Krize zlevní bydlení a zatočí s matrjoškami v Praze, tvrdí radní
Datum vydání: 28.03.2020, Zdroj: seznamzpravy.cz | Rubrika: Koronavirus, Život v Česku, Byznys, Rozhovory, Stalo se | Strana 0 | Autor: Ondřej Koutník, Téma: Jan Chabr
Krize zlevní bydlení a zatočí s matrjoškami v Praze, tvrdí radní
Pražská radnice má první čísla k následkům koronavirové krize. Radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že pandemie připraví Prahu o 10 procent jejího HDP. Pocítí to celá země.
Jak jste se postavili k řešení koronavirové pandemie?
Na začátku jsme se zaměřili hlavně na zabezpečení klíčových městských firem starajících se o pražskou infrastrukturu. Tím, jak děti nemohou do školy, musela zůstat doma řada pracovníků důležitých společností.
Jakých přesně?
Nejde jen o městskou policii, hasiče nebo záchranku. Je podobně důležité, aby lidé měli bezproblémový přísun elektřiny a plynu. Takže jde zejména o fungování PRE a plynárny, které jsou připravené na krizový vývoj. Bohužel zpočátku došlo k situacím, kdy technici vyjeli opravit elektroměry k lidem, kteří byli v karanténě, ale montérům o tom neřekli. Dispečinky jsme raději vybavili rouškami a respirátory. Důležité bylo zabezpečit i provoz veřejného osvětlení, aby setmělé ulice neměly negativní efekt na psychiku lidí.
Mohou být dopady krize na Prahu drtivější než povodně?
Rozdíl je v tom, že povodně poškodily město materiálně. Teď čelíme jiné krizi. Ta není o zničení majetku, který bychom museli hned opravit. Teď jsme svědky ekonomické krize města, kterou v Praze zapříčiní zejména výpadek turismu. Je pravda, že pro místní obyvatele už intenzita turismu přesahovala meze snesitelnosti, na druhou stranu z toho Praha profitovala ekonomicky. Krize teď nejvíce dopadne na lidi, kteří podnikají v oblasti cestovního ruchu. Věřím, že se z šoku proberou například provozovatelé restaurací, s dopady na cestovní ruch to ale bude horší.
Kvůli zavřeným hranicím?
Důvodů je víc. Cestovat se bude výrazně méně kvůli hygienickým opatřením. Svou roli sehraje i globální strach, protože krize se z velké části urychlila právě cestováním. Třetím faktorem je finanční hledisko, zvýší se nezaměstnanost a když to půjde, lidé budou spíše šetřit než utrácet za zahraniční dovolené. Těžko předpokládat, že by se tento výpadek nahradil cestováním českých turistů. Určitě tu nebudou utrácet takové peníze jako cizinci.
Jak důležitý je cestovní ruch pro pražskou ekonomiku?
Velice významný. Zhruba 10 procent pražského HDP tvoří právě cestovní ruch. Nesmíme zapomínat, že Praha tvoří zhruba čtvrtinu HDP celé republiky. Problém také je, že to, co se v Praze vydělá, v pražském rozpočtu nezůstává, nýbrž jde státu. Kvůli nastavení rozpočtového určení daní hlavní město nedostává adekvátní finance. Vzhledem k tomu, jakou roli sehrává turismus v pražském HDP, a jaký význam má Praha pro celostátní HDP, bude úbytek turistů v metropoli problém pro příjmy celé české veřejnosti.
Změní současná krize princip fungování Prahy?
Myslím, že dojde ke změně. Minimálně v příštím roce lze, na základě debat s experty, očekávat, že se turismus nedostane na tu nedávnou úroveň.
Na druhou stranu si nemalá část Pražanů oddychne, protože v posledních letech některé části Prahy fungovaly spíše pro cizince než „domorodce“.
To je sice pravda, ale má to háček. Těch 10 procent HDP, které zde vypadnou, jsou peníze zvenčí. Na to nejsou navázáni jen restauratéři a hoteliéři, ale především ty navazující služby. Na hotely máte navázané pradleny, kuchaře, řezníky, údržbáře a tak dále. Takže v první fázi krize ohrozí podnikatele v ubytování a pohostinství, v druhé i jejich dodavatele. A to je to největší nebezpečí.
