Manželství pro všechny by mnoho věcí zjednodušilo

ZDENĚK HŘIB JE JIŽ OD LISTOPADU ROKU 2018 PRIMÁTOREM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ZA ČESKOU PIRÁTSKOU STRANU. V ROCE 2020 HO SERVER POLITICO DOKONCE ZAŘADIL MEZI 28 NEJVLIVNĚJŠÍCH OSOBNOSTÍ EVROPY. V AKTUÁLNÍM ČÍSLE SE STAL TVÁŘÍ NAŠÍ OBÁLKY A NYNÍ SI MŮŽETE PŘEČÍST I ROZSÁHLÝ ROZHOVOR, KTERÝ SPOLU S FOCENÍM VZNIKAL V NÁDHERNÉ PRIMÁTORSKÉ REZIDENCI VE STYLU ART DECO NA MARIÁNSKÉM NÁMĚSTÍ.

Nacházíme se v primátorské rezidenci, ale podle mých informací zde oficiálně bydleli pouze dva primátoři. Vy jste nikdy neuvažoval nad tím, že byste se sem nastěhoval?

Bydlel zde pouze jeden primátor, Karel Baxa. Pak ještě protektorátní náměstek primátora, nacista Josef Pfitzner. Existují záznamy o tom, že pan Baxa tady měl snad sedmnáctičlenný personál, který se staral o obsluhu místa, což by v této době nebylo reálné. Co se týče mě, myslím, že neexistuje pojišťovna, která by byla schopná pokrýt potenciální škody způsobené na této kulturní památce mými třemi dětmi. (smích) Navíc, jak jste sám viděl, je to tady spíše upraveno pro ceremoniální účely a není zde ani pořádná kuchyň. Dokážu si představit, že by se zde mohl ubytovat možná jen primátor nebo primátorka, kteří by byli svobodní a bez závazků, jinak si to představit nedovedu. Jediné, co občas využiju, je ložnice. Když máme zastupitelstvo a končíme pozdě v noci, nevyplatilo by se mi vracet na Jižní Město. Ale je pravda, že jsem zde úřadoval v historické pracovně ještě čtrnáct dní na přelomu října a listopadu, kdy jsem chodil jako dobrovolník do nemocnice, kde jsem pomáhal s pacienty, kteří onemocněli koronavirem. Rezidenci však občas používáme k ubytování významných hostů. Jsou tady tři apartmány, kde ubytováváme například zahraniční architekty nebo primátory z partnerských měst, a rezidence pak de facto slouží jako hotel.

Zaslechl jsem, že rezidencí dokonce provádíte lidi?

Je pravda, že už jsem tady dlouho nikoho neprováděl, protože posledních dvanáct měsíců řešíme pouze koronavirus. Ale dříve jsem občas vedl prohlídku v rámci akce Open House, kdy tady sice jsou i profesionální průvodkyně, ale já měl vždy tendenci jednu nebo dvě první výpravy provést sám. Pak zde ještě pravidelně máme den otevřených dveří. Za standardních okolností je však zpřístupněno pouze spodní patro. My se teď nacházíme v horním patře, což je původní osmipokojový byt primátora.

Kdybyste měl naše čtenáře alespoň krátce rezidencí provést, kterou zajímavost byste vypíchnul?

Opravdu zajímavé je, že vše je zde navrženo jedním architektem – Františkem Roithem, od celé budovy až po každou kliku. Něco podobného můžeme pozorovat například ve vile Tugendhat, což je také dům, který je domyšlený do posledního detailu. Například na všech klikách v primátorské rezidenci najdete znak Prahy a každá místnost má specifický vzor na záclonách. Je tady také celá řada různých technických vymožeností, které se dnes již nepoužívají, ale historicky jsou velmi zajímavé. Za zmínku stojí například speciální „akustické okno“ do hudební komory, jež umožňuje poslech živé hudby, kterou produkují skrytí hudebníci. Kromě jídelního salonu se hudba přenáší i do velkého recepčního sálu. Na straně jídelního salonu je akustické okno umístěno v horní třetině jedné ze stěn a je kryté látkou a chráněné dekorativní mříží. Musím zmínit také výtah s lavicemi v šachtě z chromovaného kovu a skla, který je opravdovým unikátem. Uvnitř jsou naproti sobě dvě zrcadla, což dodává jakýsi dojem nekonečnosti prostoru.

