MHD nezdražíme. Naopak více zvýhodníme měsíční kupony, říká primátor Hřib

Naším záměrem je udržet cenu MHD nízkou. Přece jen v době zvyšujících se nákladů na bydlení je to věc, která dělá život v Praze nějak snesitelnější, říká primátor Zdeněk Hřib. Autor ▪ HN-Libor Fojtík

Rok 2035 by měl být tím, kdy se Pražané po desetiletích čekání konečně svezou po dokončeném vnitřním městském okruhu. Tou dobou by hlavní město mělo také dávno stavět stovky vlastních bytů ročně a na střechách domů mít solární panely. Alespoň to slibuje pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který chce ve funkci pokračovat i po podzimních volbách. Za další ze svých priorit považuje i přípravu města na klimatickou změnu. Interview s ním je první ze série rozhovorů, které HN dělají s lídry stran pro pražské komunální volby.

HN: Světově uznávaný urbanista Jan Gehl říká, že dobré město se pozná podle toho, že v něm lidé mají chuť trávit čas a nebojí se do ulic pustit svoje děti. Co je třeba udělat, aby se v Praze dalo normálně žít a pohybovat venku i za 30 let, až na nás naplno dopadne klimatická změna?

Zatím plníme čtyři roky starý plán vysázet do osmi let milion stromů. Vysadili jsme polovinu. Asi jste zahlédli mapu teploty v Praze, která ukazuje, že i ve čtvrtích, v nichž byste čekali, že by to nemuselo být tak špatné, je teplota bohužel vyšší. Což je případ třeba Holešovic. Je to dáno tím, že Holešovice byly průmyslovou čtvrtí a nejsou tam třeba volnější vnitrobloky. V tomhle případě budou mít stromy v ulicích své limity. Další věc, co se dá udělat, jsou zelené střechy.

HN: V Praze je velké množství střech, na které se jen stěží mohou instalovat buď solární panely, nebo třeba zeleň, protože na mnoha místech je památkáři jednoduše nepovolí. Proto se město snažilo o změnu zákona, což narazilo u minulé vlády. Změnilo se to nějak se současnou vládou?

Myslím, že teď bude spíš poptávka po solárních elektrárnách na střechách . Připravili jsme balíček legislativních opatření, která potřebujeme, aby na národní úrovni schválili. Ambasadorem těchto změn ve sněmovně se stal Jakub Michálek (předseda poslaneckého klubu Pirátů, pozn. red.) . Připravili jsme celkově 20 změn, které jsou často jen drobné, řekněme technické, ale stále jsou důležité.

HN: Budete moci prosadit potřebné změny? Protože jedna věc je mít nějaké návrhy ve sněmovně, ale z praxe vím, že to nic neznamená, pokud nebude dostatečná podpora poslanců.

To máte sice pravdu, ale například nad návrhy legislativních změn už proběhly schůzky. A pokud vím, tak minimálně s Markem Bendou (předseda poslaneckého klubu ODS, pozn. red.) je asi 95procentní shoda. Z původních 20 opatření je na 19 v zásadě shoda, takže předpokládám, že se to zlepší.

HN: Na jaře jste představovali projekt nové budovy filharmonie, což je jeden z největších projektů v Praze za poslední roky. Ale stromy u ní chybí, což vám vyčítali i kritici. Budete to chtít změnit?

Musíte se na ten projekt koukat jako na ideový návrh. Samozřejmě, že okolí filharmonie se bude ještě ladit. Navíc úpravy okolí ani nejsou započítané v ceně, která byla komunikována do médií (asi devět miliard korun, pozn. red.) , půjde o další dvě až tři miliardy jen na úpravy okolí, které by se musely udělat stejně, i kdyby tam stálo něco jiného. V konečném důsledku stromy nebudou problém.

HN: Co si představit za úpravy, které vyjdou na dvě až tři miliardy korun?

Bude se muset investovat do dalších zásahů v okolí Vltavské, jako jsou úpravy nábřeží, vestibulu metra nebo dopravní řešení. Jde totiž i o významný dopravní uzel.

