Lokální představitelé vyzývají k urychlení investic EU do čisté veřejné dopravy
Jak lépe financovat dekarbonizaci veřejné dopravy prostřednictvím politiky soudržnosti a dalších nástrojů EU, odstranit administrativní překážky a poskytnout městům přímý přístup k fondům EU: to byly hlavní otázky, o kterých se jednalo na dvoudenním setkání, na které se minulý týden na úvod českého předsednictví v Radě EU do Prahy sjeli lokální a regionální lídři z celé Evropské unie.
- 4 minuty čtení
Evropská města významně investují do udržitelné mobility s cílem zmírnit dopad dopravy na klima, zlepšit kvalitu života občanů, snížit spotřebu fosilních paliv a zvýšit energetickou odolnost. Díky politice soudržnosti EU se evropské státy v uplynulém desetiletí zavázaly vynaložit přes 18 miliard eur na podporu čisté městské dopravy a financovat stovky projektů v terénu. Očekává se, že se tato částka do roku 2030 zvýší a bude doplněna o zdroje z plánu EU na obnovu po pandemii, Next Generation EU.
Česká republika je jedním z předních výrobců autobusů v Evropské unii a je jednou ze zemí EU, která financuje největší počet projektů městské dopravy (téměř 700 za posledních 10 let). Hlavní město Praha si vede velice dobře v oblasti přechodu na zelenou energii: před rokem přijalo klimatický plán 2030, který usiluje o snížení emisí CO2 o 45 % ve srovnání s rokem 2010 a zároveň o přeměnu města na ekologicky šetrnou metropoli, a ještě atraktivnější místo pro život.
„Praha vysílá jasný vzkaz směrem k EU. Města jsou naprosto zásadní pro implementaci Zelené dohody pro Evropu a potřebují přímé financování EU. Klimatický plán pro Prahu je podrobný a ambiciózní plán pro snížení emisí CO2 ve městě do roku 2030. Udržitelná mobilita je jedním ze základních pilířů plánu,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, který byl hostitelem dvoudenní akce pořádané v rámci výjezdního zasedání Komise pro politiku územní soudržnosti a rozpočet EU Evropského výboru regionů (VR) (COTER).
„Bezuhlíková mobilita v našich městech je naprosto klíčová, pokud chceme dosáhnout našeho cíle být do roku 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem. Osmá zpráva o soudržnosti ukazuje, že doprava je odpovědná za téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech. Proto by měly být odstraněny všechny politické, právní a technické překážky, které brání politice soudržnosti ve financování zelené mobility v našich městech a venkovských oblastech. Posílení veřejné dopravy a aktivní mobility a zároveň omezení používání automobilů pro individuální přepravu je jediným způsobem, jak uspět při realizaci spravedlivého ekologického přechodu pro všechny,“ řekl Emil Boc, starosta města Cluj-Napoca, který předsedal výjezdnímu zasedání komise COTER.
Jako zástupce českého předsednictví se debaty zúčastnil náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň. Lokální a regionální lídři měli také možnost vyměnit si osvědčené postupy v oblasti městské mobility a navštívit konkrétní projekty realizované magistrátem, jako je tramvajová trať nové Sídliště Barrandov – Holyně.
Během setkání členové COTER diskutovali také o nástroji FAST CARE, který nedávno předložila Evropská komise na pomoc městům a regionům při pomoci uprchlíkům prchajícím před válkou na Ukrajině. Navrhovaná pružná opatření reagují na klíčové požadavky VR, ale jak zdůraznilo několik členů, řešení přetrvávající mimořádné situace vyžaduje mobilizaci nových finančních zdrojů.
V návrhu stanoviska k 8. zprávě o soudržnosti Komise EU, přijaté během zasedání 12. července zdůraznili místní představitelé úlohu politiky soudržnosti jako dlouhodobé investice do budoucnosti regionů, jejíž dopad by neměl být narušen potřebou pokrýt nepředvídané rozpočtové výpadky.
Členové komise COTER rovněž přijali 5 dalších návrhů stanovisek:
- Nový rámec městské mobility EU
- Malé městské oblasti jako klíčoví aktéři pro zvládnutí spravedlivého přechodu
- Směrnice pro rozvoj transevropské dopravní sítě – TEN-T
- Směrem k makroregionální strategii ve Středomoří
- Příští generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU
Všech šest stanovisek má být přijato na říjnovém plenárním zasedání VR, které se bude konat během 20. Evropského týdne regionů a měst.
Evropský výbor regionů
Evropský výbor regionů je shromážděním EU regionálních a místních zástupců ze všech 27 členských států. Vznikl v roce 1994 po podpisu Maastrichtské smlouvy a jeho posláním je zapojit regionální a místní orgány do rozhodovacího procesu EU a informovat je o politikách EU. Evropský parlament, Rada a Evropská komise konzultují výbor v oblastech politik, které ovlivňují regiony a města. Aby bylo možné v Evropském výboru regionů zasednout, musí všech jeho 329 členů a 329 náhradníků mít buď volený mandát, nebo musí být politicky odpovědní volenému shromáždění ve svých domovských regionech a městech. Kliknutím sem zobrazíte další podrobnosti o své národní delegaci.