Kulturní výročí - 450 let letohrádku Hvězda-článek radního hl.m . Prahy RNDr. Igora Němce, otištěný v Listech hl. m. Prahy, v čísle červen 2005
Dne 27. 6. 1555, před 450 lety, položil rakouský arcivévoda a místodržitel v Čechách Ferdinand Tyrolský základní kámen k letohrádku Hvězda. Tento renesanční skvost tehdejší Prahy je znám Pražanům zejména z procházek či projížděk jeho oborou a školní mládeži připomínán v souvislosti s bitvou na Bílé hoře a posledním odporem Moravanů.
Kulturní výročí - 450 let letohrádku Hvězda |
|
|
|
Listy hlavního města Prahy | 6.6.2005 | rubrika: Rozvoj města | strana: 7 | autor: RNDr. Igor Němec
Dne 27. 6. 1555, před 450 lety, položil rakouský arcivévoda a místodržitel v Čechách Ferdinand Tyrolský základní kámen k letohrádku Hvězda. Tento renesanční skvost tehdejší Prahy je znám Pražanům zejména z procházek či projížděk jeho oborou a školní mládeži připomínán v souvislosti s bitvou na Bílé hoře a posledním odporem Moravanů.
K letohrádku se vztahuje řada legend. První (Jan František Beckovský) přisuzuje výstavbu Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad pro manželku Kunhutu ze Sternbergu (proto hvězda - německy Stern). Jiná hovoří o tajné manželce arcivévody, kupecké dceři Filipině Welserové, která zde měla přebývat. Jednou, když otec arcivévody, císař Ferdinand I., zde lovil a dostal žízeň, mu Filipina donesla napít vody. Císař byl prý uchvácen její krásou a inteligencí a uznal legitimitu sňatku a Filipinu povýšil do šlechtického rodu. Poslední z legend vypráví, že sám arcivévoda zpracoval architektonický plán letohrádku.
Dost však legend. Pravda je, že plány na jeho přání zpracovali a stavbu realizovali stavitelé pražského královského dvora Giovanni Maria Avostalis a Giovanni Lucchese. Arcivévoda prý skutečně vykopal sám jámu pro základní kámen. Letohrádek byl oddělen od obory samostatnou zdí. Dokončen byl na podzim roku 1556.
Letohrádek je dvoupatrový. Ve druhém patře je rozlehlý sál. Obvodový plášť byl záměrně ponechán bez ozdob. Střecha byla původně vyšší, pokrytá mědí a s pozlacenou hvězdou (vše v roce 1648 ukradli švédští žoldnéři při obléhání Prahy). Dnešní podoba střechy je z období Josefa II. Oč prostší byl venkovní vzhled, o to vznosnější byl vnitřek. Především jeho bohatá štuková výzdoba. Obora u letohrádku má rozlohu přibližně 80 hektarů. Do ní vede několik bran. Připomínám jednu z menších, které se říká Světlička. Tam prý stáli Moravané v bělohorské bitvě. Ve výročí bitvy tam lidé zapalovali svíčky.
V moderní době byl letohrádek v roce1951 Muzeem Aloise Jiráska, v roce 1964 expozicí Mikoláše Alše. V současnosti je letohrádek národní kulturní památkou s expozicí Památníku národního písemnictví (stavební vývoj letohrádku, model bitvy na Bílé hoře, příležitostné výstavy). Věřím, že si nenecháte ujít nejen unikátní architekturu letohrádku, ale ani jeho zajímavou expozici.
O autorovi| RNDr. Igor Němec, radní hlavního města Prahy