Návrat českého svitku Tóry

Český svitek Tóry č. 1052

Při židovském svátku Simchat Tora, jehož začátek připadá na 27. září 2021 večer, se ve Vlasteneckém sále Karolina uskuteční slavnostní ceremonie k trvalému zapůjčení českého svitku Tóry z prestižní sbírky Memorial Scrolls Trust (MST) progresivní židovské komunitě Ec chajim, jejíž rabín David Maxa ho převezme z rukou předsedy MST Jeffreyho Ohrensteina.

  • 3 minuty čtení

Tóra je jedním ze základních kamenů židovské identity. Jde o tradiční označení pěti knih Mojžíšových, známých také pod řeckým názvem Pentateuch. Zjednodušeně řečeno lze Tóru považovat za souhrn myšlenek, moudrostí, příkazů, jež by měl dodržovat každý příslušník židovského národa. Tóra je zapsána na pergamenovém svitku, který je ovinutý kolem dvou dřevěných tyčí, zahalena do pláštíku a uložena ve svatostánku synagogy. Předčítá se z ní při modlitbách o šabatu, postních dnech a svátcích.

Svitek č. 1052 byl napsán v roce 1890 v Brně, kde sloužil místní židovské komunitě až do roku 1942, kdy nacistické okupační úřady přikázaly všem dosud existujícím židovským komunitám na území Protektorátu Čechy a Morava, aby všechny své liturgické předměty a knihy poslaly do Prahy, kde měly být uskladněny a katalogizovány Ústředním židovským muzeem (nyní Židovské muzeum). Tak se do Prahy dostalo více než 212 000 artefaktů, mezi kterými bylo i 1800 svitků Tóry. Na rozdíl od mnoha lidí, kteří z nich četli, se svitkům podařilo přečkat válku i skladování ve špatných podmínkách zruinované synagogy v pražské Michle během komunistického režimu.

V 60. letech se komunistické úřady rozhodly většinu svitků prodat do zahraničí. Díky velkorysosti filatropa Ralpha Yablona se v roce 1964 dostalo 1564 svitků Tóry do Westminster Synagogue v Londýně, kde byla za účelem jejich správy založena organizace Memorial Scrolls Trust. Svitky Tóry byly opraveny a začaly být zapůjčovány do židovských komunit a organizací po celém světě. Svitky nejsou nikdy prodávány, ale poskytnuty k užívání na dobu existence jejich držitelů.

Melissa Frey s rabínem Davidem Maxou

Melissa Frey, poslední ředitelka URJ Kutz Camp, s rabínem Davidem Maxou držícím český svitek Tóry č. 1052

Svitek č. 1052 se v roce 1974 dostal jako výsledek snahy místních rabínů do Kutz Camp, amerického letního tábora pro mladé židovské leadery, kde sloužil téměř 50 let a doprovázel několik generací americké židovské mládeže. V tomto ohledu je pozoruhodné, že v létě roku 2013 rabín David Maxa vyučoval v Kutz Campu Tóru právě z tohoto svitku. V roce 2019 rozhodla americká Unie reformního judaismu o uzavření tábora a jeho vedení uvažovalo o tom, kam by svitek mohl pokračovat ve své pouti. Bylo dohodnuto, že po návratu do sídla MST v Londýně za účelem nezbytných oprav bude trvale zapůjčen Ec chajim. Nákladné provedení těchto oprav bylo možné uskutečnit díky štědré podpoře Unie reformního judaismu, zastřešující organizace pro více než 850 reformních židovských obcí v USA a Kanadě, a členů Kuta Camp Alumni Network.

Blížící se příchod svitku Tóry do komunity Ec chajim, která byla založena v roce 2019, symbolizuje obnovu českého progresivního židovství, které bylo až do druhé světové války převládajícím směrem judaismu na českém území. To dokládá i skutečnost, že v roce 1926 byla Světová unie progresivního judaismu, mezinárodní síť reformních, liberálních, progresivních a rekonstruktivních komunit, která dnes slouží 1,2 milionu členů ve více než 1250 komunitách nacházejících se ve více než 50 zemích, založena židovskými delegacemi z pouhých osmi zemí a jednou z nich bylo Československo. Unie dnes sdružuje více než 1250 židovských obcí ve více než 50 státech světa. 

Záštitu nad slavnostní ceremonií převzaly Univerzita Karlova, Hlavní město Praha, Velvyslanectví Státu Izrael v České republice, Memorial Scrolls Trust (MST), Světová unie progresivního judaismu (WUPJ), Evropská unie progresivního judaismu (EUPJ), Unie reformního judaismu (URJ) a Kutz Camp Alumni Network.

 

25. srpna 2021
25. srpna 2021