Prostor je to opravdu nádherný a všem doporučuji se sem podívat, až bude možnost, nicméně vy jste, pokud jde o bydlení, stále věrný Jižnímu Městu?

Ano. Stále bydlím na sídlišti na Hájích a už zase jezdím do práce metrem poté, co pominula záležitost s ruskou ambasádou, kdy jsem měl policejní dohled a nemohl jsem jezdit MHD. Je to super, protože celá trasa už je pokrytá mobilním signálem, takže mi cestou do práce opravdu nic nechybí.

V primátorské rezidenci, kde se teď nacházíme, je prostor vskutku obrovský, doma asi tak velký prostor nemáte?

Bydlíme v paneláku v bytě 3+kk, který pro nás samozřejmě začíná být trochu stísněný, ale s manželkou jsme ještě před mým vstupem do politiky koupili domek, který se chystáme zrekonstruovat. Nachází se na území Prahy a do budoucna plánujeme, že se do něj přestěhujeme. Ale je pravda, že rekonstrukce domu je časově dost náročná věc, navíc v této době, kdy práce rozhodně neubylo, naopak k běžné agendě přibyla agenda spojená s koronavirem.

Rezidence je vytvořena ve stylu art deco, jaký styl máte nejraději vy osobně?

Vyrůstal jsem ve Zlíně a jsem přece ten „vidlák ze Slavičína“, jak mě označuje opozice. (smích) Jsem tím pádem pochopitelně odkojený baťovským funkcionalismem, takže se dá říct, že prvorepublikový funkcionalismus je můj oblíbený.

Kde doma trávíte nejvíc času a jaké místo je vaše nejoblíbenější?

Pánbůh zaplať za každou minutu spánku v ložnici, ale jinak se asi nedá říct, že bych měl nějaký oblíbený koutek. Samozřejmě se večer, když dám děti spát, rád natáhnu na gauči a s manželkou si otevřu lahvinku vína, ale to se mi v tom shonu moc často nedaří. Většinu času jsem v kanceláři a teď ještě mnohem víc, protože všechny schůzky mám online. Home office u mě není reálný, protože když jsou doma děti, které mají distanční výuku, neměl bych se kam zavřít.

Která věc u vás doma je pro vás nejcennější?

Musí to být věc? Myslím, že zdaleka nejvíc si doma cením manželky. (smích) Ale teď vážně, bez ní bych tuhle práci dělat nemohl. Je úžasná a podporuje mě.

To ovšem chápu! Bydlení určitě často řešíte i na úrovni města a já bych se rád odkázal na to, že bydlení v Praze je drahé a pro většinu lidí doslova nedostupné. Co děláte pro to, aby se bydlení v Praze stalo dostupnějším, a jaký vliv na to má aktuální pandemie koronaviru?

