Praha schválila nové podmínky svozu bioodpadu od roku 2025, změna je součástí přechodu služeb svozu odpadu do režimu in-house

3040080_Nádoba na bioodpad - ilustrační foto
Nádoba na bioodpad - ilustrační foto
4. září 2024
4. září 2024

Praha se domluvila se společností Pražské služby na svozu bioodpadu od roku 2025 v režimu in-house. Hlavní město by dle nového účtování založeného na metodě ABC cost plus s marží 2 % mohlo dle predikce nárůstu objemu služby v roce 2025 zaplatit za svoz bioodpadu 135 milionů korun bez DPH.

  • 1 minuta čtení

Svoz bioodpadu považuji za zcela zásadní službu, která se v Praze zaváděla jako motivace pro Pražany ke snížení produkce směsného komunálního odpadu, který nám končí v černých popelnicích. Bioodpad tak nekončí v pražském ZEVO, ale v zařízeních určených ke zpracování bioodpadu jako kompostárny či bioplynové stanice. Z dat, které má město k dispozici, je zřejmé, že občané si na službu svozu bioodpadu navykli a počet nových žádostí o umístění hnědých nádob nepolevuje,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Oproti cenám za svoz a za další nakládání s bioodpadem pro rok 2024 jsou ceny pro rok 2025 za zajištění této služby nižší o 15 až 24 % v závislosti na četnosti svozu a velikosti sběrné nádoby. Kromě samotného svozu hnědých popelnic je nedílnou součástí služby také využití bioodpadu v kompostárně nebo bioplynové stanici.

Praha v tuto chvíli umožňuje vlastníkům nemovitostí v Praze objednání nádoby o velikosti 120 a 240 litrů, které jsou sváženy buď jednou za týden, nebo jednou za dva týdny. Možnost získat nádobu na bioodpad zdarma do května letošního roku využilo celkem 41 805 vlastníků nemovitostí. Náklady na zajištění služby svozu bioodpadu za 1. pololetí 2024 činily téměř 70 milionů korun.

Z posledních aktualizovaných dat je navíc potěšitelné, že v posledních dvou letech poklesla produkce směsného komunálního odpadu odloženého do černých popelnic. V roce 2021 činil podíl bioodpadu v černých popelnicích v některých částech Prahy až 38 % jejich objemu, zatímco v loňském roce poklesl podíl zelené složky a dalších využitelných složek na 27 %.