HN: S životním prostředím přímo souvisí doprava ve městě. Jaká je vaše koncepce dalšího rozvoje dopravy?

Chceme, aby si člověk mohl svobodně vybrat, jakým způsobem se bude dopravovat po městě. Zda hromadnou dopravou, pěšky, autem, nebo na kole. Pochopitelně s tím se musí pojit i významné investice do MHD, protože je potřeba, aby byla kvalitní a pohodlná. To by mohlo motivovat lidi, aby jí začali dávat přednost a uvolnili tím místo na silnicích pro ty, kteří autem z nějakých důvodů jet musí.

HN: Vaše koalice byla v posledních letech kvůli dopravě kritizovaná. Zpoždění nabírala nejen auta, ale také tramvaje. Byl jste spokojen s tím, jak se doprava v Praze řídila?

Příklad rekonstrukce Barrandovského mostu nám jasně ukazuje, že celá akce už byla koordinovaná velice dobře. Žádný dopravní kolaps, kterým bylo vyhrožováno, nenastal. Připravili jsme jak komunikační kampaň, tak objížďky a preferenční pruhy pro MHD. A podařilo se to. Kolony v centru Prahy nejsou záležitostí posledních dvou ani posledních deseti let. Každé město, které se rozvíjí, tak prostě musí dělat práce na silnici. A to není jenom o opravách silnic. Intenzivně rozvíjíme město, proto pochopitelně musíme posilovat třeba technickou infrastrukturu, která s tím souvisí. To nutně přináší i požadavek na uzavírky. Jenom město, ve kterém se nic nestaví, je město, které nemá žádné uzavírky.

HN: Kdy dostavíte vnitřní městský okruh, díky němuž bude možné zklidnit automobilovou dopravu v centru města?

Ten byl historicky koncipován jako dálnice uprostře d města úplně nesmyslným způsobem. My jsme řekli, že to má jít prakticky celé pod zem. Za tímhle úč elem jsme změnili území plán. Největší problém je s povolováním staveb, proto tento rok budeme podávat žádost na stavbu tunelů, kterým se říká Blanka 2. Povolovací procesy jsou ale v rukou státní správy. Podle mě bude mít okruh stavební povolení někdy kolem roku 2028 či 2029. V podstatě se dá říct, že dokončení městského okruhu je realistické kolem roku 2035.

HN: Zároveň počítáte s vybudováním okružní linky metra nebo tramvají. Potřebuje je vůbec město?

Buďme realisté. Okružní metro O je starý komunistický projekt, který náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) znovu oprášil. Ale bude to trvat desetiletí, než se postaví. V případě tramvajového okruhu využijeme již některé stávající tratě a potřebujeme vybudovat některé mosty či tunely, což bude trvat pár let. Na přelomu srpna a září začínáme stavět Dvorecký most, to je vlastně propojení Prahy 5 a 4 mezi Zlíchovem a Podolím.

Z nového mostu bude tramvajová trať pokračovat na Budějovickou a přes Michli až k vinohradské nemocnici, kde máme na to vyčleněné pozemky. Tam se pak následně napojíme na existující trať, která vede až téměř do Bohnic. A druhá věc, kterou musíme udělat, je severní část, což je tramvaj Podbaba–Bohnice. Budeme muset vybudovat poměrně dlouhý tramvajový tunel pod zoo a následně přemostit trať v okolí severní části Císařského ostrova mezi Bohnicemi a Podbabou. Realistický odhad na dokončení okružní tramvajové tratě je zhruba rok 2035.

HN: Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr zmiňoval, že v době pandemie město dotovalo pražskou MHD z 90 procent. Předtím to bylo z 80 procent. Neměla by být s ohledem na to rovnou pro lidi zdarma, díky čemuž by mohla být atraktivnější?