Co se týče cen bydlení v Praze, to je samozřejmě velký problém, který tady vznikal dlouhodobě. Je to souhra několika faktorů a jedním z problémů jsou platformy typu Airbnb, které jsou nyní sice utlumené, ale díky aktuální situaci se krásně ukazuje, že v okamžiku, kdy tento způsob zneužívání prostor pro bydlení přestal ekonomicky fungovat, nájmy začaly okamžitě klesat. Máme analýzy cen nájemního bydlení, které ukazují, že se nájmy snížily o cca 10 %, a ne pouze v centru. Tady je jasně vidět, že když na trh vrhnete šest a půl tisíce bytů, které jsou za normálních okolností pronajímány jako hotelové pokoje, na cenách se to projeví. Vše máme změřeno skrze městskou platformu Golemio. Stačí se podívat na golemio.cz. Najdete tam i dopady na život v Praze, které se udály s příchodem koronaviru. Tedy i toho, že se tisíce bytů ocitly na nájemním trhu dlouhodobých pronájmů poté, co se tento byznys zastavil. Legislativně se snažíme docílit toho, aby město mělo více pravomocí a mohlo regulovat sdílenou ekonomiku. Avšak ne v tom smyslu, kdy například bydlíte v bytě a máte tam volný pokoj, kde občas chcete někoho ubytovat, ale abychom regulovali počty bytů, které jsou přímo stavěny se záměrem umístit je na platformy jako Airbnb. Další důležité téma, které řešíme, je odblokování výstavby na velkých brownfieldech, což je například bývalé nákladové nádraží Žižkov, Bubny-Zátory, Smíchov City a Bohdalec-Slatiny. Na těchto místech vzniknou byty pro desetitisíce lidí. Zde pak také řešíme nová pravidla pro investory, která určí, v jaké výši mají městu přispívat na občanskou vybavenost při budování nových městských čtvrtí. Pozemky, na kterých nové čtvrti vyrůstají, totiž potřebují ke svému zastavění změnu územního plánu, která jako lusknutím prstu zvýší jejich cenu, a nová metodika by měla určit výši této přidané hodnoty, která by měla být vrácena zpět městu nebo městské části v podobě nových parků, školek či bytů rozšiřujících bytový fond města. Cílem je vytvořit transparentní pravidla, která budou dobrá jak pro město, tak pro majitele pozemků. Je to nutnost, protože město má s budováním nových čtvrtí pochopitelně další náklady – musí zařídit svícení, úklid, bezpečnost apod. S tím souvisí také urychlení výstavby, což závisí na zrychlení změny územních plánů, o které se naše koalice zasazuje. To jsou hlavní směry, kterými se snažíme v tuto chvíli jít, a pak je tady ještě otázka družstevního bydlení a podpory výstavby dalších alternativ, jako je spolkové bydlení inspirované baugruppe, což je chytrý způsob bydlení, který k nám přichází z Německa. Funguje na jednoduchém principu, kdy několik investorů spojí své síly, tato skupina si postaví třeba malý činžovní dům a je vlastně sama sobě developerem.

Pokud vím, je tady ještě hodně bytů, které vlastní město a mělo by je zrekonstruovat a opět uvést do provozu.

Máte pravdu. Náš pirátský radní Adam Zábranský se intenzivně věnuje rekonstrukcím. Problém je v tom, že některé byty v majetku města byly využívány pro lidi, kteří je vlastně vůbec nepotřebovali. Piráti upozornili na to, že v těchto bytech bydlí lidé ze státního zastupitelství, soudci a další, kteří si z platu mohou dovolit bydlení za tržní nájmy. Zaměřili jsme se i na získání těchto bytů zpět pro potřebnější. Co se týká rekonstrukcí bytů obecně, za rok 2020 se jich podařilo dokončit 451. Jen pro srovnání, za rok 2017 bylo opraveno pouze 211 bytů. Od nástupu Adama Zábranského v roce 2018 jsme také pronajali už okolo sedmi set městských bytů. Většinou se jedná o byty sociální, protože se snažíme zaměřit na ty, kteří mají s bydlením problém, jelikož je pro ně na běžném trhu nedostupné.

Často se chodím procházet centrem Prahy a na mnoha místech vídám opuštěné domy, které mají zašedlá okna a je zřejmé, že je nikdo neobývá, ale přitom se nacházejí na opravdu lukrativních adresách. Předpokládám, že tyto domy jsou v soukromém vlastnictví a město s tím nemá šanci nic udělat?

Přesně tak. Jsou to domy soukromých vlastníků. Zde je problém v tom, že v České republice máme relativně nízkou daň z nemovitosti. Zahraniční spekulanti, kteří zde koupí nějaký dům, s ním díky tomu nemusí nic dělat a nemovitost se jim zhodnocuje. Zářným příkladem je třeba nádraží Vyšehrad, kde už to došlo do opravdu extrémních rozměrů. Jedná se o kulturní památku, kterou vlastník nechává vyloženě chátrat, protože pozemek je na tom pro něj pochopitelně to nejcennější. V tomto směru město nemá téměř žádnou páku. My se samozřejmě snažíme s vlastníky těch nemovitostí nějakým způsobem jednat a ve hře je například výměna za jiné pozemky, ale bohužel se někdy nesetkáváme s úspěchem. Co mi však vadí ještě víc, je, že jsou to občas domy v majetku státu. Klasickým příkladem jsou například Kasárna Karlín. Se státem se snažíme jednat, aby tento majetek přešel na nás, a chceme najít ve využívání těchto opuštěných nemovitostí nějakou společnou řeč. Funguje to i naopak, protože v Praze jsou také nemovitosti, které jsou městské a jsou využívány státem. Například zhruba dvě třetiny Nemocnice Na Bulovce. No a pak jsou tady nemovitosti, které jsou státní a chtělo by je využívat město, což jsou právě Kasárna Karlín. Usilujeme o to, ale směny nemovitostí jsou na delší jednání a není to tak jednoduché. Intenzivně na tom pracuje náměstek Hlaváček a věřím, že dospějeme k nějakému rozumnému konci. Naším záměrem je, aby ve městě nebyly prázdné domy, které ho hyzdí.

