Prahu čeká v roce 2022 nespočet projektů! Který z nich má tu největší váhu podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra?

Ing. Adam Scheinherr, MSc., Ph.D. je ve funkci náměstka primátora hlavního města Prahy, který se zabývá dopravou, čtvrtým rokem. Jakou za sebou vidí práci a co by chtěl Praze ještě předat z dopravního hlediska?

Praha se řadí nejen mezi hlavní dopravní bod v celé České republice, ale navíc dostává čím dál větší evropský kredit. Je proto důležité neustále rozvíjet dopravní infrastrukturu. Jaké projekty se v Praze rozběhnou v roce 2022?

Takovýto velký „boom“ dopravních staveb v Praze nebyl minimálně od roku 2010

Pane náměstku, ve funkci náměstka primátora pro dopravu jste letos zahájil čtvrtý rok. Jak náročné je se v Praze starat o dopravu? Jelikož to je Váš čtvrtý rok, tak určitě vidíte práci, kterou jste za sebou zanechal. Jaký z ní máte pocit a které projekty byste například z posledních let vyzdvihnul?

Myslím si, že je to jedno z nejsložitějších a nejvypjatějších zaměstnání. Denně ovlivňuji životy bezmála dvou milionů lidí. V Praze žije asi 1,3 milionů obyvatel trvale, dále 300 tisíc lidí žijících v Praze nemá v hlavním městě trvalé bydliště a dalších 300 tisíc dojíždí. Takže naši infrastrukturu využívá 1,9 milionů občanů. A s dopravou se každý z nich setkává několikrát denně.

Já mám nejlepší pocit z toho, že když jsem nastoupil, tak jsem nepřebíral jedinou velkou dopravní stavbu, která by byla rozestavěná, nebo bych přebíral nějaké stavební povolení, které bych mohl začít realizovat. Takže jsme začali dělat vše od malých věcí jako snížení obrubníků nebo vytvoření nového přechodu pro chodce. Zkrátka tím, co lidem pomůže v jejich každodenním životě, při cestě do školy, do práce a zlepší jim to jejich okolí či cestu. Ale zároveň se nám během těch tří a půl let podařilo dotáhnout velké dopravní stavby do realizace, ač už je to rozjezd nové linky metra D, nové tramvajové tratě Barrandov – Holyně, Modřany – Libuš, Divoká Šárka – Dědinská nebo nové trolejbusové tratě. Po 70 letech je v Praze ve výstavbě trolejbusová trať. Na mosty přes Vltavu jsme získali 4 stavební povolení. Jednu lávku jsme postavili, Trojská a Štvanická lávka je v realizaci. Barrandovský most, nejdůležitější stavbu pro auta v České republice, rekonstruujeme a brzy zahájíme stavby na Dvoreckém mostu. A takovýto velký „boom“ dopravních staveb v Praze nebyl minimálně od roku 2010. Tohle považuji za úspěch, protože tohle jsou velké stavby, které vylepší život dlouhodobě pro další generace. Sice to není něco, co by bylo vidět, ale myslím si, že velkým úspěchem je i to, že se nám povedlo zapracovat na dokumentaci pro dostavbu městského okruhu mezi Trojou, Holešovičkami a Jižní spojkou. Letos by měl projektant odevzdávat dokumentaci pro územní rozhodnutí na stavební úřad.

Když se řekne doprava v Praze, všem se zajisté vybaví hromadná městská doprava a metro. V jaké kondici se nyní nachází městská hromadná doprava v Praze? Nesmíme zapomenout na silniční i železniční dopravu, která má v Praze své místo, k tomu ale později.