Volební sliby musí být zasazeny do reálného ekono mického rámce, jinak jste normální prachsprostý populista. Za nás došlo ke zlevnění MHD. Zave dli jsme tarif se sedmdesátiprocentní slevou pro občany v h motné nouzi. Aktuálně ještě probíráme, zda zavést zastropování cen u měsíčních kuponů. Pokud si je kupujete pravidelně, tak výrazně přeplatíte hodnotu roční jízdenky (roční jízdenka stojí 3650 korun, měsíční kupon vyjde na 550 korun, pozn. red.) . Proto navrhujeme, že kdybyste například v sedmém měsíci dosáhli limitu, do konce roku byste už neplatili. Ale pokud se chcete zeptat, jestli provoz jízdenkových automatů a revizorů není náhodou dražší, než kolik město platí za provoz MHD, tak vám můžu říct rovnou, že není.

HN: A co naopak zdražení hromadné dopravy? Je ve hře zvýšení ceny ročního kuponu?

Naším záměrem je udržet cenu MHD nízkou. Přece jen v době zvyšujících se nákladů na bydlení je to věc, která dělá život v Praze nějak snesitelnější. Takže o zdražení neuvažujeme a n aopak chceme zavést zmíněné zastropování cen a pokračovat ve zvyšování komfortu. Každý člověk, který přesedne z auta do MHD, se počítá, protože uvolní místo na silnici.

HN: Vedle dopravy je tématem pražských voleb také bydlení. Jak chcete řešit, že Praze hrozí situace, kdy vzhledem k cenám nemovitostí budou mít peníze na pořízení bytu v nových čtvrtích jen bohatí lidé, nikoli střední třída?

Musíme uvažovat v kontextu komunální politiky. My nejsme ti, kteří nastavují pravidla. Jsme obětí celonárodní legislativy. Snažíme se dělat, co je v tomto kontextu možné. Ukončili jsme privatizaci městských bytů a zrychlili jejich opravy. Od roku 2019 jsme jich opravili 1100. Spustili jsme městskou nájemní agenturu, která aktuálně spravuje 36 bytů a plánuje jich mít ve správě 500. Zřídili jsme Pražskou develo perskou společnost, která má na starosti výstavbu městského nájemního bydlení, a teď plánuje vystavět osm tisíc bytů. A zí skali jsme pozemky pro novou městskou výstavbu. To je zásadní, protože ty jsme neměli, jelikož je předchozí reprezentace rozprodaly. V soukromé výstavbě bylo loni zahájeno rekordních 10 tisíc bytů.

HN: Ale těch 10 tisíc bytů bude dost často začínat s cenovkou kolem 150 tisíc za metr čtvereční, a třeba Central Group jde na Žižkově ještě výše. Na to s dnešními drahými hypotékami střední třída nedosáhne.

V tomto jsme právě obětí celonárodní legislativy. Nemáme nástroje, abychom určovali, komu má developer byty prodávat.

HN: Nicméně můžete vést s developery jednání už na počátku výstavby. Nemělo by město od nich chtít více bytů, větší příspěvky třeba na školky, parky či městské byty?

My jsme jako první prosadili metodiku spoluúčasti developerů a dali tomu jasná pravidla. A ta nastavená spoluúčast je minimální, klidně z jednání může vzejít vyšší.

HN: V praxi ale čelíte kritice, že na Žižkově, kde má vzniknout 11 tisíc bytů, půjdou na dostupné bydlení jen jednotky bytů a příspěvky od developerů plně nepokryjí ani náklady na budování škol a další infrastruktury.

Myslím, že bude nutné se znovu podívat na nastavení čísel v metodice. Ta byla výsledkem dlouhého a obtížného procesu vyjednávání všech aktérů. Tímto procesem bude nyní třeba znovu projít v kontextu aktuální doby, protože situace se změnila.

HN: Takže vyjednávat o ještě razantnějším navýšení příspěvku než pouze o inflaci, jak umožňují současná pravidla?

Ano. To je záležitost, kterou bude třeba teď aktualizovat.

HN: Dále můžete ovlivnit výstavbu přes Pražskou developerskou společnost. Piráti počítají s tím, že v roce 2030 bude stavět 500 bytů ročně. Tou dobou se mají v Praze budovat ony velké čtvrti, soukromé společnosti začaly stavět více nájemního bydlení. Stovky bytů ročně asi s trhem příliš nezahýbají. Proč město nemůže stavět více?

