Od Airbnb chceme seznam bytů

Zdroj: MF Dnes - Praha | Deník | Strana: 16 Kategorie: Zprávy / Politika Vydavatel: MAFRA, a.s. Autor: Martin Bajtler Rubrika: Plány Nových Radních 3. prosince 2018

Jako jeden z úkolů nové koalice vidí radní Hana Kordová Marvanová vznik velkého stavebního úřadu. Řešit chce i Airbnb.

Vznik velkého stavebního úřadu by podle radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení Hany Kordové Marvanové (Spojené síly pro Prahu/STAN) mohl urychlit výstavbu bytů v Praze. „Nutná je také rychlá novela stavebního zákona,“ říká.

V souvislosti se stále dražším bydlení v Praze se mluví o nutnosti zrychlit povolovací procesy prostřednictvím změny stavebního zákona. Jak by se měl změnit, aby to Praze pomohlo?

Určitě podporujeme hlavně rychlou novelu stavebního zákona. Mluví se o tom, že by měla být schválená třeba takzvaná fikce souhlasu. To znamená, že pokud se příslušný úřad ve stanovených lhůtách nevyjádří, tak platí, že souhlasí. Jeden z největších problémů je totiž ten, že nejsou dodržovány lhůty. A to jak v rámci povolovacího procesu, tak zejména při opatřování stanovisek dotčených úřadů. Tím se proces prodlužuje v řádu měsíců.

Takže situace, kterou popisují developeři, že v některých případech se velký projekt povoluje v součtu až deset let, je reálná?

Ano, je to realita a je to jeden z hlavních důvodů, proč se dramaticky snížil počet povolovaných a dokončovaných bytů. Za poslední čtyři roky se ročně dokončovalo průměrně pod čtyři tisíce bytů. Přitom potřeba Prahy je podle konzervativních odhadů Institutu plánování a rozvoje šest až osm tisíc. Největší díl viny padá právě na dlouhé povolovací procesy. Uvádí se, že asi čtyřicet tisíc bytů uvízlo v těch povolovacích procesech, proto jich je málo na trhu a v důsledku nedostatečné nabídky pak stoupá i cena.

Jak se ve změně stavebního zákona může angažovat Praha?

Chceme se zapojit do toho legislativního procesu třeba v rámci připomínek. A hodláme se také spojit s ministerstvem pro místní rozvoj, aby ty nutné změny v parlamentu rychle prošly. Nejde ale jen o změnu zákona. Jsou tu i věci, které můžeme udělat bez změny zákona.

Co konkrétně?

Jednáme například o zřízení jednoho stavebního úřadu, který by řešil velké stavby s více byty, jako tomu bylo dříve. K tomu se chceme vrátit a je to klíčový úkol, na kterém nyní pracujeme. Dnes máme dvaadvacet stavebních úřadů a ty procesy trvají dlouho i proto, že praxe malých stavebních úřadů není jednotná a chybí na nich odborníci. Problémem jsou i pomalá odvolávací řízení.

Takže velký stavební úřad by řešil velké projekty a ty menší by zůstaly stávajícím stavebním úřadům?

Je to jedna z variant. Nejde o to rušit dvaadvacet stavebních úřadů, ale ty složitější věci rozhodovat za pomoci většího množství odborníků na jednom centrálním místě.

Během diskusí o vzniku jednoho stavebního úřadu ale zaznívá otázka, kam se bude tento orgán odvolávat.

Ano, to budeme ještě zkoumat. Rádi bychom, aby nedošlo k situaci, aby to odvolání bylo na ministerstvu pro místní rozvoj. Mohlo by se totiž stávat, že se proces zabrzdí pro změnu tam. Chceme zachovat rozhodování na úrovni Prahy. Tento úkol je pro legislativu akutní. Proto teď pracujeme na tom, jak problematiku stavebních úřadů legislativně upravit.

V rámci kampaně Spojených sil pro Prahu jste před volbami přišla s návrhem, že bude Praha lidem ručit za hypotéky. Stále na tom trváte? Piráti říkají, že je to potřeba ještě zanalyzovat.

V programu máme celou řadu opatření a jednoznačná shoda je na tom, že se musí podpořit nabídková stránka. To znamená více stavět. K tomu nestačí jen zrychlit procesy, musí se také vytipovat pozemky a uvolnit brownfieldy. To je vůbec nejdůležitější stránka. Druhý segment je podpora sociálního bydlení, což souvisí s rozvojem a lepším využíváním městského bytového fondu. Teprve třetí oblastí je, jak podpořit, aby na byty v Praze dosáhla střední vrstva. K tomu by mohla pomoci podpora družstevní bytové výstavby. S bytovými družstvy už pracuji na modelu, jak Praha může tento typ výstavby podporovat. Praha by například mohla vytipovat pozemky a pak je bytovým družstvům pronajímat. Nebo by mohla mít v družstvech účast. Družstevní bydlení pak může být oproti developerské výstavbě levnější.