Praha je dlouhodobě ve světových žebříčcích vyhodnocována jako město s jednou z nejlepších hromadných městských doprav na světě. Jsme v tom žebříčku asi na 6. místě. V posledních volebních obdobích se příliš nevěnovali tomu, aby se síť městské hromadné dopravy rozšiřovala, a to obzvláště do okrajových částí města, aby se tam dostala kolejová doprava, která je kapacitnější, komfortnější a udržitelnější. Tím pádem ty projekty, které realizujeme, ať je to Barrandov, Libuš nebo Dědina, tak to jsou projekty, kde se snažíme vyřešit dlouhodobé a historické manko. Tyto části města byly obsluhovány pouze autobusovou dopravou a doháníme to, protože do rozvoje tramvajové sítě nebylo příliš investováno. To samé se týká i metra D, které obslouží celou jižní část města, kde bydlí až stovky tisíc lidí, a tato část byla obsluhována pouze autobusovou dopravou. Zároveň se nám ale povedlo i podniknout něco s vozovým parkem a dokázali jsme udělat stoprocentní flotilu nízkopodlažních autobusů, více než polovina autobusů je s klimatizací. I v tomto ohledu zlepšujeme komfort na současných trasách.

V květnu započala rekonstrukce Barrandovského mostu, čímž se značně zpomalila silniční doprava v Praze. Tento most je jednou z nejvytíženějších dopravních komunikací v celé České republice. Myslíte si, že jeho rekonstrukce přinese nějakou úlevu pro řidiče? Co tato rekonstrukce přinese Praze?

To nejhorší by bylo, kdyby se cokoliv s Barrandovským mostem stalo. Kdyby nastala nějaká nehoda jako na Trojské lávce nebo v mostě v Janově, pak by to bylo to dopravní peklo, o kterém se hovořilo. V tomto smyslu je pro nás Barrandovský most obrovsky důležitý. Je to nejvytíženější most, a navíc křižovatka. My chystáme projekt zkapacitnění Barrandovského mostu a v následujících týdnech oznámíme detaily tohoto projektu.

V poslední době se hodně mluví o „zelené dopravě“, má Praha nějaký plán, jak být více ekologická? Přeci jenom z pohledu dopravy je Praha hodně hlučná.

To je právě spojeno s těmi investicemi do městské hromadné dopravy, o kterých jsem hovořil. Nabídnout lidem kvalitní komfortní alternativu, časté spoje a nabídnout jim vřelý prostor a okolí svých domů tak, aby vše bylo bezpečné a snadno prostupné pro pěší dopravu. A v tomto ohledu se snažíme myslet i na ty drobná zlepšení v ulicích.

S Prahou jsou také spojována kola. V jaké míře se cyklistická kola využívají právě v hlavním městě? Čeká pražskou cyklistiku v roce 2022 nějaký rozvoj?

Investujeme do cyklistiky minimálně adekvátně podle toho, jaký je tu počet cyklistů. Podíl na přepravní dělbě práce, zkrátka Modal share (pozn. redakce - Dělba přepravní práce označuje poměr využívání jednotlivých druhů dopravy v určité oblasti a čase), je mezi 2 – 3 %, dříve to bylo k jednomu procentu a s nástupem covidu se tento jev zvýšil až na dvojnásobnou hladinu, což je úspěch sdílených kol, Bikesharingu, který se v ulicích Prahy rozjel. My investujeme primárně do oddělených cyklostezek, oddělených od silničního provozu tak, aby zajišťovaly bezpečnost a komfort pro cyklisty, ale samozřejmě to nejde všude. Mám na mysli například historické ulice.

Plynule bychom na metro D měli navázat výstavbou další linky metra, nezastírá plány pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr

Asi největším projektem, který Praha započala v dubnu, je výstavba nové linky metra D. Má metro D největší prioritu před všemi dalšími projekty? Co může tato nová linka přinést obyvatelům Prahy? A od kdy na ni lidé nasednou?

Metro D by mělo být dokončeno v roce 2029, je to jeden z těch nejvýznamnějších projektů, které tu máme. Je srovnatelný svou významností s dalšími projekty. My máme 3 nejdůležitější projekty pro Prahu, a to je metro D, Městský okruh a Pražský okruh. Když bych řekl něco k vizi do budoucna, tak plynule bychom na metro D měli navázat výstavbou další linky metra, a to jsem nedávno oznámil, že by to měla být okružní linka metra D.

