Konference: Principy územního plánování evropských měst

Na konferenci vystoupili a své příspěvky přednesli: Adriana Krnáčová, primátorka hlavního města Prahy, Mark Johnson (Denver, USA), Julian Jansen (Amsterdam), Martin Klamt (Mnichov), Jiří Klokočka (Kortrijk), Wigbert Bengtsson (Furstenwalde Spree), Irena Fialová (Praha), Kateřina Čechová (Praha), Lukáš Kohl (Praha), Roman Koucký (Praha), Jaromír Hainc (Praha), Lukáš Makovský (Praha).

Konference se zúčastnilo nad 120 hostů z řad architektů, politiků, novinářů, develeperů, studentů…

Průběh konference a hlavní teze

 Na úvod přednesly Irena Fialová a Kateřina Čechová z Fakulty architektury ČVUT příspěvek, zaměřený na přístupy a trendy územního plánování v Evropě. Specifika plánování jsou sice různá a těžko srovnávatelná, jejich společným prvkem je nahrazování rigidních způsobů plánování felxibilnějšími a vrstevnatějšími nástroji.

• jedno paradigma končí, jiné začíná
• Praha je se svou snahou o proměnu územního plánu součástí širokého proudu evropského vývoje
• snaha o pečlivé hierarchické plánování by byla krokem zpátky, to že takový systém nemáme vybudovaný můžeme využít jako potenciál
• otevřený datový systém Metropolitního plánu historicky poprvé zavádí schopnost průběžného sledování – feedback loop
• samotný územní plán by neměl jít dosavadní cestou zvyšování restrikce; k vyváženému rozvoji města přispějeme péčí o demokratickou diskuzi a posilováním dalších urbanistických nástrojů

Peter Gero z Hamburku popsal principy územního plánování v Německu.

• územní plán se zpracovává v měřítku 1:20 000, stanovuje koncepce rozvoje města, je závazný pro veřejnou správu; podrobnější plány jednotlivých zón se zpracovávají v měřítku 1:5000 až 1:1500 a jsou závazné pro stavebníky.
• plán není nástrojem boje proti něčemu, ale nástrojem koncepce a koordinace rozvoje

Mark Johnson zdůraznil, že Denver je velmi liberální a otevřené město v přístupu k plánování v rámci federální struktury USA. Je rychle rostoucím městem. Ceny bydlení rostou rychleji, než výstavba ve městě.

• klade důraz na čtyřsměrný dialog mezi volenými představiteli (elected officials), městskými plánovači (goverment planners), občany (citizens) a privátním sektorem (bussines a developement)
• plány jsou založeny na srozumitelné vizi a zacíleny na konkrétní lokality
• existuje mnoho vrstev různých plánů (Transit oriented Denver (železnice), Living streets (manual), Bike plan (cyklistika), Plan for Downtown, Locality plans...)
• velký plán „Denveright“ formuluje současné vize pro rok 2040

Julian Jansen přiblížil specifika Amsterdamu: atraktivní město prošlo „zlatými stoletími“ i obdobími stagnace. Mezi hlavní příčiny problémů 20. století patřily ideologie modernismu a městem plánovaná výstavba. Město zpracovává strategie rozmístění investic (Spatial division strategic plan), plánování orientuje do stavebních lokalit, vyhodnocuje různé scénáře vývoje a jejich demografické dopady. Směřuje ke koncentraci města a ochraně okolní krajiny.

Jiří Klokočka představil belgický model Strukturálních plánů pro kvalitu území. Prakticky celé území Belgie je pokryto územními plány z roku 1970. Existence regulačního plánu je spíše výjimka. Mezi lety 1980 a 2000 nastal plánovací blackout, způsobený neustále se zvyšujícími nároky na projektování v důsledku zrychlování dynamiky vývoje společnosti.

• konjunkturální společnost 70. let dnes neexistuje, územní plány zaostávají za vývojem společnosti, nereflektují skutečnost, hybriditu, energie a výzvy současnosti
• posledních 15 let jsou nahrazovány strukturálními plány, které se zpracovávají postupně podle potřeby
• strukturální plány jsou hierarchické v rozsahu řešeného území, jsou závazné pro správu, ale ne pro občany (např. město Kortrijk funguje v rámci aglomerace Lille, vazby přesahují za hranice Francie)
• ze strukturálních plánů vycházejí podrobné městské (regulační) plány pro konkrétní lokality, které jsou závazné pro všechny
• vytvoření strukturálního plánu vyžaduje 10% tvůrčí práce a 90% komunikace

Martin Klamt se soustředil na priority Mnichova. Bavorská metropole je úspěšné a rychle rostoucí město s 1,5 milionem obyvatel a očekávaným růstem k 1,7 milionu v roce 2030. V celé aglomeraci žije 2,8 milionu lidí a ve výhledu přesáhne 3,1 milionu. Mnichov je velikostí srovnatelný s Prahou a částí Středočeského kraje. Výstavba bytů je hlavní městská priorita.

