Praha jde do bytů

Chtěla bych, aby magistrát kupoval budovy se zrušenými pobočkami České pošty a měnil je ve startovací byty pro mladé, říká náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija

Před pár týdny se Alexandra Udženija (ODS) z běžného novinového článku dozvěděla, že Česká pošta prodává budovu v Moravské ulici v Praze 2, kde je kromě pobočky pošty i několik desítek malometrážních bytů. Kromě toho, že se to úzce dotýká městské části, kterou z pozice starostky vede (kvůli souběhu funkcí hodlá starostování příští měsíc opustit), vzbudil prodej budovy státní poštou zájem hlavního města. To by chtělo budovu odkoupit a posílit svůj bytový fond. „Nedopustím, aby se objekty České pošty v Praze proměnily v další kancelářské prostory. Chci, aby mladí lidé měli kde bydlet,“ říká náměstkyně primátora pro zdravotnictví, bydlení a sociální věci.

► Čím to, že se kolem jedné budovy na pražských Vinohradech strhla taková přestřelka?

Každý byt, který má Praha pro své obyvatele, se počítá. My víme, že v metropoli je nedostatek bytů, hlavně na nájemní bydlení. Ale především tu byla dohoda s Českou poštou, že veškerý majetek, kterého se bude zbavovat, v první fázi nabídne municipalitám, a teprve pokud odmítnou, tak to dají na volný trh. A my jako hlavní město říkáme, že budovu v Moravské bychom rádi koupili. Předpokládám, že suma by vycházela z reálného znaleckého posudku v daném místě a v daný čas, my jsme připraveni ji zaplatit. Ale pošta otočila a chce majetek prodávat ve veřejných aukcích.

► Zmiňovaná dohoda byla na úrovni vedení pošty a magistrátu?

Ano, přímo šlo o vedení pošty a vedení městské části Praha 2. Bohužel pošta se zachovala neférově a nekorektně. Pokud tu dohodu nemohli dodržet, nevím, proč ji slibovali a vůbec nabízeli. Na druhé straně já bych chtěla otevřít velkou diskusi o tom, co je v tomto případě vlastně veřejným zájmem.

► Jak to myslíte?

Rozumím tomu, že každá společnost či podnik má hospodařit s péčí řádného hospodáře. Pošta to ale měla dělat v minulosti, teď už se asi nezachrání jedním prodejem za nejvyšší cenu. A tak se ptám: je pro společnost důležitější, aby pošta prodejem tohoto baráku sanovala svoje dluhy? Nebo aby ho prodala městu o pár milionů levněji, přičemž přínos společnosti je ten, že tam budou byty a budou tam bydlet Pražané?

► A jde veřejný zájem ruku v ruce se zájmy města?

Hlavní město jednoznačně říká, že v našem zájmu je, aby Česká pošta prodala bytový dům za plnohodnotnou cenu městu, protože jsou tam malometrážní byty, které můžeme nabídnout třeba mladým rodinám. Nechceme, aby se v tomto případě stalo to samé, co s Vyšehradem. Před lety jsme žádali, aby České dráhy prodaly přímo za znalecký posudek nádraží Vyšehrad tehdy MČ Praha 2, a oni řekli, že to nelze. Ptám se, proč to nelze, a jestli je veřejný zájem to dávat do soukromého sektoru a pak nemít kontrolu nad tím, co se tam děje.

► Ze strany pošty taková debata neprobíhá?

V tuto chvíli z její strany vidím určitou nevůli, aby takhle postupovala. A byla bych ráda, kdyby se k nám chovala korektně, jako k partnerovi, který jim jako obec či město byl vždy nejbližší a vždy bude. Nechci dopustit, aby se z bytového domu v Moravské ulici staly další kanceláře nebo hostel či krátkodobý pronájem jako Airbnb.

► Poštovní pobočka v Moravské skončí?

Pošta by si měla nechat část budovy a dál tam fungovat. Můžeme se s podnikem bavit i o odkupu celého domu, že bychom České poště za zvýhodněný nájem prostory pro pobočky pronajímali. Modelů je víc, ale musí o tom s námi někdo mluvit a ne že já jako starostka městské části a náměstkyně primátora, která má bydlení na starost, vlastně náhodou o víkendu z novin zjistím, že pošta dům prodává.

► Vy jste se to dozvěděla z inzerátu?

Ne, četla jsem si zprávy na jednom serveru, kde bylo napsáno, že pošta prodává bytový dům na Vinohradech. To mě znepokojilo. Doufám, že pošta přistoupí k tomu, aby s námi opravdu mluvila o tom, jak postupovat dál.

► Jaká je vize nové pražské koalice i vaše osobní v otázce bytového fondu?