K bydlení patří i jeho okolí v podobě parků a občanské vybavenosti. Která místa v Praze jsou pro vás osobně těmi nejlepšími, kde trávíte volný čas?

Z Jižního Města to máme nejblíž k Hostivařské přehradě, kde je výborná procházka lesem. Je to známé místo pro každého obyvatele Jižního Města. Druhá možnost je vydat se opačným směrem do Milíčovského lesa, kde je mini zoo a Městská policie tam má koně. To jsou hezká místa, kam nejčastěji chodíme s dětmi. Občas vyrazíme někam dál a v současné době se snažíme vyhledávat spíše místa, která nejsou úplně frekventovaná. Například Klánovický les nebo Vinořský park. Jsou to oblasti mimo centrum a není tam tolik lidí. Co se týká frekventovanějších míst v Praze, tak my například měříme pomocí čidel pohyb lidí na Náplavce, který s prvními slunečními dny samozřejmě narostl, ale troufám si říct, že nějaký výrazný vliv na pandemii to nemá. Praha má stále jedno z nejnižších skóre indexu PES a dlouhodobě je pod celonárodním průměrem. Jedna věc je, co ukazuje pan premiér v nedělním „čau lidi“, a druhá věc je realita v podobě čísel.

Pravděpodobně se ještě nějakou dobu ve větší míře nepodíváme za hranice, ale pohyb po Česku bude možná už v době vydání tohoto magazínu opět uvolněn. Jaká místa byste osobně doporučil v rámci výletu po Česku?

Pochopitelně je to má rodná hrouda, to znamená Zlínsko, a určitě i další, třeba Posázaví, ale takových míst je v České republice spousta. Velmi hezky je také v Brně a v Ostravě. Měl jsem zrovna naplánováno, že bych rád zase navštívil akci Colours of Ostrava, ale bohužel byla zrušena. Organizátory samozřejmě chápu, protože nejistota je velká a organizace na úrovni státu dost vachrlatá. I my každý den trneme, jaký nový oběžník nám od vlády zase přijde. Většinu věcí se stejně jako vy dozvídáme z tiskovek a nikdo je s námi předem nekonzultuje.

Když jsme u těch festivalů, naše čtenáře rozhodně bude zajímat jedna z aktuálních kauz – neschválení příspěvku pro letošní festival Prague Pride. Můžete mi k tomu říct více detailů?