• město produkuje 8 500 bytů ročně, k tomu 3 000 sociálních bytů, vydává se 8 445 stavebních povolení ročně
• městské společnosti ovládají 12% trhu
• ceny bytů přesto prudce rostou, od roku 2008 se zdvojnásobily
• střední třída je nejvíce postižená gentrifikací a je fakticky vytlačována z města

Wigbert Bengtsson je jedním ze dvou plánovačů, pracujících pro Furstenwalde Spree, 30 000 město poblíž Berlína. Město prochází od roku 1990 velkými změnami, po Rudé armádě tu zůstalo 545 ha transformačních ploch. V roce 2011 se zastavil úpadek a situace města se stabilizovala.

• německé právo vychází z developementu založeného na tržním prostředí, vlastnických práv a plánování založeném na vlastnictví
• pokus o adaptaci socialistického územního plánu funkčních ploch pro nové podmínky se nezdařil a musel být zastaven
• plány se dělají jen tam, kde jsou potřeba, s jasným cílem
• plán nabízí možnosti, zvyšuje atraktivitu
• stagnace a úpadek vyvolávají investice při klesajících příjmech městské pokladny a jsou pro město velmi zatěžující

V odpoledním bloku navázali čeští řečníci. Lukáš Kohl přednesl developerskou analýzu pražského regionu. Přirovnal jej k „planetě Praha“. V silně regulovaných městech rostou ceny bydlení rychleji než příležitosti, což si mohou dovolit pouze exkluzivní města s dalšími komparativními výhodami (podle Edwarda Glazera). Praha takové výhody nemá, navíc její ekonomická produktivita klesá. Nepřináší obyvatelům „urban productivity premium“.

• Praha a Středočeský kraj má 2,6 milionu obyvatel
• za 15 let vzrostl počet obyvatel o 13%, o 7,5% (90 000) v Praze a o 16% (200 000) ve Středočeském kraji
• 200 000 Středočechů je ekonomicky závislých na Praze, 127 000 do Prahy každodenně dojíždí
• v Praze přibývalo průměrně 5 000 bytů ročně
• prodejní cena bytu představuje 2,5 násobek stavebních nákladů, nepoměr způsobují ostatní náklady, například nedostupnost stavebních pozemků a zdlouhavé a nepředvídatelné povolovací řízení
• rozdíl v cenách (průměr 70 000 Kč/m2 v Praze, 30 000 Kč/m2 v kraji) generuje suburbanizaci
• lidé se i za hranicí Prahy stěhují do bytů (do městských struktur)
• Praha roste, přičemž její ekonomický výkon ve srovnání s evropskými metropolemi klesá; stává se exkluzivním městem

Lukáš Makovský, Jaromír Hainc a Roman Koucký představili hlavní zásady Strategického plánu Prahy a Návrhu metropolitního plánu.

• hranice měst v Česku stanovilo rozmařilé 20. století
• Praha má plošně jen 41% zastavěného území, z toho 40% na sídlištích (park ve volné zástavbě)
• vykazuje centrické řídnutí struktury směrem k periferii
• je nízkopodlažní, podíl staveb nad 8 podlaží jsou pouze 3%
• průměrná hustota obyvatel k zastavěné ploše je 54 obyvatel/ha, nárůst o 300 000 v transformačních plochách může zvýšit hustotu na 68 ob./ha, dalších 100 000 v rozvojových plochách snížit na 67 ob./ha. Za hranici nezbytnou pro fungování městské struktury je považováno minimálně 80 ob./ha.
• rozsah památkové rezervace a památkových zón je třetí největší v Evropě, po Římu a Neapoli. Plocha ochranného pásma památkové rezervace je suverénně největší v Evropě.

Podle Romana Kouckého naše společnost neukládá do historické struktury Prahy kvalitní vrstvu. O změně přístupu k územnímu plánování se u nás diskutuje od roku 2010. Metropolitní plán je spíše „malý plán“, popisující, regulující a stabilizující. Přesto jej neumíme naplnit, implementovat. Hlavním cílem je nevytvořit další překážku rozvoje vedle těch již existujících.

Závěry diskuze:

4 hlavní okruhy témat:

• proměny přístupů k územnímu plánování probíhají vzhledem k dynamice společenských změn už posledních 20 let
• ÚP nezmůže vše, posilují se další vrstvy a nástroje územního plánování, např. „městský projekt“
• význam měst roste, ceny bydlení a exkluzivita měst se prudce zvyšují
• Praha potřebuje uklidnit emoce a začít věcně komunikovat nad návrhem plánu

Doporučení:

• stanovit si jasný cíl
• budovat město příjemné pro život
• budovat inkluzivní město
• položit důraz na kvalitu prostředí a kvalitu developementu, pouhá kvantita nestačí
• zahrnout do funkční oblasti města okolní region
• nesoustředit se pouze na „velký plán“, odvozovat z něj konkrétní návrhy a koncepty
• umět jednoduše vysvětlit přínosy pro jednotlivého člověka
• diskuze, identifikace a implementace plánu je výhodná pro všechny, vyžaduje důvěru mezi politiky a plánovací institucí
• legislativní rámec je zničující, legislativní systém musí přinést více flexibility
• krize je zároveň potenciál
• internacionalizace je skutečnost, abychom zůstali součástí světového pohybu a mohli v něm uspět, musíme v něm najít své místo a identitu, jinak zůstaneme opodál

Video

• video z konference