Máte už nějaká konkrétní čísla?
Podařilo se nám dát dohromady první čísla. V Praze máme 550 tisíc podnikatelů a 98,5 tisíce provozoven. To jsou největší čísla v zemi. Tato čísla budeme ještě upřesňovat. Požádali jsme ministryni financí, aby nám její úřad dodal informace o počtu zaměstnanců a obratech. Nechceme nikoho šmírovat, data by nám pomohla při rozhodování, jak například zvládnout ekonomickou krizi, která se na nás teď valí.
Jakým způsobem hodláte podnikatelům a živnostníkům pomoci? Je ve hře plošná podpora jako například v Ostravě, kde plánují finanční výpomoc drobným podnikatelům až do výše 20 tisíc korun?
Právě proto, že máme v Praze tak obrovské množství lidí, si nemyslím, že něco takového bude plošně možné. To by zruinovalo pražský rozpočet.
Takže spíše půjdete cestou úlev a slev, například u nájmů?
Ano. Když to řeknu natvrdo, dáváme nyní dohromady, komu pomoci a komu nikoliv. Musíme určit, zda je pro podnikatele lepší dát jim teď jednorázový příspěvěk několika desítek tisíc korun, nebo spíše nastavit rozumný a dlouhodobější systém. Apeluji i na soukromníky, aby nájem vybírali citlivě a dostane-li se někdo do finančních potíží, aby spíše než vyhazov z objektu volili cestu splátkového kalendáře. Lze také očekávat, že v důsledku krize už to nebude tak, že pronajímatel teď bude mít celou řadu zájemců o nájem. Může se stát, že po výpovědi stávajícího klienta bude mít problémy sehnat hned nového nájemníka.
Proč chcete jít cestou úlev a slev?
Chceme především udržet zaměstnanost lidí. Důležité pro nájemníky v městských nebytových prostorech je, že nezaplacení nájmu nebude důvodem k vypovězení smlouvy. Budu navrhovat odložené splátky nájemného, což by řadě podnikatelů mělo pomoci. Zároveň chci, aby se pro letošní rok nepřistupovalo k valorizaci nájmů, tedy jejich zvýšení. Určitě bychom mohli podnikatelům ulevit v otázce parkování nebo snížit náklady živnostníků na svoz odpadu.
Kolik podnikatelů v Praze může krize ohrozit?
Mám obavu, že většinu z nich.
Odhlédneme-li od cestovních ruchu, která skupina soukromníků je nejvíce ohrožena?
Jsou to drobní podnikatelé v oblasti řemeslných živností. Ty jsou pro mě klíčové. Jde o hospodské, pekaře, drobné prodejce. Jsou to důležité obory pro chod a charakter města, bez drobných živnostníků by nebyla Praha Prahou. Těchto živnostníků je v Praze přibližně 123 tisíc, těm musíme nyní pomoci. Kdybychom už nyní měli informace o jejich obratu a či počtu zaměstnanců, byli bychom mnohem průžnější a efektivnější při řešení jejich problémů.
Kolik to celé může Prahu stát?
Budou to stovky milionů korun. Pakliže bychom odpustili veškeré nájemné, měsíčně to znamená mínus 120 milionů korun. K tomu je potřeba připočíst náklady na údržbu. Celkově by se pak mesíční výpadek vyšplhal na 170 milionů korun. Pro Prahu to není legrace. Jednak nejsme pány toho, jaké příjmy můžeme mít z daní, a za druhé - zjednodušeně řečeno nemůžeme tisknout peníze.
Jakým způsobem by Praha měla nakopnout svou ekonomiku poté, co přemůžeme koronavirus?
Klíčové budou velké investiční projekty, jakési hladové zdi pro uplatnění lidí, kteří v nadcházející krizi přijdou o práci.
O jaké projekty půjde?
Je to výstavba infrastruktury. Když už se bude muset veřejný rozpočet zadlužit, tak za účelem výstavby velkých projektů jako je dostavba vnitřního okruhu, výstavba nové trasy metra či rekonstrukce pražské tržnice. Praha se v tomto ohledu nesmí zastavit, musí přijít „boost“ investičních projektů.
