Náměstek Dolínek : Primátorka odvádí pozornost. Dopravu jsem pozvedl

Náměstek primátorky pro dopravu považuje kritiku Adriany Krnáčové za „pokus o převedení pozornosti“. Pražská doprava se podle Petr Dolínka navzdory problémům s mosty nebo uzavírkami v mnoha ohledech zdokonalila, například ve frekvenci spojů MHD nebo integraci se železnicí. Poslanec ČSSD chce být po komunálních volbách v Praze maximálně řadovým zastupitelem, nemíří ani k funkci ministra dopravy

Primátorka Krnáčová vás v rozhovoru pro náš deník kritizovala za to, že se prý kvůli práci poslance nevěnujete Praze na sto procent. Naznačila, že za vás musí občas „dodělávat úkoly“. Kolik času tedy Praze věnujete?

Já nerozděluji to, jestli dělám něco pro Pražany na magistrátu nebo v poslanecké sněmovně nebo třeba na ministerstvech. To, že se paní primátorka s chutí vměšuje do kompetencí radních tam, kde se jí to zrovna hodí, tak to je docela častý jev. O tom by mohli především mluvit kolegyně Kolínská a Plamínková.

Na druhou stranu nejsem příznivcem silných vzkazů přes média. Myslím si, že pokud bych nepracoval, tak by se dnes neopravovaly žádné silnice nebo vestibuly metra. Máme v Praze jednu z nejlepších MHD na světě. Tramvaje dnes jezdí tak, jak to skutečně Pražané potřebují a ne jak to kdysi někdo namodeloval, protože se mu to líbilo. Zrovna teď jsmenapříklad schválili na zastupitelstvu 77 milionů na konkrétní bezbariérová opatření a akce BESIP. Nic z toho by asi nebylo, když bych Praze ten čas nedával. Ta slova primátorkymyslím nejsou úplně na místě.

A proč je podle vás pronesla?

Paní primátorka se nedávno dopustila určitých mediálních zaškobrtnutí a Pražané byli trochu naštvaní na některá její prohlášení. To se samozřejmě dá shodit přenesením pozornosti na někoho jiného. Já ale takto nepracuji. S primátorkou mám pracovní vztah a pro to, abych udělal do nejvíc pro Prahu, se snažím spolupracovat se všemi kolegy. Překvapilo mě, že se paní primátorka takto zachovala v těch rozhovorech, zřejmě na podnět PR poradců. Beru to tak, že to je nějaká jejich strategie, která ale něco vypovídá o úrovni těch lidí, kteří ji používají. Já se k ní rozhodně snižovat nebudu. Když opozice navrhovala odvolání primátorky nebo dalších radních, tak jsme se vždy jako sociální demokraté i já za své koaliční kolegy postavili.

To, že má Praha jednu z nejlepších veřejných doprav na světě, je ale dlouhodobá skutečnost. Není to přeci nějaká vaše exkluzivní zásluha. Stejně jako problémy nejsou jen „vaše“, ale vyplývají také z minulých rozhodnutí…

Dovolím si být trochu sobecký a tvrdit, že nynější kvalita veřejné dopravy je hodně moje zásluha. V roce 2014, když jsem rezort přebíral po ODS a TOP 09, tak tady fungoval takový úsporný režim MHD, který nikomu nevyhovoval. Tramvaje ani autobusy neodpovídaly potřebám cestujících, nebyl otevřený komplex Blanka ani metro A. Na to samozřejmě pracovali předchůdci, ale nebyla tam třeba připravená návaznost MHD v Praze 6 a 13. Za mého působení šla kvalita nahoru. To, že je v Praze obecně na špičkové úrovni, je ale především zásluha všech věrných zaměstnanců dopravního podniku.

A jak jste konkrétně přispěl vy osobně?

Myslím, že jsem jim vytvořil dobré podmínky pro práci. Přepravujeme teď už přes miliardu dvě stě milionů lidí ročně, což je obrovské číslo. Jen díky mé politické odvaze jsmeprovedli integraci pražské dopravy se středními Čechami. Předtím to všichni mí předchůdci odložili, protože se toho báli. Prosadil jsem tam i integraci některých rychlíků a dnes přepravují vlaky mezi Prahou a středními Čechami rekordních 140 tisíc lidí.

Jednoznačně se zvýšil počet spojů – podívejte se na Malostranské náměstí, kde tramvaj projede každých 42 sekund. To nikdy předtím nebylo. Obslužnost je úplně někde jinde. Jsme na hraně kapacity jak železniční dopravy, tak tramvajové. Za mého působení se sjednotil systém parkovacích zón, které si určují samy městské části a jsou dnes uživatelsky příjemnější i pro nerezidenty.