Do městské dopravy by se měly navrátit trolejbusy, které v Praze jezdily před padesáti lety. Jaký z toho máte pocit? Stavby tratí začaly v lednu, v jaké jsou fázi teď? Kdy a kde se touto dopravou budou moci lidé svézt?

Aktuálně je první linka mezi Palmovkou a Čakovicemi v realizaci. Měla by být hotová na konci tohoto roku a na další linku soutěžíme zhotovitele, a to je na linku 119 z Veleslavína na letiště.

Železniční projekty většinou řídí Správa železnic, ale jsou v Praze některé projekty, na kterých se aktuálně podílíte? Správa železnic chce do budoucna rekonstruovat Masarykovo nádraží, ze kterého by měla vést železniční trať na letiště Václava Havla. Jak moc by tento projekt usnadnil cestování na letiště či po celé Praze?

Určitě. Jednak v rámci rozvoje městských linek. A my jsme oznámili, že od roku 2024/25 by měla vyjet nová městská linka z Vršovic až do Běchovic, v rámci toho mají vzniknout čtyři nové zastávky, které za Prahu projektujeme a my jsme před několika lety schválili strategii rozvoje metropolitní železnice, kde se snažíme, aby bylo navázáno na výstavbu nového spojení a vzniklo tak tzv. metro S, neboli nové spojení Metro 2, což by měly být železniční tunely pod Prahou, aby všechny vlaky v Praze pouze nekončily a mohly projíždět a aby plnily funkci pro Pražany.

Je to jeden z těch prioritních projektů, které bych zařadil na úroveň Městského okruhu, Pražského okruhu a metra D. My samozřejmě podporujeme stavbu železnice z Masarykova nádraží až na letiště a jsem rád, že se realizovala první část rekonstrukce Negrelliho viaduktu a další části by měly brzy navázat v Bubnech a Zátorech.

V období covidu bylo v Praze cestování velmi náročné. Myslíte si, že to Praha zvládla? Nebude mít současné neustálé zdražování vliv na realizaci nových staveb?

Tak v rámci covidu se dramaticky proměnila mobilita občanů spojená s různými vládními restrikcemi. Proměnila se mobilita v rámci toho, že lidé přešli všeobecně z městské hromadné dopravy. Snížila se mobilita. Bylo zajímavé, že v rámci pěší dopravy jsme nezaznamenali žádný pokles. V rámci cyklistické dopravy byl asi dvojnásobný nárůst a v rámci automobilové dopravy jsme zaznamenali pokles a zároveň nárůst. Velký pokles zaznamenala samozřejmě městská hromadná doprava a ta se teď vrací k před covidovému stavu. Praha na to reagovala provozními změnami v jízdních řádech, podporou cyklistické dopravy. A ukázalo to, že pražská infrastruktura je dělána na intenzitu automobilové dopravy asi o 20 % nižší, protože když klesl počet automobilů v Praze, v prvních momentech to bylo asi 50 %, tak byla doprava v Praze velmi plynulá. Když se vracela tato automobilová doprava, v moment kdy byla o 20 % nižší než k dnešním stavu, tak se i přes rekonstrukce netvořily žádné zácpy a doprava byla velmi klidná. Bohužel zde narážíme na historické manko v dopravní infrastruktuře. Mám na mysli to, jak se ulice Prahy rozvíjely posledních 700 let, ale to každopádně souvisí s těmi projekty, které se musí dodělat.

 

Zatím takový vliv nepozoruji a my jsme si naopak řekli, že všechny investice do infrastruktur chceme udržet a nechceme, aby se žádná důležitá investiční akce odkládala. Bereme to naopak jako úkol, protože s velkými investicemi naopak přichází povznesení ekonomiky, což je to nejdůležitější, co dnes potřebujeme.