Pozitivem současné krize by mohlo být pročištění trhu s byty. V posledních dnech došlo ke skokovému nárůstu nabídky bytů k pronájmu, které do té doby sloužily ke krátkodobým pronájmům pro cizince. Mohlo by se časem bydlení v Praze stát dostupnějším?
Myslím, že komerční segment i společnost jako taková projdou značnou proměnou. Spousta firem a korporátů teďka zjištuje, že není třeba dělat všechny schůzky osobně, že není třeba létat kvůli každé věci do zahraničí, že řada věcí lze udělat online přes videokonference. Jsem zvědavý na to, jakým způsobem se toto propíše do byznysu s kancelářemi. Firmy zjistí, že nepotřebují mít tak velké množství kanceláří, protože někteří zaměstnanci mohou pracovat z domu. To povede zároveň k tomu, že lidé budou potřebovat větší byty než ty, které se dnes nejvíce staví. Tím se dostáváme k bytové otázce.
Jinými slovy, že by se do budoucna stavělo více bytů namísto kanceláří?
Je možné, že se začne stavět více bytových než kancelářských domů. To by trh s byty výrazně ovlivnilo.
Není teď pro vývoj cen bytů v Praze důležité, že různé firmy na krátkodobé pronájmy budou nuceny své investiční byty pustit, protože nebudou mít peníze na pokrytí hypoték?
Ano, velká část těchto bytů byla koupena jako spekulace. Hypotéky měly nastavené tak, že je pokrývaly krátkodobé nájmy zejména v historickém centru města. Je teď velká diskuse, co se s těmito byty stane, protože kromě dlouhodobých závazků musejí tyto firmy hradit i údržbu bytů. Lze očekávat, že značná část těchto bytů se dostane na trh. Je možné, že se do problémů dostanou i lidé, kteří si nabrali vysoké hypotéky a nyní, v důsledku krize, nebudou mít prostředky na jejich splácení.
Vysoký nárůst nabídek pronájmu bytů v centru Prahy ukazuje, jaký vliv na vysoké ceny pražských nájmů měly společnosti typu Airbnb. Jaký je to signál pro vás politiky?
Máte pravdu, že tento trend lze pozorovat. Myslím ale, že problém bude komplexnější. Bytovou krizi nezpůsobily jen firmy s krátkodobými pronájmy, důvodem byl i nával nových lidí stěhujících se do Prahy. Každopádně je fakt, že v historickém centru města může dojít k velké proměně skladby obyvatelstva. Centrum by se mohlo kvůli nižšímu turistickému ruchu a vymizení kvazihotelů zklidnit, to lidi bude lákat. Pomohlo by to oživení pražského centra.
Takže půjde o sociální proměnu některých částí města?
Současná krize změní společenské vztahy a nejinak tomu bude i v oblasti nemovitostí. Bude to dle mého mimo jiné znamenat pokles cen nájmů v Praze na všech úrovních, bytů i nebytů. Celková dostupnost bydlení by mohla být větší. V této souvislosti ale nesmíme zapomínat, že řada lidí přijde o práci a nebude si moci nemovitosti pořídit.
Zapracuje radnice na opatřeních, aby se bytová situace nevrátila do podoby před vypuknutím koronavirové krize?
Bude se to řešit v parlamentu a i naše rada se tomu již věnuje. Zároveň si nemyslím, že by bylo správné krátkodobé pronájmy zakázat úplně. Je potřeba to nějak rozumně nastavit a zlepšit život Pražanů nejen v centru.
Může současná krize pomoci vymýtit z Prahy atrakce typu pivních kol nebo po chodnících pohozených koloběžek, které otravují život místních?
Myslím, že se to teď zreguluje samo. Zase bych nerad, aby docházelo k nějakému sociálnímu inženýrství. Lze předpokládat, že pověstná neviditelná ruka trhu si teď se záležitostmi, jako jsou thajské masáže v centru nebo prodej matrjošek v historických ulicích, poradí sama. Podporovat máme podnikatele, řemeslníky a projekty, které přispívají k lepšímu životu obyvatel, a které odpovídají tradicím Prahy.