JAK ODHÁČKOVAT MAGISTRÁTNÍ IT

Zastavili jsme předražené a zbytečné technologické projekty za více než 100 milionů, říká pražský primátor Zdeněk Hřib

Vede studenou válku s premiérem i s Čínou. Jedním z hlavních cílů Zdeňka Hřiba je ale modernizace chodu hlavního města.

* > V křesle pražského primátora sedíte rok a čtvrt. Zcela upřímně, v momentě, kdy radnici vedou Piráti, bych čekal razantní posun Prahy v IT, e-governmentu či oblasti smart city, ať už jde o technologické vychytávky pro obyvatele a návštěvníky, nebo podnikatele.

V IT se děje několik věcí, ale snažíme se postupovat podle hesla, že si věci zkoušíme nejdřív na sobě. Vlajkovou lodí je Portál Pražana, kde jsme ve stadiu prototypu a během několika měsíců či půlroku by měl být projekt ve fázi, že si lidé budou moci z domova vyřídit spoustu administrativních záležitostí. Podařilo se nám resuscitovat některé šikovné aplikace, třeba Změňte to pro vylepšování okolí, kde Pražané bydlí. Dříve nebo později však narazíme na určitý technologický limit, kdy nemůžeme jen vylepšovat „fasádu“, ale je nutné paralelně pracovat na zlepšení IT uvnitř. Problém je, že po předchůdcích jsme zdědili klíčové informační systémy, které jsou zastaralé a nepružné. Je to takový slon, nebo spíš monolit, a my pracujeme na tom, aby se rozdělil a následně znovu zapojil pomocí integrační platformy. Díky tomu vzniknou části informačního systému, které bude možné nezávisle vyměňovat, což je podle mého názoru jediný možný způsob, jak modernizovat tak velký systém, aniž by se úřad položil. A bohužel, taková práce nebude navenek vidět velice dlouho. Ale co je vidět, jsou zastavené a zrušené IT projekty za více než sto milionů a investice za další desítky milionů korun.

* > Hovoříte o auditu městských IT zakázek?

Ano. Na jeho základě jsme zjistili, že některé projekty jsou nesmyslné, zbytečné nebo duplicitní. Třeba se ukázalo, že zakázka za 48 milionů je zadaná naprosto nevhodně, protože část daných technologií už město v podstatě má. Zrušili jsme nákup softwaru, protože vyšlo najevo, že magistrát takové programy nepotřebuje. Pozastaveny byly některé projekty, které neměly - přestože byly objednány u dodavatelů - metodicky vyřešené procesy.
Naopak naše městská firma Operátor ICT zapracovala na datové platformě Golemio, která je vlajkovou lodí celé smart city agendy v metropoli. Protože jsme přesvědčeni o smysluplnosti tohoto směru, zpřístupnili jsme Golemio pro bezplatné využití dalším úřadům i komerčním subjektům. Zřejmě i díky tomu jsme získali první cenu v letošním ročníku soutěže Společně otevíráme data, organizované Nadací OSF.

* > Open source je určitě fajn počin, ale kdy bude Praha konečně alespoň trochu smart?

Z projektů, které již běží, je znám především systém na odpady, konkrétně měření zaplněnosti košů. V budoucnu by měla nad takovými daty být nějaká nadstavba v podobě business intelligence, aby úředníci měli nástroj, jak s těmito informacemi pracovat, a obyvatel Prahy by mohl zjistit, kdy konkrétně bude „jeho“ kontejner s tříděným odpadem vyvážen.

* > Kolik chytrých košů a dalších podobných zařízení s „živými“ daty je v Praze?

V tuto chvíli jsou to desítky různých datových zdrojů. Cílem je mít k dispozici komplexní data, aby vedení města mohlo správně rozhodovat. Takové manažerské výstupy jednak výrazně eliminují zátěž úřadu a úředníků a zároveň otevřený systém umožní přijít komukoliv a postavit nad taková data zajímavou inovativní aplikaci.

* > Kolik vývoj Golemia město dosud stál?

Zatím asi sedm milionů. Oproti drahým softwarům získaným „zvenku“ jsou to relativně nízké peníze.

* > Neuvažujete o tom, aby se o všechny důležité IT systémy a služby starala vaše dceřiná akciovka Operátor ICT?

V klíčových technologických směrech chceme být zapojeni napřímo, ať už jde o zmiňovanou datovou platformu, nebo oblast smart city. Zároveň ale vnímám, že rutinní činnosti není nezbytně nutné insourcovat (vyvíjet si vlastními silami -pozn. red.). Nemáme ambici dělat si sami úplně vše, stejně jako v otázce územního rozvoje. Máme Institut plánování a rozvoje, který má svou agendu a poskytuje určité služby. Třeba když někdo potřebuje předběžné posouzení stavby či projektu z hlediska urbanismu, IPR je schopen připravit studii, ale to automaticky neznamená, že nevyužíváme externí ateliéry. Naopak jsem přesvědčen, že město by mělo mít svého architekta informačních systémů, který bude držet v hlavě celou IT koncepci, který bude schopný kontinuálně opečovávat klíčové kompetence, abychom snížili závislost na několika málo dodavatelích, jako je tomu dosud. Samozřejmě že si od toho slibujeme, že budeme schopni nakupovat služby pružněji ve férovějším a transparentnějším byznysovém prostředí.

* > Kolik by tak město mohlo uspořit? A nezpomalilo by to technologický vývoj?

