří Synků a bude tady nahrazovat současné metro, kdyby došlo k nějakým větším rekonstrukcím třeba nuselského mostu.

Ta státní podpora výstavby metra bude součástí obchodu s pozemky v Letňanech?

To jsme nezmiňovali.

Když jsme v Letňanech.

Jak hodně blízko nebo daleko od dohody s vládou jste?

V jakém jste stádiu?

Chvíli to vypadalo, že jste se dohodli, že Praha poskytne pozemky.

Teď vyroste nemocnice, vládní čtvrt a nějaké byty.

To teď neplatí?

My to řešení ani ze strany vlády nemáme na stole.

Nevíme přesně co oni chtějí.

Nevíme jaké budovy ve městě chtějí opustit.

Až budeme znát nějaké konkrétní řešení, tak se k tomu budeme moci vyjádřit.

A budeme hledat to nejlepší co je zase pro Pražany.

Já tady reprezentuje jednak náměstka pro dopravu, ale také zastupuji občany.

A to bude tím naším hlavním motivem.

Dobře.

A co z toho chcete získat?

Není to takový obchod jako na trhu?

Dáme pozemky, když tam nepostavíte poli vládní budovy.

Postavíte nám ještě hřiště.

Tak toto právě nemá být, přestože to tak mohlo vypadat.

Má to být tak, že si řekneme, jaké budovy chce stát opustit a co s nimi chce dělat.

My projednán s dotčenými městskými částmi, jestli mají nějaké řešení, nebo zdali souhlasí.

Že by dostali ty státní budovy?

Stát plánuje, že ty budovy prodá.

To právě nevíme.

Zdali chce opustit pouze ty budovy kde je v nájmu, nebo chce opustit budovy, kde je vlastníkem a co s nimi zamýšlí.

Pro nás je to důležité.

Pro nás je důležité, aby v Praze jedna nevznikaly další hotely.

Aby tam vznikaly byty pro občany.

Protože Praha jedna trpí tím, že se občané vystěhovávají pryč.

Až bude ten konkrétní seznam od pana premiéra a návrhy řešení, tak se o tom budeme moci bavit.

Ale v té situaci nejsme.

Já budu hájit ten zájem Pražanů.

Ještě jednu pražskou věc zmíním.

To je železniční most.

Musí mít tři koleje?

Ano.

Je to také ze strategie ministerstva dopravy.

Pro koridor směr Plzeň.

Praha to tak také chce.

Protože pro nás má most obrovský potenciál.

Pro městské linky a také pro novou vlakovou zastávku, která má vzniknout na Výtoni.

Mezi Výtoní a nádražím Vyšehrad.

Je tam proto všechno co říkáte místo?

Pro tři koleje.

Jak na mostě, ale především kolem mostu.

Jak na té nuselské a Vršovické straně, tak na té smíchovské?

Co se týče smíchovské strany, tak tam je to téměř bez problémů.

Co s týče strany na Výtoni, tak podle studie se tam vejde třetí kolej a také samotné zastávka.

Jsou tam tři koleje.

Ale jedna je posléze odbočka do Vršovic.

Na třetí koleji je až od nádraží Vyšehrad.

Takže my potřebujeme, aby byla plynule ze Smíchova až k nádraží Vyšehrad.

A to tedy půjde?

To jsme prokázali.

Tunely na hlavní nádraží to také zvládnou?

Ano.

To všechno půjde?

Je to prokázané.

Na to byly zpracovány studie.

A teď jednáme o podobě samotného mostu na Výtoni.

Zůstane tento, nebo se zbourá?

Já vám to teď nedovedu říci.

My hrajeme se SŽDC silného partnera.

Oni chtějí budovat v centru města a my zároveň železnici potřebujeme.

Takže stavíme to na vzájemné spolupráci.

Zatím se to vyvíjí velice dobře.

Tento, nebo zbourat a nový?

Pozvali jsme si prof. ze Švýcarska.

To je obrovský praktik, který 25 let dělá pro švýcarské dráhy nýtované mosty.

On řekne, zdali se to dá rekonstruovat nebo ne.

Pokud ne, tak se postaví nový most.

Ale musíme trochu s respektem k tomu starému.

Děkuji a na shledanou.

Na shledanou.

Začínají Události.

Hezký večer pokud možno s ČT.

Na shledanou.