Postup oprav Barrandovského mostu v Praze

Moderátor:

A na čtyřiadvacítce vám teď přinášíme vyjádření náměstka pražského primátora Adama Scheinherra k prodloužení oprav Barrandovského mostu.

Neuveden:

Přeji vám dobrý den na mimořádné tiskové konferenci k rekonstrukci Barrandovského mostu. A nyní mi dovolte předat slovo panu náměstku Adamu Scheinherrovi.

Adam Scheinherr, náměstek pro dopravu hl. m. Praha (Praha Sobě):

I ode mě krásné dopoledne, vážené dámy a pánové, diváci. Já bych vás chtěl přivítat na Barrandovskému mostu, kde bychom opět chtěli vás informovat o aktuálním stavu a rekonstrukčních pracích, o tom, jak práce probíhají, na co jsme narazili, případně jaké jsou změny projektu. Budeme vás provázet hlavně třemi místy. To první je na této straně ode mě, což je jistě známá Strakonická rampa, kterou jsme museli kompletně zdemolovat a stavět kompletně novou. Nyní jsme ve fázi, že dokončujeme v podstatě finální práce v rámci hlavní konstrukce mostovky. Již probíhá předepínání ocelových lan uvnitř mostovky. A následně budeme moci začít s povrchama. Dneska si prohlídneme, že specialisté budou dokončovat právě předepínání posledního lana. Tím pádem bude hlavní konstrukce hotová. Tady, kde se nacházíme, tak se nacházíme na hlavní mostovce Barrandovského mostu. Zde probíhají práce na dvou místech. Jednak na jeho povrchu, tak v jeho útrobách. Na jeho povrchu tak jsme narazili vlastně na jednu odlišnost od projektu a to, že vrstva živičné vrstvy je namísto 15 centimetrů, které byly v projektu, je až 30centimetrová. Proto vlastně za námi přišli projektanti s tím, zda chceme tuto živičnou vrstvu opět obnovit v tloušťce 30 centimetrů. Nám to ale z technologického hlediska ani z hlediska funkčnosti mostu nedávalo smysl. Vyplývá z toho riziko, že tam můžou vznikat vodní kaverny a ten most je zbytečně zatěžován příliš vysokou a tlustou vrstvou živice. Proto jsme oslovili specialisty z Fakulty stavební ČVUT a přišli jsme vlastně na unikátní způsob, jak celkově vylepšit tento projekt a zvýšit i životnost mostu. Namísto toho, abychom tam dávali 30 centimetrů živice, tak budeme nově dávat pouze 15 centimetrů a těch zbylých 15 centimetrů vyrovnáváme speciálním vysokopevnostním betonem. Tento vysokopevnostní beton je vůbec poprvé v České republice použit na rekonstrukci mostu. Ta technologie je poměrně nová. Začala se používat ve Spojených státech před pěti lety právě podobným způsobem na opravy zesilňování mostů. A tento beton vlastně má až desetkrát vyšší pevnosti než normální beton. A je unikátní v tom, že tu hlavní konstrukci dokáže vlastně zesílit a zároveň je sám o sobě voděodolný, takže tvoří izolační vlastnosti. Tím, že budeme aplikovat tento beton, tak zvyšujeme životnost rekonstrukce až na nějakých sto let, což znamená možná až dvoj nebo trojnásobek oproti tomu, kdybychom rekonstruovali klasickým způsobem. A poslední věc, kterou bych chtěl zmínit na úvod, pak si to všechno projdeme, tak jsou práce, které probíhají uvnitř mostu. Jak jsme vás informovali už někdy na jaře, že nutnost rekonstrukce Barrandovského mostu spočívá především v tom, že musíme nahradit kompletně zkorodovaná předpínací lana, která se nacházejí uvnitř mostovky a která vlastně zajišťují to, aby ten most vlastně stál, tak my je potřebujeme nahradit novými lany. A pro ně musíme vyvrtat nové otvory a obzvláště některé otvory jsou až deset metrů dlouhé a deset metrů hluboké. To jsou deseticentimetrové v průměru otvory, které se vrtají skrz příčníky nad jednotlivýma opěrama. A obzvláště u té opěry u toho pilíře, který je za mnou, kde se připojuje strakonická rampa, tak ten je nejvíce namáhaný. Proto stavebníci, když stavěli Barrandovský most, tak pro jistotu do tohoto příčníku dali co nejvíce výztuže, aby si byli jisti, že bude staticky celý most vyhovovat. Protože vlastně konstrukce Barrandovského mostu je velice unikátní, je velice subtilní. A na svoji dobu tak byla velice z hlediska produkčních prací pokroková. A my narážíme na problém nyní, že když chceme provrtat tento příčník, tak narážíme právě na to, že je tam příliš mnoho armatury, navíc je silnější, než bylo v projektu. Namísto 25 milimetrů 32 milimetrů. A tím pádem když narazíme na výztuž, tak musíme zarazit ty práce a najít nové místo pro nový otvor. A toto vlastně se nám nedaří u tohoto příčníku už přes měsíc tyto práce dokončit. Proto vlastně z celkového hlediska si myslím, že rekonstrukce probíhá úspěšně tím způsobem, že docílíme větší životnosti, lepších izolačních vlastností, lepší zatížitelnosti. Ale všechno nasvědčuje tomu, že máme asi 27 dní zpoždění. A proto jsme od pondělí nasadili třetí směnu a budeme dělat všechno pro to, abychom to stihli co nejdříve. To je za mě všechno a nyní bysme si to měli projít.