Na takové hodnocení je ještě příliš brzy. Golemio, tedy datová platforma, je opravdu zcela novým projektem, a smart city nejsou jen chytré lavičky či solární lampy. Momentálně si vlastními silami zabezpečujeme jen menšinu IT. Všichni vědí, jaká je situace na pracovním trhu, přičemž s IT odborníky je to ještě obtížnější než jinde. A pak je tu jeden zásadní limitující faktor: uzavřené, stále trvající kontrakty.

* > Jedním z dlouhodobých a zároveň největších IT dodavatelů je společnost Gordic, o jejíchž spárech hovoří pražští politici řadu let. Jak se vám daří z těchto často nevýhodných smluv „odháčkovat“?

To nelze ze dne na den. Zatím mapujeme terén, tedy technologie i samotné smlouvy, zjišťujeme, kde jsou rezervy, a zároveň hledáme lidi. Chceme úřad kompletně vnitřně digitalizovat, tedy ne udělat jen hezkou fasádu, ale kompletní proces, a to je vždy na delší lokte.

* > Jak vaše snahy odříznout se od drahých dodavatelů vnímají samotné technologické firmy?

Přiznávám, že máme trochu problém. Do výběrových řízení se nám nehlásí tolik firem, kolik bychom si představovali a také potřebovali. To je dáno i tím, že pražský magistrát je po desítky let z hlediska byznysu považován za jeden z nejzakletějších zámků, kde si ti lobbisté podávají kliku. To chceme změnit. Přeměna spočívá hlavně v tom, že odstraníme takzvaný vendor lock-in („uzamčení“ zákazníka, které ho činí závislým na produktech a službách konkrétního subjektu — pozn. red.), čímž zrušíme závislost na několika velkých dodavatelích vybraných v 90. letech. Pokud bude základním prvkem celého technologického dění naše firma Operátor ICT, otevře to naopak tendry řadě firem, které se teď účastnit nemohly. Díky tomu bude technologické prostředí férovější a otevřenější.

* > Již skoro rok vedete s premiérem Babišem spor ohledně výměny nemovitostí v centru za pozemky pro uvažovanou vládní čtvrť v Letňanech. Jak je podle vás pravděpodobné, že nakonec dojde k dohodě?

Záleží především na tom, bude-li stát ochoten splnit naše podmínky, které jsou od začátku stále stejné: chceme, aby se stát zavázal dostavět vnější okruh do konkrétního termínu, přispěl Praze na vnitřní okruh a postavil v Letňanech novou moderní nemocnici. Pak je možné se začít reálně bavit o jednotlivých budovách k přestěhování, protože nechceme připustit vytvoření úřednického ghetta na okraji města, ani turistického ghetta v centru metropole. Po Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) pak budeme chtít, aby předložil konkrétní záměry ke každé budově zvlášť. Z dohody musí jasně vyplývat, jaký bude osud historických úřednických staveb v centru.

* > Jak byste hodnotil své aktuální vztahy s premiérem? I jeho rivalové uznávají, že vést s ním válku z pozice pražského primátora není právě taktické.

V současné době probíhá naprosto rutinní a konstruktivní spolupráce s jednotlivými ministerstvy. A navzdory traumatu pana premiéra z mojí osoby se posouváme kupředu. Na posledním jednání premiér například odsouhlasil, že stát v Letňanech postaví nemocnici. Dále jsme se domluvili, že Praha předloží, jakou konkrétní formou bychom chtěli garanci splnění časových podmínek výstavby vnějšího okruhu a financování vnitřního okruhu od státu. Zároveň si znovu vyměníme portfolio a posudky k dlouhodobě plánovaným směnám majetku, abychom mohli posunout rozvoj města. Mezi tyto směny mohou být zahrnuty zámeček Veleslavín, areál Nemocnice Na Bulovce, pozemky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, hasičské stanice a mnohé další objekty. My jsme seznam již dali dohromady a čekáme na odpověď.

* > Vloni jste slíbil „koaliční“ inventuru toho, co se vám povedlo a co naopak ne...

Za jeden z největších úspěchů považuji zahájení výstavby metra D, na které Praha čekala už mnoho let. Z předběžných dat se také zdá, že se podařilo změnit trend výstavby v hlavním městě. Podle posledních dostupných údajů byla vloni zahájena stavba více než pěti tisíc bytů, což je dvakrát tolik než v roce 2018 a nejvíc za posledních deset let. Plníme rovněž plán na vysazení milionu stromů za osm let, v prvním roce jsme jich vysadili 187 tisíc.

* > Občas je vám vyčítáno, že děláte mezinárodní politiku na úkor té pražské.

S ohledem na to, že naštěstí nevlastním žádná média, nemohu ovlivňovat, o čem budou lidé informováni, ani co je má zajímat. Upřímně, před vstupem na magistrát jsem si nedovedl představit, že otázka mezinárodních vztahů nebo evropských fondů, které spadají přímo do mé gesce, budou pro média natolik atraktivní.

* > Není politika přece jen řemeslo, které je třeba se naučit jako každé jiné?

Po revoluci jsme u nás viděli řadu „politických řemeslníků“ a výsledkem pak byla série promarněných příležitostí — školství neodpovídající moderním potřebám, absence reformy důchodového systému i zdravotnictví. Za obzvlášť smutný pak považuji postupný rozklad právního státu. Je zajímavé, že tento výrok o „politickém řemesle“ slýchám především od politiků, kteří mají na tomto neutěšeném stavu lví podíl.