Peníze z fondů Evropské unie pomáhají Praze i Pražanům - rozhovor s náměstkyní primátora hl. m. Prahy Markétou Reedovou, otištěný dne 15.2. 2007 v deníku Metro

Metro | 15.2.2007 | rubrika: Metrocafé | strana: 10

K 1. květnu 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a stala se tak součástí rozsáhlého mezinárodního společenství, získala i Praha možnost využívat pro svůj další rozvoj finanční podporu ze strukturálních fondů EU. Tyto prostředky může Praha čerpat v rámci dvou programů pomoci, konkrétně Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 (JPD 2) a Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 (JPD 3). Na následujících řádcích pak čtenáři naleznou několik příkladů, jak naše hlavní město využívá dotace z EU.

První příklad úspěšného projektu, který byl uskutečněn v rámci programu JPD 2 je obnova tramvajové trati v Sokolovské ulici, která se uskutečnila v r. 2006. „Hlavní důvody pro rekonstrukci této trati bylo dosažení vyšší kvality dopravní obslužnosti města a zlepšení každodenního života obyvatel bydlících v dotčené oblasti. Obnovou trati se zlepšila dopravní dostupnost dané lokality, životní prostředí i přístupnost k dopravě pro handicapované spoluobčany. Celkové náklady na rekonstrukci byly přes 170 mil. korun, z toho 57 mil. bylo hrazeno z fondů EU,“ sdělila Markéta Reedová, náměstkyně primátora hl. m. Prahy, která má v Praze na starosti fondy EU.

Mezi další velmi úspěšné projekty patří i výstavba chráněného bydlení pro duševně handicapované v Praze 8, která slouží jako přestupní stanice pro duševně nemocné mezi ústavní péčí a normálním životem. Jejím cílem je především zlepšení kvality života a větší zapojení osob s duševním handicapem do běžného chodu společnosti. Příspěvek EU na tento projekt představoval více než 2,3 milionu korun. Mezi další můžeme jmenovat revitalizaci Fürstenberské zahrady, jejíž dokončení je naplánováno na začátek příštího roku, a také instalace kamer Městského kamerového systému v problematických částech Prahy. Za zmínku také stojí projekt inovačního centra a podnikatelského inkubátoru v Praze 9, vybudování dětského domova rodinného typu v Dolních Měcholupech, na které přispěla EU prostředky převyšující 2,5 mil. korun „Jsme přechodem a jakousi alternativou mezi velkými děcáky a pěstounskou rodinou. Našim cílem je nejen kvalitní výchova opuštěných dětí, ale také inspirace pro výstavbu dalších podobných domečků tady v Čechách,“ říká Jana Karlovská, jedna ze zakladatelek o.p.s. Radost, která se snaží změnit systém ústavní péče u dětí bez domova.

Co se týče programu JPD 3, lze zmínit např. projekt občanského sdružení Rytmus, který vytváří modelový systém na podporu začlenění dětí se speciálními potřebami do běžných škol. S projektem „I s autismem to jde“ uspěla Asociace pomáhající lidem s autismem. Denní centrum Interevium je další projekt, jehož cílem je pomáhat nezaměstnaným občanům nad 50 let, vyvíjet s nimi praktické činnosti s cílem nalézt uplatnění a to buď v zaměstnání nebo jako osoba samostatně výdělečně činná. Toto denní centrum nabízí činnosti, jež spolu se simulací časové struktury pracovního dne a dalšími aktivitami, zabraňují těmto lidem spadnout do nečinnosti, apatie, deprese a ztratit kontakt s okolím.

„Na těchto konkrétních projektech lze demonstrovat, že finanční prostředky z fondů EU výrazně pomáhají v naší metropoli zlepšovat jak životní prostředí, dopravu aj., ale zároveň usnadňují a zkvalitňují život lidí, kteří pomoc potřebují a jsou často závislí na pomoci druhých. V období 2004 - 2006 získala Praha z fondů EU téměř 7,5 miliard korun a v novém programovém období 2007 -2013 může získat až 14 miliard korun,“ dodala náměstkyně Markéta Reedová

***

Rozhovor s náměstkyní primátora hl. m. Prahy Markétou Reedovou

*  Můžete vyjmenovat několik projektů, kde peníze z EU pomohly v Praze?

Jedná se o stovky projektů od dopravních staveb počínaje, přes obnovu parků, výstavbu dětských hřišť, podporu malých a středních podniků, až po pomoc lidem ze sociálně slabších skupin a podporu vzdělání. Namátkou ale mohu zmínit například Amfiteátr v zámeckém parku v Dolních Počernicích, tramvajovou trať ve Vysočanech, kamerový systém pro zvýšení bezpečnosti Pražanů nebo projekty sociálního charakteru, které pomáhá najít práci lidem s autismem nebo které umožňují dětem ze špatného nebo neúplného rodinného prostředí snazší přechod na střední školu.

*  V médiích často slýcháme pojmy jako JPD, Cíl, můžete nám objasnit, o co se jedná?

Zní to hodně složitě, ale pod tímto technickým označením JPD (Jednotný programový dokument) Cíl 2 a Cíl 3 se skrývá přes 7 miliard korun určených právě pro potřeby Pražanů v určitých oblastech. Toto označení rozděluje projekty do dvou přesně specifikovaných oblastí: Cíl 2 - zjednodušeně tzv. tvrdé projekty (to jsou dopravní stavby, rekonstrukce parků, informační technologie apod.) a Cíl 3 - tzv. měkké projekty (investice do sociální oblasti, znalostního rozvoje společnosti a zaměstnanosti\\).