Problémem jsou pozemky. Nic jiného nás ve skutečnosti nebrzdí. V době, kdy budeme mít pozemky, bude možné rozběhnout výstavbu nap říklad pomocí PPP projektů (spolupráce veřejného a soukromého sektoru, pozn. red.) . Banky jsou na to připravené, ale všechny jejich programy na rozvoj obcí začínají tím, že město dá do projektu vlastní pozemky. Proto provádíme směny parcel se státem a věřím, že ve skutečnosti bude 500 bytů minimum a bude se stavět rychleji.

HN: S dostupnosti bydlení souvisí i výše nájmů, které před pandemií tlačily vzhůru i služby typu Airbnb. Vy jste se krátkodobé pronájmy neúspěšně snažili regulovat novým zákonem . Nebyli jste příliš laxní při jeho prosazování?

Realitou je, že vláda si chce řešit svoje vlastní návrhy. To respektuji a teď krystalizuje vládní předloha na regulaci krátkodobých pronájmů. Je na ní velká míra politické shody, což byl dřív hlavní problém, který projednávání blokoval. Měli bychom tedy dostat pravomoc nastavit pravidla, jak je to běžné v metropolích na západ od nás.

HN: Jak by to vypadalo v praxi?

Bude nutné odlišit dva základní režimy. První je, že skutečně máte prázdný pokoj a občas tam ubytujete cestovatele. To nikdo zlikvidovat nechce. Ale pak jsou byty, které neslouží k trvalému bydlení a jsou zneužívané jako hotelový pokoj. Což vede k přehlcení turismem, jelikož za normálních okolností můžete územním plánem regulovat počet hotelů. Pokud se vám může každý byt změnit na hotel, je to jednak nekalá konkurence a zároveň to vede k sousedským problémům.

HN: Bude tedy fungovat nějaká forma licence pro krátkodobé pronájmy?

Naopak si myslím, že lidé, kteří poskytují tyto služby v omezeném množství, by s tím neměli mít žádnou administrativu. A pokud to budou provozovat jinak, budou podléhat regulaci třeba na počet dní v roce, po které mohou byt nabízet.

HN: Jak to budete kontrolovat?

Velice jednoduše. Nabídka je veřejná. Není tedy problém se na ně podívat a uvidíte, kdo a jak své byty pronajímá.

HN: Vaše koalice si v červnu prošla korupční kauzou, ve které figuroval i váš tehdejší náměstek Petr Hlubuček ze STAN. Neměl jste mít více pod kontrolou, co vaši koaliční partneři v radě města dělají?

Problémy nenastaly v radě, ale v dopravním podniku. Petr Hlubuček není obviněný za to, co dělal na magistrátu. Tady byl zapečetěný jen jeho sekretariát, žádné další místnosti.

HN: Podle policejních odposlechů se ale snažil jednat i s lidmi, kteří působí na magistrátu.

Je klíčové si uvědomit, že do kauzy není zapletený žádný člen Pirátské strany a všechny věci, o kterých se dočtete, se týkají buď dopravního podniku, VZP, nebo středočeských silničářů. Netýkají se magistrátu. Tady jsme zavedli kontrolní mechanismy, které se ukázaly být funkční, například nižší limity pro zadávání veřejných zakázek a podobně. Podobná pravidla jsme zavedli i v Operátoru ICT, což je jediná firma, kterou mám v odpovědnosti. To samé jsme se snažili zavést i v dopravním podniku, ale koaliční partneři to odmítali s odkazem na to, že se sníží efektivita. Což se v jiných firmách nepotvrdilo.

HN: Umíte si po tomto představit další magistrátní spolupráci se STAN ?

Jako Piráti si budeme schvalovat povolební strategii, ve které určitě budou naše klasické požadavky jako zákaz spolupráce s SPD, KSČM, vadí nám trestně stíhaní politici, kumulace funkcí a podobně. Pokud STAN tyto podmínky splní, spolupráci si představit dokážu.