Dobře, a jak do toho tedy zapadá ručení lidem za hypotéky?

Po těchto opatřeních, která jsem zmínila, můžeme diskutovat o tom, zda by Praha mohla podpořit dostupnější bydlení nějakými finančními nástroji. Některá města nebo i stát poskytují třeba půjčky na bydlení. My jsme šli do voleb s tím, že by formou podpory mohla být i garance, aby mladé rodiny dosáhly na hypotéku. Protože ale nebyla shoda na tom, jak to má přesně vypadat, tak máme v programu koalice, že to ještě prozkoumáme a spojíme se s finančními experty. Záleží ale i na tom, jestli na takovou podporu bude mít Praha zdroje v rozpočtu.

Jak hodláte řešit službu Airbnb? Co je podle vás její největší problém?

Obrovský problém je chybějící evidence a s tím spojené obtížné vymáhání plnění povinností. Pronajímatelé by měli ohlásit svoji činnost živnostenskému úřadu nebo odvádět příslušné poplatky, ale existuje velké množství bytů, které to nesplňují. Chceme se proto zapojit do projednávání novely zákona o místních poplatcích, kterou předložila vláda a teď je v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Rádi bychom, aby ty poplatky mohly být zvýšeny. Tento týden chceme zřídit komisi rady pro krátkodobé pronájmy, kde budou i zástupci centrálních městských částí, protože ty to nejvíce tíží. Potýkají se hlavně se stížnostmi svých obyvatel.

Už se službou Airbnb nějak komunikujete?

Měli jsme schůzku s lidmi z Airbnb, kteří projevili zájem kooperovat s Prahou. Předběžně jsme probírali možnost vzniku memoranda o spolupráci, které by mohlo pomoci vnést do krátkodobého ubytování pravidla.

Zmínila jste stížnosti obyvatel domů, ve kterých jsou byty registrované ve službě Airbnb. Ti se ale často nemají se svojí stížností oficiálně na koho obrátit, když neexistuje veřejná evidence bytů v Airbnb.

Je to tak. Proto jsme se domluvili s Airbnb, že nám pošlou návrh memoranda s tím, že jsme projevili zájem právě o poskytování informací. Je potřeba, aby informace o bytech byly i v domě. Aby lidé věděli, jak a komu si mohou na hlučné nájemníky stěžovat. A k tomu samozřejmě musí oficiálně vědět, který byt je takto pronajímán. Na to klade důraz hlavně Praha 1.

V programovém prohlášení koalice píše, že rada přehodnotí základní právní předpisy týkající se metropole, zejména zákon o hlavním městě Praze a statut Prahy. Co by se konkrétně mělo měnit?

Magistrát má dlouhodobě připravenou novelu zákona o hlavním městě Praze, protože i ten je zastaralý a dlouho se neupravoval. Je tu především požadavek městských částí na lepší rozdělení kompetencí. Běžnou správu by mohly ve větší autonomii vykonávat městské části a strategická rozhodnutí by se dělala na úrovni hlavního města. Při lepším rozdělení těch kompetencí by mohlo být rozhodování rychlejší a v některých případech blíže občanům, aby nemuseli v případě lokálních problémů čekat, až se k tomu dostane velká radnice. Materiál o posílení kompetencí už předložil Svaz městských částí a nyní o tom budeme diskutovat.

Jaké další legislativní změny Praha potřebuje?

Je to celá řada předpisů a nechci teď zmiňovat jen jeden konkrétní. Ale na co se teď chceme zaměřit a co vidím jako veliký problém, je fungování a hospodaření městských firem. V uplynulém volebním období jsme důrazně kritizovali podepisované smlouvy třeba v dopravním podniku. Praha má velké rezervy v kontrole hospodaření. Pracujeme na tom, aby došlo k úpravám stanov městských firem, aby Praha mohla lépe vykonávat svá akcionářská práva a lépe firmy kontrolovat. V minulosti byly podepisovány nevýhodné smlouvy a Praha jako vlastník těch firem má málo nástrojů, jak ty věci dostatečně kontrolovat. Je v pozici, že se o tom dozví až poté, co je ta nevýhodná smlouva uzavřena.

 

3. prosince 2018
3. prosince 2018