*  Z jakých fondů může Praha čerpat?

Zdrojů EU, ze kterých se dá čerpat, je několik a vždy záleží na účelu a na ekonomické výkonnosti daného regionu. Praha jako jeden z nejbohatších regionů Evropské unie dosáhne oproti ostatním krajům jenom na malou část finančních prostředků. Pro srovnání, podpora ostatních regionů ČR dosáhne v příštím období zhruba 750 mld. korun, Praha pouhých 14 miliard. Hlavní město může čerpat z Evropského sociálního fondu, Evropského fondu regionálního rozvoje a Fondu soudružnosti. Existují však ještě programy, jejichž čerpání je řízeno přímo z Bruselu a i zde je možné se ucházet o podporu.

*  Kde se mohou Pražané o fondech EU dozvědět více, kde získají bližší informace?

Co se týče peněz pro pražské projekty, je možné najít informace na portálu hlavního města, zároveň vydáváme brožury, informační letáky, vycházejí články a inzeráty v médiích. Dále připravujeme již v minulosti osvědčené workshopy a setkání s žadateli. Samozřejmě je také možné navštívit osobně odbor evropských fondů v nové magistrátní budově v Jungmannově ulici.

* Kdo všechno má nárok na peníze z evropských fondů?

Peníze jsou určeny na zvyšování konkurenceschopnosti Prahy a zlepšování podmínek pro život i práci v hlavním městě, proto příjemci jsou ti, kteří předloží kvalitní a realistické projekty, které toto zajistí. Jedná se například o Magistrát hl. m. Prahy, městské části, příspěvkové organizace a organizace vlastněné městem, ale také o podnikatelské subjekty, nestátní a neziskové organizace, profesní a zájmová sdružení apod.

* Je Praha v čerpání peněz z evropských fondů úspěšná?

Praha má v čerpání dotací výborné výsledky. Je pravda, že začátky byly díky nedostatku zkušeností žadatelů obtížné a úspěšné čerpání dotací nás stálo obrovské úsilí. Předkladatelům projektu se totiž často nedařilo plnit všechny požadavky, zejména ty administrativní. Ještě počátkem roku 2006 hrozilo, že Praha bude muset část dotací vrátit. Ale díky cílené podpoře příjemců dotací, pro které byly připraveny různé formy poradenství a semináře, a zavedení krizového řízení došlo k výraznému zlepšení.

*  Které z projektů podpořených z evropských fondů budou dokončeny v tomto roce?

Například projekt bezbariérového zpřístupnění stanice metra B Florenc, rekonstrukce a modernizace veřejné knihovny Ďáblice přinášející nové a kvalitnější služby pro obyvatele této části Prahy. Z ekologických projektů mohu například uvést projekt revitalizace skládky v Dolních Počernicích.

* Je dle Vašeho odborného názoru proces získávání dotací složitý?

Žádání o dotaci není úplně jednoduché, ale dá se to samozřejmě zvládnout a snaha se rozhodně vyplatí. Vždyť se jedná o milionové částky! Je třeba vyplnit podrobnou žádost a dodat mnoho podkladů, které prokáží kvality a veřejnou prospěšnost projektu. Je velmi důležité pečlivě prostudovat všechny pokyny k žádosti, uvádět pravdivé a reálné informace a nebát se konzultovat své projekty s projektovými managery, kteří jsou žadatelům k dispozici.

*  Jak pomáhají peníze z EU handicapovaným občanům?

Evropské peníze také pomáhají zdravotně postiženým a lidem různě znevýhodněným při začleňování se do společnosti. Příkladem úspěšného projektu z této oblasti je modelový systém na podporu začlenění dětí se speciálními potřebami do běžných škol, který realizovalo občanské sdružení Rytmus. Projekt zahrnuje vzdělávání pedagogů a plánování individuálních vzdělávacích programů pro děti, včetně zajištění speciální pedagogické péče. Dalším příkladem je chráněné bydlení v Praze 8 pro duševně handicapované se zajištěním služeb psychosociální rehabilitace, které je přestupní stanicí mezi ústavní péčí a normálním životem. V nadcházejícím období bude k dispozici operační program „Adaptabilita“ s rozpočtem přibližně 4 miliony korun, který taktéž počítá s financováním projektů podporujících začleňování znevýhodněných osob do pracovního procesu a celkově do společnosti.

*  Kde pomohly peníze z evropské unie v Praze co se týče životního prostředí?

Na tuto otázku odpovím velmi ráda, neboť z ekologicky zaměřených projektů byla velmi úspěšná rekonstrukce Velkého Počernického rybníka, díky které se zvýšila ochrana ohrožených druhů zvířat vyskytujících se v okolí. Přilehlé území také získalo lepší ochranu proti povodním. Tento rok bude dokončena již zmíněná revitalizace skládky v Dolních Počernicích a dále mohu zmínit např. revitalizace Čimického a Kyjského rybníka, rekultivace kolodějské skládky v Kolodějích nebo oprava vodního jezu v Petrovících.