Tento problém je spjat se jednáním zastupitelstva, které se občas protahuje do pozdních nočních hodin. Pak si to vybere svou daň, kterou je potřeba napravit na dalším zastupitelstvu. Zde konkrétně došlo k tomu, že se o příspěvku hlasovalo asi o půl jedné v noci, a když k tomu připočtu problémy s koronavirem, kvůli nimž někteří lidé ze zdravotních důvodů nemohou být přítomni u hlasování, může dojít k podobnému problému. Já však myslím, že v koalici na to hlasy jsou a nakonec to projde. Nutno zmínit, že Praha finančně podporuje celotýdenní edukační program, který je součástí Prague Pride, tedy workshopy a přednášky. Málokdo možná ví, že nepodporujeme finančně průvod jako takový, ačkoliv já sám v něm jdu. K Prague Pride bych ještě dodal, že je to akce, kterou podporujeme i proto, že jde o významnou součást příjezdového cestovního ruchu, protože festival do Prahy přitáhne desetitisíce hostů, o které samozřejmě stojíme, v současné době ještě víc než kdy jindy. Je to akce, která roztočí kola místní ekonomiky. Ostatně příspěvek je právě z grantu na cestovní ruch. Ale jak víme, bohužel se jedná o zpolitizované téma. Já upřímně nechápu postoj některých lidí, ale věcem ve spojení s LGBT+ komunitou se snažíme vycházet vstříc. Jednak v rovině symbolické, že na radnici každý rok vyvěsíme vlajku, že dávám záštitu jednotlivým akcím a podobně, jednak chceme podnikat i další praktické kroky, jako je například podpora rovnoprávnosti na pracovišti ve smyslu pracovněprávní roviny. Ta je u registrovaných partnerů a manželů stále odlišná, co se týče například dovolené a dalších benefitů. Rozdíly ale existují i na úrovni parkovacích karet (u registrovaných partnerů nevzniká tzv. společné jmění manželů, tudíž nemůžou mít oba parkovací oprávnění na auto, které používají). Tyto věci se jako město snažíme řešit. Bohužel musíme hledat jednotlivé nesrovnalosti a postupně na nich pracovat, i když by se vše vyřešilo samo, kdyby bylo zavedeno manželství pro všechny, díky tomu by nám hodně práce ubylo. Nechápu, proč je to takový problém. Avšak s ohledem na to, že se jednání o manželství momentálně moc nevyvíjí a je otázka, jak to bude vypadat ve sněmovně v příštím volebním období, na nic nečekáme a řešíme jednotlivé věci individuálně.

Jak říkáte, otázkou je, jak to bude vypadat po volbách. Pokud vím, vy nikam nekandidujete, ale podle všech průzkumů preference Pirátů a Starostů rostou. Jak vidíte šance této koalice v následujících volbách a co říkáte na to, že by se Ivan Bartoš mohl stát premiérem?

Myslím si, že Ivan Bartoš by byl dobrý premiér, takže já opravdu pevně doufám, že to tak bude. Důvodem rostoucích preferencí je skutečnost, že aktuální krize odhaluje potřebnost technokratického pohledu, což je opravdu silná stránka Pirátů, protože virus není možné takzvaně okecat. Když stojíte proti nepříteli, který je v podstatě neviditelný, nemůžete jej nijak marketingově zpracovat a nevyřeší se sám, tak tváří v tvář této hrozbě vyplývá potřeba racionálních řešení založených na datech, což je přesně ta rovina, ve které Piráti excelují. Když k tomu přidám skutečnost, že to, co se děje na státní úrovni, zoufale nefunguje, zatímco na úrovni municipalit a starostů probíhají věci, které fungují, znamená to, že Piráti a Starostové jsou těmi, kdo mají řešení a prezentují ho teď a tady. Ve chvíli, kdy politiku děláte podle lajků na sociálních sítích, v aktuální situaci moc daleko nedojdete, protože „politický cyklus“ se zrychlil a dopady jednotlivých rozhodnutí jsou vidět v horizontech týdnů. Dříve totiž populisté měli možnost říkat cokoliv, protože změny se děly třeba až za rok, takže ty reálné dopady nebyly vidět a zdálo se, že vše funguje.

Pane primátore, dovolte mi ještě jednu otázku závěrem. Dnes jsme s vámi uskutečnili rozsáhlé focení, během kterého jste vyměnil několik outfitů. Chtěli jsme vás našim čtenářům představit i v trochu jiné podobě než v obleku s košilí a kravatou. Předpokládám, že to byla vaše premiéra? Co vy a móda?

Máte pravdu. Tak rozsáhlé focení jsem ještě nezažil. K módě bych řekl asi tolik, že mám své „montérky“, myslím tím oblek a košili. Ono to možná není moc vidět, ale já jsem vnitřním nastavením vlastně velmi konzervativní člověk, jen to nikdy nikomu necpu, což ze mě vlastně dělá liberála. Žiji velice nudný a konzervativní život s jednou manželkou a třemi dětmi na sídlišti. (smích) Že bych si nějak liboval v nejnovějších módních trendech, to úplně ne. Když jsou nějaké kulturní akce, mám úplně nudný černý smoking, nudnou bílou košili, nudného motýlka a žádné experimenty se u mě nekonají. Z toho důvodu to dnes bylo docela zajímavé. (smích)