OTÁZKA DNE
Lidové noviny | 3.6.2011 | rubrika: Názory | strana: 18 | autor: Jan Nevyhoštěný
Ministerstvo financí připravuje návrh zákona, který má snížit rozdíly v přerozdělování výnosů ze sdílených daní mezi velkými městy a malými obcemi. Je to podle vás dobrá cesta? Bude nový model spravedlivější?
Bohuslav Svoboda primátor Prahy
Musím přiznat, že jsem velmi zklamán neseriózním přístupem ministerstva financí v tak závažné záležitosti, jakou změna nastavení systému bezesporu je. Kompromisní návrh počítal se snížením příjmů ze sdílených daní čtyř největších měst o 1,6 miliardy ročně. Už tento návrh přitom tato města odmítala s tím, že vůbec nezohledňuje jejich specifické historické postavení a především nereflektuje skutečné výdajové potřeby. Nejenže však ministerstvo nevyhovělo naší žádosti o podrobnější diskusi, ale naopak navrhlo šokující ztrátu pět miliard ročně. Nemohu souhlasit s tvrzením ministra Kalouska, že by Praha byla dosud na úkor ostatních obcí přeplácena, ve prospěch metropole ostatně hovoří i speciální komplexní analýza VŠE v Praze, kterou zadalo samo ministerstvo. Praha za těchto podmínek nesouhlasí se snížením diference v daňových příjmech na obyvatele v rámci ČR a zásadně nesouhlasí se snižováním této diference na vrub podílu Prahy.
Petr Vychodil starosta města Králův Dvůr
Změnu systému přerozdělování samozřejmě vítám. Máme sedm tisíc obyvatel a více peněz z výběru daní nám pomůže zastavit snižování daňové výtěžnosti, kterému čelíme poslední dva roky. Propadu jsme se vyhnuli pouze díky zvýšení daně z nemovitosti, navíc jsme museli zvednout i její místní koeficient. Žádný systém přerozdělování nikdy nebude dokonalý či spravedlivý, protože každá obec bude mít na věc jiný pohled. My jsme částečně satelitem Prahy, kde má spousta našich obyvatel práci i trvalé bydliště. Jejich daně jdou tam, ale oni využívají infrastrukturu tady. Bojovat s tím můžeme pouze tím, že jsme zavedli povinnost trvalého pobytu pro zařazení dětí do mateřské školky.
Petr Bartoň ekonom, VŠE
V Česku máme jeden z nejcentralizovanějších modelů místních daní. Systém, kdy obce dostanou výtěžek z nějaké daně, aniž by mohly ovlivnit její výši, je jen taková hra na samosprávu. Navíc rozdělovat peníze podle počtu obyvatel je jako vybírat si košili podle počtu rukávů. Každá obec je jiná, a k tomu je efektivní (a ve světě běžné) určit si sazbu nějaké reálné místní daně a zatraktivnit se tak. Systém bude vždy nespravedlivý, dokud může samospráva ovlivňovat maximálně poplatky za psy. Nebudeme mít šanci vyřešit místní nezaměstnanost, a v malých obcích zbydou jen víkendové chaty.