Výhrady primátorky se týkaly také fungování Technické správy komunikací a informování o dopravních uzavírkách apod. ze strany této městské organizace, která pod vás spadá. Sám jsem byl svědkem toho, jak se na dopravním výboru manažeři TSK „ošívali“, když dostali úkol zveřejňovat na webu nové informace o mostech. Máte ty manažery pod kontrolou?

Je to akciová společnost. Hnutí ANO tam mimo jiné nominovalo manažera pro oblast investic, pana Trávníčka, který se neosvědčil a byl letos odvolán. Ta změna je tam vidět a promítla se i do nálady uvnitř firmy. Pražany ale zajímají opravené silnice, schůdné chodníky, vysazené stromy podél silnic.

Těch se například v Karlíně vysadilo přes 150 a teď se vysazují na Letné. TSK ale není nějaký mediální hráč. Je to investor a správce, který má pro nás věci opravovat. PR a marketing si vzala pod sebe paní primátorka. Na druhou stranu, všechny uzavírky a dopravní aktuality má TSK přehledně znázorněné na webu. Vše koordinuje s městskými částmi, protože bez jejich souhlasu nemohou začít opravy a uzavírky.

Kdo má tedy mít primárně odpovědnost za to informování?

Do svědomí si musí sáhnout i starostové městských částí, jestli dostatečně komunikují s obyvateli a jestli k tomu využívají všechny kanály. Město a TSK samozřejmě také posílá informace do médií o dopravních akcích. Např. u rekonstrukce Husitské jsem si udělal monitoring za minulý rok a byly tam desítky zpráv v médiích, které na to upozorňovaly s velkým předstihem. První dny takových rozsáhlejších oprav jsou ale vždy složité. Přestože o tom řidiči vědí, tak ten konkrétní dopad zjistí až během té uzavírky. TSK s radnicemi distribuovali i letáky do schránek v Praze 3 a stejně tak v Libuši, kde se také chystá velká oprava. Komplikace nicméně většinou nezpůsobují obyvatelé dotčených čtvrtí, ale lidé odjinud, kteří jsou zvyklí tam projíždět. Proto je pro nás důležité i to zapojení médií.

Adriana Krnáčová kritizovala vaše pracovní nasazení. Jak vy hodnotíte to její?

Nechci jí hodnotit. Ona je teď zřejmě pod tlakem. Není pro ni příjemné, když pořád někdo řeší, jestli má znovu kandidovat na primátorku nebo ne. Praha nebyla v ideálním stavu, když jsme ji dostali před těmi tři a půl lety. Město bylo zadlužené, moc se toho neopravovalo. Nejen mosty, ani silnice nebo chodníky. Vodovodní síť měla časté havárie. Některé parky byly trochu zanedbané. Nebylo to extrémně špatné, ale spousta drobností se nedařila.

A hlavně jsme nedostali žádná až na výjimky stavební povolení, abychom mohli něco většího zrealizovat. V dopravním podniku byly návštěvy policie kvůli vyšetřování na denním pořádku. To jsme změnili. Snažili jsme se z Prahy udělat přívětivější město. Přebrali jsme navíc komplikované projekty. Třeba o Blance prohlašoval bývalý primátor, že je to černá stavba. Teď se v ní už jezdí dobře a myslím si, že Praze pomohla. Já jsempřitom byl před otevřením vůči dodavatelům velmi tvrdý a nakonec jsme neplatili ani korunu navíc. Každý radní by v tom myslím neuspěl. S námi nastoupil na magistrát tým lidí, který musel v něčem od základu změnit pojetí řízení města. V některých odborech chyběli i ředitelé a další úředníci. Byla to trochu vnitřní anarchie. To jsme změnili a zásluhu na těch posunech má celá rada jako tým. Nechci hodnotit jednotlivce, to by bylo nedůstojné.

Jak hodnotíte celkově vztahy v koalici?

Je extrémně složitá. Voliči rozdali komplikované karty. Na druhou stranu si myslím, že mezi 65 zastupiteli není nikdo, kdo by nechtěl dělat pro město maximum. Jedna věc je práce v koalici, druhá se všemi zastupiteli. Pokud jde o dělbu rezervy pro městské části, tak jsem podpořil projekty napříč celou Prahou. Ať je tam starosta z ODS, z TOP 09 atd. Po celé Praze jsou ty stovky milionů ve sportu a miliardy v dopravě vidět. A jde i o menší městské části, kde třeba chyběly základní umělecké školy. My se tyto věci snažíme dohánět. Opravy starých tělocvičen, nová sportoviště, zázemí pro dobrovolné hasiče… Snažíme se dělat pro každodenní život Pražana spoustu. Na druhou stranu ministr dopravy Ťok nám moc nepomohl v dopravní oblasti – v dostavbě okruhu nebo železnici na letiště. Obecně ministři za ANO Praze moc nepomáhají, přestože má hnutí kolegy ve vedení města.

