Praha zvažuje stavbu městské bioplynové stanice

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Kompostovat můžeme jen část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije obrovský energetický a materiálový potenciál bioodpadu,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček a doplňuje: „Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem. Cirkulární ekonomiku chceme dále rozvíjet. Usilujeme o předcházení vzniku odpadů a vyšší podíl jejich recyklace. Již dnes v Praze na skládce končí méně než 10 procent odpadů.“

Kompostárny produkující cenné organické hnojivo jsou vhodné pouze pro zpracování hygienicky nezávadného bioodpadu, jako je například odpad z údržby zeleně nebo ze zahrad. Biologické odpady, které jsou pro kompostování nevhodné, je možné zpracovat pomocí anaerobní fermentace právě v bioplynové stanici. Jsou to především odpady z restaurací a jídelen, prošlé potraviny ze supermarketů a vytříděný bioodpad od občanů. Dalšími producenty těchto odpadů mohou být pekárny, jatka, pivovary, výrobci cukrovinek apod. Bioplynová stanice pak může být významným zdrojem biopaliva BioCNG pro nákladní dopravu ve městě či městskou hromadnou dopravu. Stanice produkuje také organickou hmotu a živiny, které se mohou stát biohnojivem.

„Bioodpad je jednou z dosud méně běžně tříděných komodit. Může přitom tvořit až 40 procent hmotnosti směsného komunálního odpadu. Právě na podporu třídění tohoto druhu odpadu se nyní v Praze chceme zaměřit tak, aby bylo dostupné pro všechny a abychom zároveň využili i odpad od živnostníků,“ říká náměstek Hlubuček.

Z výsledků vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství hl. m. Prahy za rok 2017 vyplývá, že z celkového množství cca 430 000 tun odpadu bylo 56 % energeticky využito prostřednictvím spalování a 27 % bylo zrecyklováno. Do roku 2025 je však podíl recyklace potřeba přibližně zdvojnásobit, k čemuž by bioplynová stanice mohla významně pomoci. Odhadovaná efektivní kapacita stanice pro Prahu tak začíná na 50 000 tun. Záleží pak na dobrém zavedení svozu bioodpadů.

Výstavba bioplynové stanice na území hlavního města Prahy je legislativně, technicky a finančně náročný záměr. Městská společnost Pražské služby, a.s., ve spolupráci s organizací Institut cirkulární ekonomiky proto nyní nechá zpracovat studii proveditelnosti včetně upřesňujících průzkumů vstupních surovin, odbytu výstupních surovin, infrastruktury, svozu a transportu, synergických efektů atd. pro rozhodnutí o dalším postupu záměru bioplynovou stanici vybudovat. Celý záměr navazuje na projekt Cirkulární sken Praha, ve kterém byla možnost bioplynové stanice identifikována.

„Městské odpadové bioplynové stanice jsou dnes integrální součástí městského odpadového hospodářství v západní a severní Evropě. Dobré příklady najdeme v Oslu, Berlíně, Hamburku či Vídni. Energie v podobě biometanu (BioCNG) je zde často využívána jako palivo pro městské autobusy nebo nákladní vozidla městských služeb,“ říká Patrik Roman, generální ředitel Pražských služeb, a.s.

„Bioplynová stanice může Praze přinést nejen efektivní recyklaci organických odpadů, navíc vznikne ekologické palivo například pro celoroční pohon všech svozových aut Pražských služeb. Projekt tohoto typu by Prahu zařadil mezi lídry v oboru,“ říká Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

K rozšíření využití bioodpadu směřuje také v roce 2018 schválený evropský balíček k oběhovému hospodářství, který stanoví zvyšující se cíle recyklace do roku 2035, varuje před skládkováním a podporuje třídění dalších komodit včetně bioodpadu. Vybudování nových kapacit na produkci biometanu je zároveň i jednou z priorit státu, protože je to jedna z cest, jakou lze splnit cíle v oblasti obnovitelné energie v dopravě a cíle v oblasti snižování emisí CO₂ z paliv pro dopravu. Očekává se proto možnost získat provozní podporu od státu na zařízení produkující biometan a také možnost získat dotaci ze Státního fondu pro životní prostředí.

Nevhodné nakládání s bioodpady navíc způsobuje problémy. V Praze jde například o zanášení a přetěžování kanalizační sítě jako důsledek likvidace bioodpadu pomocí drtičů odpadu s odvodem do kanalizace. Bioodpad uložený na skládky odpadu způsobuje emise skleníkového plynu metanu a průsaky znečisťujících látek do podzemních vod. Vlhký bioodpad likvidovaný ve spalovně odpadu zase snižuje výhřevnost směsného komunálního odpadu.

Příloha:

• Prezentace k TZ