Musíme si určit, jaký je účel bytového fondu a proč by ho Praha měla znovu vlastnit. Chci podotknout, že hlavní město musí hledět na společenské trendy, a tím je nyní nájemní bydlení, hlavně u mladší generace. Právě chystám nová pravidla v přidělování městských bytů, protože podle těch stávajících mladí lidé a mladé rodiny propadávali někam dolů.

► Skóring je neúprosný.

Přesně tak. My bychom si jako hlavní město měli vyjasnit, komu chceme to nájemní bydlení nabídnout a podle toho postupovat. Mladým lidem chceme nabídnout do nájmu byt se smlouvou na sedm let, kdy v prvních dvou letech budou mít 40procentní slevu na nájemném, a pak se jim bude sleva snižovat a za těch sedm let dojdou k běžnému nájmu, a buď si řeknou, že zůstanou, nebo si půjdou hledat něco jiného.

► Shodnete se na tom s kolegy z koalice?

Ano, o nových pravidlech jednáme. Samozřejmě všichni z koalice to vnímáme pozitivně. Neznám člověka, který by nechtěl umožnit startovací byty pro mladé lidi a rodiny. Já ale chci tento model přenést i na lidi v sociální tísni. Protože teď jsou ta pravidla taková, že jsou jim byty přiděleny a mají snížený nájem. Podle mě by tito lidé měli mít i motivaci se z této skupiny dostat. A s tím počítá náš čtyřletý program, kde sleva na nájmu začíná skoro na polovině, a po čtyřech letech dojdou k našemu běžnému nájmu.

► Jaká je vaše představa o navýšení bytového fondu hlavního města?

Bytový fond hl. m. Prahy v tuto chvíli čítá zhruba sedm tisíc bytů, z toho většina je obsazená, některé jsou v přípravě, aby se mohly znovu obsadit. Chci nastavit transparentní pravidla pro přidělování bytů – žádné obálky, ale veřejné aukce tak, jak se nám to osvědčilo na Praze 2.

► A aukce bude elektronická?

Buď elektronická, nebo může být veřejná. Je důležité postupovat tak, aby každý Pražan, pokud chce bydlet v nájemním bydlení hl. m. Prahy, měl tu možnost. Pro každou kategorii musejí existovat samostatná pravidla, protože když máte jedna pravidla, jako jsou dnes, tak se na mladé lidi nedostává, protože nemají sociální dávky, nemají děti, nedostávají příspěvek a podobně. A my si jako hlavní město musíme říct, že víme, že máme tolik a tolik bytů, jedna část půjde do veřejné aukce, další by měly být určené pro startovací byty pro mladé rodiny, další pro sociální skupinu a tak dále.

► Magistrát bude nakupovat byty?

Přesně tak. Ale způsobů, jak získat nové byty, je víc. To, že chceme také pořizovat nemovitosti, je zřejmé i z naší snahy koupit část bytového domu v Moravské. Zároveň prostřednictvím městské společnosti Trade Centre Praha vyhledáváme i další nemovitosti, pro které máme odůvodněnou poptávku.

► Co spolupráce se soukromým sektorem?

Samozřejmě existují i dohody s developery. Nejenže po nich v rámci kontribučních smluv chceme, aby v dané lokalitě přispěli na stavbu školy či školky nebo investovali do občanské vybavenosti. Bavíme se s nimi také o tom, že hlavnímu městu poskytnou část bytového fondu z toho, co právě staví.

► A pak je ještě varianta, že by město stavělo byty samo.

Rozhodně. V tomto případě se ale naše plány „z papíru“ do „reality“ přenesou až za několik let. Respektive proces ohledně stavebního povolení je pro město mnohdy delší než pro soukromého developera. Realizace jednoho domu pak zabere i nějakých osm let. Do té doby musíme jako politici ve vedení města najít co nejvíce jiných možností.

► Taková akce výrazně překračuje funkční čtyřleté období, takže se může stát, že přijde někdo jiný s jiným názorem…

V roce 2021 byla jinou politickou reprezentací přijata strategie bydlení hl. m. Prahy. Podle ní by mělo mít město podíl na vytváření tisíce nových bytů ročně. Na jejím plnění se však od toho roku 2021 neudělalo vůbec nic a město má naopak manko asi dva tisíce bytů. Chtěla bych na základě tohoto strategického plánu vytvořit realizační plán k jeho naplnění. Beru to tak, že nám určuje cíl a my politici musíme říct, jak se k němu dostaneme.

► Má Praha na to všechno peníze?

Pevně věřím, že ano, protože těch cest je více. Máme shodu s ministerstvem financí, že i pro tento resort je bytová výstavba hlavní priorita, kdy chce pomoct s financováním municipalitám. Další možnost je skrze ministerstvo pro místní rozvoj. Otázku financování lze řešit i úvěry u institucí, jako je Evropská investiční banka, která dává obcím a městům mnohem lepší úroky. Praha díky vysokému ratingu může dostat výhodný úvěr také od dalších bankovních subjektů, takže tady bych strach neměla.