Někteří zastupitelé kritizovali společný podnik dopravního podniku se soukromým investorem pro budování infrastruktury kolem metra D. Např. podle Pirátů jsou smlouvy nastavené tak, že z očekávaného zhodnocení vykoupených pozemků bude mít prospěch hlavně soukromník – tedy nejspíš skupina Penta, které patří i tyto noviny. Co říkáte těm výhradám?

Není to bianko šek. O jakékoliv změně územního plánu, třeba přeměně na stavební parcelu, musí vždy rozhodnout zastupitelé. Cílem strategického partnerství navíc není nějaký grandiózní zisk pro město, ale získání know-how a hlavně rychlejší výkup pozemků, které jsou pro nás poměrně nedostupné, protože pro město samotné je obtížné platit vyšší než odhadní cenu. Mylná je ale představa, že bude ten společný podnik developerem pro nějakou širokou oblast stanic.

Půjde o bezprostřední okolí, kde by měly být služby, obchody atd. Nikoliv gigantické bytové domy nebo kanceláře. Výsledkem mají být funkční výstupy z metra, ze kterého lze vyjít ven a tam to nebude vypadat jako dnes na Bořislavce nebo Veleslavíně, kde vyjdete do míst bez přístřešků, eskalátorů, košů, laviček i parkovacích míst pro kola. Odstrašujícím příkladem jsou i nevzhledné stanice jako Palmovka nebo Kačerov. Město je za Pavla Béma prodalo nebo pronajalo různým developerům a dodnes tam nic není, nic se nestaví. Jeden partner pro celou trasu je efektivnější a funguje to i v zahraničí.

Stejně jako primátorka prosazujete dostavbu metra A na letiště Václava Havla, přestože současně stát připravuje i železniční napojení. Jaké jsou výhody metra?

Ve stanici Motol je už předpřipravená část tunelu směrem k letišti, která vznikla v rámci posledního úseku. Plán počítá s tím, že od pokynu k výstavbě by mělo být metro zkolaudované do 140 měsíců. Majetkové uspořádání tam není tak složité jako u metra D. V příštích dnech by nám mělo ministerstvo dopravy představit posun v projektu modernizace kladenské trati s odbočkou na letiště. Do té doby jsme slíbili, že nebudeme podnikat žádné manažerské kroky. Nepředpokládám příliš velký posun a proto nejspíš v nejbližších dnech či týdnech navrhnu Radě, aby pověřila dopravní podnik k zahájení projektu dostavby metra na letiště.

Osobně plédujete pro řadu nákladných dopravních staveb. Metro D, prodloužení Áčka na obou koncích, prodloužení Céčka, desítky kilometrů tramvajových tratí, moderní městská železnice, dokončení okruhu. Kdo to všechno zaplatí?

Nechci, aby se opakovala situace jako v posledních čtyřech letech. Byl ekonomický růst, Praha měla dostatek peněz, ale neměla projekty a nemohla investovat. Praha potřebuje všechny tyto projekty, které jsou vesměs ekologicky šetrné. Mým snem je, aby mí nástupci měli plnou skříň stavebních povolení, nakoupených pozemků a možností investovat a jen řešili, jestli na to mají nebo nemají. Jestli jim něco dá vláda, něco bude z evropských dotací, něco z vlastních nebo soukromých. To je ideální stav pro Prahu. Já ty peníze mám, ale nemám nic, co bych mohl stavět nebo dokončit. Chtěl bych taky dotlačit stát, aby urychleně zmodernizoval a zkapacitnil pražskou železniční síť. Efektivní propojení železnice, tramvají a metra je totiž nejlepší páteří pro Prahu, když nejedete autem.

Proč tak vehementně prosazujete demolici a novostavbu namísto opravy Libeňského mostu?

Je to poměrně logické. Ta oprava by byla do značné míry jen hrou na opravu. Protože by z mostu moc nezůstalo. Musely by být odebrány pilíře apod. Je to podobné jako s opravou starého domu, která se často komplikuje a prodražuje, na rozdíl od kompletní novostavby, která je předvídatelnější a jistější z hlediska fungování.

