Jaká bude budoucnost Masarykova nádraží?-článek náměstka primátora Ing. Jana Bürgermeistera, uveřejněný v listopadu 2004 ve zpravodaji Stříbrný kruh
Po 150 letech od výstavby Masarykova nádraží, které dnes leží ve středu města, je potřeba promyslet skutečné potřeby železnice v současnosti. Je nutné brát také v úvahu moderní trendy urbanistického vývoje města a zohlednit ta řešení, která budou ku prospěchu všech obyvatel Prahy i jejích návštěvníků. Jinými slovy stojíme dnes před úkolem dát do souladu řadu důležitých funkcí, které se v území na rozhraní Nového Města a Karlína spontánně nahromadily na konci 19. století.
Jaká bude budoucnost Masarykova nádraží? |
|
|
|
Zpravodaj Stříbrný kruh | listopad .2004 | rubrika: Slovo má hlavní město Praha | strana: 6 | autor: Ing. Jan Bürgermeister
Masarykovo nádraží je nejstarší stavbou tohoto typu v Praze. První vlaky sem zamířily v roce 1845. Výstavba Masarykova nádraží v polovině 19. století znamenala první významné prolomení městských hradeb v Praze. Dalo by se říci, že šlo o průlom přímo symbolický. Do po staletí žijícího města, které od dob Karla IV. prakticky nezměnilo své hranice, touto stavbou "vstoupila" průmyslová revoluce. A s ní pokrok, ruch a čilá výstavba. V tehdejší době šlo o stavbu velkého významu, která přispěla k dalšímu rozvoji Prahy. Po 150 letech od výstavby Masarykova nádraží, které dnes leží ve středu města, je potřeba promyslet skutečné potřeby železnice v současnosti. Je nutné brát také v úvahu moderní trendy urbanistického vývoje města a zohlednit ta řešení, která budou ku prospěchu všech obyvatel Prahy i jejích návštěvníků. Jinými slovy stojíme dnes před úkolem dát do souladu řadu důležitých funkcí, které se v území na rozhraní Nového Města a Karlína spontánně nahromadily na konci 19. století. V prvé řadě je třeba se rozhodnout, zda-li je nezbytné zavádět osobní vlaky příměstské dopravy tak hluboko do centra památkové rezervace.Není technicky nereálné ukončit jejich cestu například za linií magistrály? Dokonce existují schůdná řešení, která zcela obnovují kolejový systém propojující Bubny s Masarykovým nádražím a zavádějí konečné stanice vlakových souprav pod kolejiště Hlavního nádraží.
Pokud by se podařilo uvolnit prostor od magistrály k Havlíčkově ulici od kolejí, otevřela by se jedinečná možnost propojit Opletalovu ulici s ulicí Na Poříčí. Jiné využití by jistě našla i budova Masarykova nádraží. Nový život by čekal také ulici Na Florenci a především Hybernskou, jednu z nejvýstavnějších ulic Nového Města, která je po desetiletí zmrtvělou dopravní stokou. Čilý velkoměstský život, jak jej známe z pěší zóny ulice Na Příkopech, by pak mohl pulzovat nejen k linii současné magistrály, ale přinesl by nové možnosti celému Karlínu.
Třetím problémem tohoto prostoru je autobusové nádraží Florenc a jeho přestavba na moderní terminál dálkové autobusové přepravy. V úvahu zde připadá možnost širšího propojení Karlína a Nového Města, a sice propojením ulice Na Florenci s ulicí Pernerovou. V současné době zpracováváme studii celého území.
Ing. Jan Bürgermeister,
náměstek primátora hl. m. Prahy