Metropolitní plán navrhuje téměř 450 hektarů ploch pro novou veřejnou vybavenost

Nově chystaný územní plán pro Prahu – Metropolitní plán – nově navrhuje téměř 450 hektarů ploch pro veřejnou vybavenost a ochraňuje tu současnou. Nově bude možné i s ohledem na hygienické normy a další pravidla umisťovat vybavenost i do stávajících budov. Na rozdíl od dnes platného územního plánu tak nebude do budoucna potřeba složitá změna územního plánu, pokud by bylo potřeba postavit například novou školu či školku. V Metropolitním plánu je občanská vybavenost navržena zejména třemi způsoby – bodově, plošně a pomocí požadavku ve formě procentuálního podílu v konkrétním území.

„V plánu najdete oranžové tečky reprezentující už fungující veřejnou vybavenost jako jsou školy, školky nebo polikliniky. Plán tak chrání hlavní síť míst nabízející potřebné služby občanům. Přesnou polohu je možné částečně měnit, pokud se ale výrazně nevzdálí od dnešního místa, musí být také zachována alespoň původní rozloha. To je výrazně flexibilnější řešení, než nabízí stávající územní plán, v němž má každá funkční plocha přesně daný tvar. Složitá parcela tak sice často splňuje potřebné metry čtvereční, kvůli tvaru či orientaci ji ale architekti nemohou dobře využít,“ komentuje Metropolitní plán Petr Hlaváček, I. náměstek primátora hl. m. Prahy.

Už ve stávajícím územním plánu u většiny ploch nenajdete, pro jakou konkrétní veřejnou vybavenost jsou určené. Pozemek tak může sloužit lékařům, školám, sociálním službám i veřejné správě. Metropolitní plán je v tomto stejně flexibilní, aby konkrétní využití sloužilo aktuálním potřebám Prahy.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který plán zpracovává, se zaměřil na současný stav občanské vybavenosti a pracoval s prognózou obyvatel. „Metropolitní plán očekává nárůst obyvatel v Praze a zohledňuje to tak i v plochách, které vymezuje pro občanskou vybavenost. Celkově navrhuje téměř 450 hektarů, které poslouží školám, školkám, poliklinikám a dalším. Kromě toho ochraňuje i vybavenost současnou,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

V rozvojových a transformačních územích stávající plán vymezil přesný pozemek pro veřejnou vybavenost. Nově je zde však vybavenost určena bodem nebo požadovanými parametry tak, aby zapadla do budoucí čtvrti. V území výstavba nezačne, dokud se majitelé pozemků a město neshodnou například na podrobném regulačním plánu či územní studii.

Územní plán však není lékem na celou problematiku veřejné vybavenosti v Praze. Ač Metropolitní plán tyto plochy a místa vymezuje, nemůže zajistit jejich vznik a financování. Je nutné ho proto koordinovat s dalšími strategickými dokumentacemi. Jedním z důležitých kroků, které Praha udělala, jsou proto kontribuce developerů, které dopomohou s financováním například škol či školek.