Metropolitní plán odblokuje bytovou krizi, věří Hlaváček

V Centru architektury a městského plánování (CAMP) se veřejnost může seznámit s návrhem Metropolitního plánu. Současný územní plán už neměl dva roky platit. Návrh nového dokumentu, který Praha připravuje přes deset let, nyní dospěl do fáze veřejného projednání. Jedním z ožehavých témat je ochrana sídlišť. „Teď jsou na sídlištích všechny plochy zastavitelné, což znamená, že šikovný developer může zelené plochy zastavět. Metropolitní plán přináší nový nástroj – park ve volné zástavbě,“ vysvětluje radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Pomůže Metropolitní plán s řešením bytové krize?

Jednou bude mít Praha dva miliony lidí. A nebude to trvat tak dlouho. To znamená, že se musejí stavět nejen byty, ale také komunikace a infrastruktura. Metropolitní plán odblokuje bytovou krizi. Ini ciuje totiž výstavbu na místech, která jsou pro to vhodná, u nichž je společenská shoda, že se tam má stavět. Všichni se shodnou, že na nevyužitém území mezi horními a dolními Holešovicemi se stavět má. Metropolitní plán nerozšiřuje zástavbu do krajiny, ale umisťuje ji na místa, kde už je metro, tramvaj a sítě technické infrastruktury.

Kolik bytů se odblokuje Metropolitním plánem?

Celkem 23 největších už projednávaných změn, které ale ještě stávající územní plán nerespektuje, odblokuje minimálně 150 tisíc bytů. Na mnoha významných územích se bude moci stavět, protože jsme velkou část odpracovali ve změnách tohoto územního plánu. Metropolitní plán všechny schválené změny respektuje a uvádí v platnost další.

V Praze máme obrovský dlouhodobý deficit v bytovém fondu a navíc sem každý rok přijde deset tisíc lidí. Potřebujeme, aby město stavělo, na to máme Pražskou developerskou společnost. Ta má svěřené pozemky asi na devět tisíc bytů. Potřebujeme, aby vznikalo družstevní bydlení. Ale množství bytů je pořád nejdůležitější.

Jsem developer a chci zastavět pozemek na některém z brownfieldů. Je podle Metropolitního plánu mou povinností nechat zpracovat územní studii?

Ano, jenom to nemusí být pouze územní studie, ale obecně řečeno je to podrobnější dokumentace prokazující splnění požadavků uložených Metropolitním plánem. To může být třeba územní studie nebo územní či regulační plán nebo to bude dohodnutý zastavovací plán, dohoda a souhlas všech vlastníků.

Když se to pokusíme přiblížit na konkrétním případu – část území bývalého nákladového nádraží Žižkov vyžaduje změnu stávajícího územního plánu. Ta zabere až dva roky. Pokud by už platil Metropolitní plán, jak by se proces změnil?

Proces se o dva roky zkrátí. Místo změny územního plánu na základě studie bude primární ta studie a dohody investorů, o kterých Metropolitní plán říká, že jsou pro výstavbu v území závazné.

Jaký je rozdíl mezi plánováním města ve starém plánu a budoucím Metropolitním plánu?

Zásadní je, že Metropolitní plán se dívá na strukturu zástavby a charakter území. Současný územní plán používá barevné schéma funkčního využití, které říká, jakou funkci může dům obsahovat, ale jeho hmotu neřeší vůbec. Metropolitní plán to má naopak. Nás zajímá tvar domu, jaký veřejný prostor vytváří, jak vysoký je a jestli má kolem sebe zahradu. Jestli se staví v téměř vyřešené čtvrti, jako jsou Vinohrady nebo Dejvice, anebo se vytváří úplně nová struktura.

Jeden ze zásadních momentů plánu je změna pohledu na sídliště. V čem?

Obrovské téma, které se dotýká statisíců lidí, je ochrana sídlišť. Teď je to tak, že na sídlištích jsou všechny plochy zastavitelné, což znamená, že šikovný developer může všechny zelené plochy zastavět, ale většina lidí to vůbec netuší. Metropolitní plán přináší nový nástroj – park ve volné zástavbě, který zelené plochy chrání a neumožňuje je zastavět. Tyto plochy jsou označeny za nestavební blok, což je pojem provázaný s Pražskými stavebními předpisy. Na Jižním Městě to zachová zelenou plochu o rozloze 400 fotbalových hřišť.

Další změnou je výšková regulace. Jak ta se v plánu mění?

Stávající územní plán ji vůbec neřeší, respektive ji řeší rozdělením Prahy na dvě pásma. Vnitřní pásmo je limitované čtyřiceti metry, vnější pásmo je bez omezení. Zjednodušeně řečeno, může zde vyrůst jakkoliv vysoký dům. Metropolitní plán určuje, jak vysoké budovy se mohou stavět.