Petra Kolínská: Nová čtvrť mezi Karlínem a Libní je příležitostí ukázat, že lze stavět i uprostřed města.

Návrh na výstavbu na Rohanském ostrově byl představen veřejnosti. Měla by tu vzniknout plnohodnotná městská čtvrť. Daří se tak v praxi naplňovat strategický cíl Prahy – výstavbu směřovat do transformačních území uvnitř města.

O využití volných pozemků mezi Karlínem a Libní se uvažuje přes 100 let a až teď se dostáváme do bodu, kdy zde začíná vznikat nová městská čtvrť. Většinu území bude v budoucnu tvořit park, který v okolí co do velikosti nemá konkurenci. Pozemky na jih od stávající cyklostezky jsou v územním plánu již od nepaměti vedeny jako zastavitelné a již deset let existuje smlouva mezi hlavním městem a developerem (Konsorcium Rohan patřící pod Sekyra Group) o výstavbě, která by tu měla vzniknout. Výhodou tohoto smluvního vztahu je, že je v něm jasně kvantifikované, co zde může vyrůst, a město má tak představu o počtu lidí, které zde za pár let mohou bydlet či pracovat (cca 5000).

Plánovat je normální

Jako Zelení dlouhodobě prosazujeme, že podobně velká území nelze rozvíjet bez jasného a závazného masterplanu – stejně jako v každé jiné oblasti, i zde je třeba plánovat předem, což nakonec přináší lepší výsledky s často i šetří nervy a čas. Iniciovala jsem tedy na konci roku 2016 vznik tzv. Studie s regulačními prvky, která určí pravidla pro výstavbu, tedy – předepíše, kudy vedou ulice, jak jsou široké, jak jsou vysoké a objemné domy a jaký je dopravní režim ulic. Zadání Studie vznikalo spolu s odborníky z Institutu plánování a rozvoje a prosadili jsme do něj zejména záruky, že v území bude veřejná vybavenost a živý parter, že ulice budou zklidněné a prostupné. Pro zpracování studie byl vybrán architekt Pavel Hnilička, mimo jiné autor Pražských stavebních předpisů.

Studie doporučuje, aby nová výstavba přirozeně navázala na okolní zástavbu. Vyrostou zde tedy povětšinou osmipatrové domy, většinou pro bydlení, uspořádané do bloků. Počítá se i s novou základní školou a s parkem navazujícím na Kaizlovy sady. Tento park zafinancuje developer a na výstavbu školy finančně přispěje. Park v severní části se snad dočká i nového ramene Vltavy.

V květnu se uskutečnila prezentace projektu pro veřejnost, která plán přijala nad očekávání pozitivně. Znovu si u toho můžeme uvědomit, že je potřeba se s lidmi, kterých se výstavba týká, bavit v dostatečném předstihu. Takovým přístupem lze předejít nespokojenosti místních i tím i neshodám mezi samosprávou. Podobný model se osvědčil už u projektu Smíchov City a můžeme tak doufat, že se bude pomalu stávat standardem.

Co dál?

Nyní nás čeká schválení studie v radě hlavního města a následně schválení změny územního plánu. To je další milník, ve kterém se veřejnost může k záměrům v území vyjádřit, zaručuje jí to zákon. Předpokládá se, že se vše odehraje do konce roku 2018.

O výstavbu nových čtvrtí uvnitř města budu usilovat i nadále. Zkušenosti z jiných metropolí ukazují, že stavět se musí právě ve městě, nikoliv za jeho hranicemi. Snižují se tak náklady na městskou infrastrukturu, omezuje se potřeba dojíždění auty, podporuje se komunitní život. Rozvojové a transformační plochy v Praze, třeba bývalé továrny a nádraží, můžeme rozvíjet právě pomocí podrobnějších studií. Magistrátní odbor územního rozvoje jich v současnosti pořizuje patnáct po celé Praze. Je to jeden ze způsobů, jak předejít nekontrolované zástavbě na desítkách podobných území, kterou by mohl ze dne na den pro výstavbu uvolnit Metropolitní plán. Takový plánek jako je vložený v tomto článku, je minimum toho, co by město mělo o budoucnosti každého svého území vědět. Samozřejmostí musí být též příspěvek developera na veřejnou infrastrukturu, adekvátní měřítko výstavby a participace s místními. To se v případě Rohan City daří plnit.

Autor: Petra Kolínská