Mezi Prahou 7 a 8 by měl být kvalitní most na dalších sto nebo dvě stě let. Měl by mít i maximální nosnost, aby vydržel nejdéle během povodní. Mohl by být o pět metrů širší než ten současný. Aby se tam pohodlně vešly oddělené pruhy pro chodce, cyklisty, auta i tramvaje v každém směru. Nový most by se mohl reálně začít stavět příští rok a být otevřený za další dva roky. Chci, abychom o tom rozhodli už v dubnu.

Podle primátorky zablokovali posun v dostavbě městského okruhu především Zelení, kteří jsou s vámi v koalici. Vidíte to stejně?

Nevidíme to tak adresně. Obecně to dávám za vinu aktivistům, kterých jsou desítky až stovky a někteří jsou i zastupitelé. Podle mě tento aktivistický přístup škodí. Nemám nic proti diskusi. Když ale většinově vyhraje jeden přístup, tak je třeba ho respektovat a realizovat. To neustále dělání problémů, aby něco nešlo, je likvidační.

Prahu to brzdí. Městský okruh nemáme právě kvůli aktivistům a život to ztěžuje všem, nejvíc pak obyvatelům míst jako je Spořilov nebo Patočkova. Také u připravované Radlické radiály jsou lidé, kteří si tam před lety koupili levnější bydlení, přestože věděli, že tam bude kapacitní komunikace. A teď si proti nám najímají právní kanceláře. Považuji takové prosazování partikulárních zájmů za sobecké. Pozitivní je to, že je vypsaná soutěž na projektanty a budeme městský okruh projektovat. Byť osobně bych raději už stavěl.
Budete kandidovat v komunálních volbách?

Zájem mám, ale budeme záležet na místní organizaci v Praze 6. Nečekám ovšem, že bych byl v první pětici na kandidátce. Rád bych rozvíjel zkušenosti, které jsem získal. Rád bych byl dál řadovým zastupitelem. Dlouhodobý souběh funkce poslance a radního pro dopravu je ale neudržitelný.

Jak vybírá sociální demokracie volebního lídra pro Prahu?

Komunikujeme o tom s kolegy z městských částí. Máme nějaká jména, která přicházejí v úvahu. Sociální demokracie toho udělala za poslední čtyři roky hodně. Paní kolegyně Ropková dostala přes čtyři miliardy do škol. Dali jsme rekordní sumy do sportu, přes jedno procento rozpočtu. Zdaleka nejen do klubů, ale právě i do škol.

Postavili se tělocvičny i haly, opravují se atletické ovály, dělají nové povrchy. Otevřeli jsme nové služby pro bezdomovce, aby měli kam jít a nemuseli být jen na ulici, kde to Pražany obtěžuje. Možná to všechno ale lidé berou trochu jako samozřejmost. Nijak pompézně naší práci nepropagujeme, asi ke škodě sociální demokracie. Lidé by na druhou stranu mohli ocenit obměnu v našich řadách, která by měla být razantně vidět. Některé politické stálice nebudou kandidovat. V reakci na únavu z některých tváří dáme prostor jiným odborníkům z našich řad nebo mladším kolegům.

Co děláte konkrétního pro Prahu v parlamentu?

Spolupracuji na přípravě zákona o liniových stavbách, který má zajistit jednodušší získání pozemků pro dopravní stavby. Podílím se na novelách zákona o exekucích, o městské policie a jsem zpravodajem zprávy o činnosti České televize. A myslím, že Pražané dali v ulicích jasně najevo, co si myslí o snahách pana prezidenta a premiéra zasahovat do veřejnoprávních médií. Budeme hlídat to, aby tuto zprávu nikdo nezneužil jako politický nástroj proti vedení ČT. I to je myslím pro Pražany důležité.

Chtěl byste být ministrem dopravy?

Nechtěl. Je to zodpovědná a náročná pozice. Podmínky jsou složité. Např. Státní fond dopravní infrastruktury nemá garantované příjmy. Záleží na libovůli premiéra a vlády, kolik se tam dá. Nedávno takto premiér jakoby našel čtyři miliardy na silnice a chlubil se tím. Místo aby přiznal, že to předtím podcenil.  A stavební zákon, který rezort hodně ovlivňuje, má zase pod palcem ministerstvo pro místní rozvoj. To jsou neférové podmínky a měly by být narovnány, aby byly předvídatelnější. Pak by mělo smysl ministra dělat. Do té doby je to trochu sebevražedná mise.

Když bychom od toho odhlédli, byl by pro vás problém být ve vládě s trestně stíhaným premiérem?

Pro mě je to velký problém. Stejně jako podpora komunistické strany. Vedeme o tom hodinové diskuse v sociální demokracii. Zatím jsem se s tím nebyl schopen ztotožnit.