Praze už téměř došly ubytovací kapacity pro uprchlíky, říká primátor Hřib

Do Prahy přišlo uprchlíků před ruskou invazí zdaleka nejvíce ze všech krajů. O mnoho více jich však podle primátora hlavního města Zdeňka Hřiba metropole pojmout nemůže. Ten v rozhovoru pro MF DNES popisuje, co čeká hlavní město v dalších týdnech uprchlické krize.

Hostem Rozstřelu je Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy. (16. března 2022) | foto: MAFRA

„Intenzivně jednáme o jejich přemístění do jiných krajů,“ sděluje primátor. Komunikace s vládou o uprchlické krizi je podle něj dostatečná. Vládní koalice však musí splnit sliby o finanční pomoci, a to nejen v oblasti ubytování běženců, ale také s další fází, kdy budou shánět práci a místa ve školách. „Bez státních peněz to nezvládneme,“ říká Hřib.

Jak se daří hlavnímu městu čelit náporu uprchlíků?

Praha je speciální v tom, že jsme zároveň městem i krajem. Jsme nejen členy Asociace krajů, ale také Svazu měst a obcí. Uprchlíky tedy řešíme na obou platformách. Stejně jako při pandemii covidu využíváme toho, že řídíme město na základě reálných dat a ne dojmů. Nejvíce komunikujeme s hejtmankou Peckovou (Petrou Peckovou, hejtmankou Středočeského kraje za STAN, pozn. red.) , hned v prvních dnech od příchodu uprchlíků před ruskou agresí jsme se dohodli, že bude naše Krajské asistenční centrum společné. Dohromady máme se Středočechy už takřka sto tisíc nově příchozích, což je více než třetina z celé republiky.

Právě proto, že jich je v Praze a okolí tolik, mě zajímá, jestli funguje komunikace s vládou a s jednotlivými kraji? Dalo by se něco zlepšit?

Občas je to složité, protože uprchlíků není všude stejně. Témata, která s ostatními kraji řešíme, jsou ale většinou obdobná. Je to samozřejmě ubytování, které je třeba v hlavním městě výrazně dražší. Poté je to infrastruktura, která byla v metropoli a v tom středočeském prstenci dříve pod velkým tlakem. Od státu nutně potřebujeme dostat peníze na budování kapacit ve školství, a to nejen zaplacení učitelů, ale také získání prostor pro adaptační skupiny a na případné začleňování Ukrajinců do našich tříd. Nutné bude také finančně podpořit doučování češtiny.

Pokud jde o tu samotnou komunikaci, ministerstvo práce a sociálních věcí nám například posílalo dotazník na kapacity obcí a městských částí, díky kterému se bude finanční pomoc lépe rozdělovat. Vláda s námi také řeší zmrazení majetku ruských oligarchů tady v Praze a ideálně i jejich využití pro řešení aktuální krize.

Funguje umisťování Ukrajinců do bytů?

Primárně nyní řešíme otázku přemístění uprchlíků do jiných krajů. V Praze už prakticky žádná místa k ubytování nejsou. My jsme jako jedni z prvních museli začít lidi umisťovat i do tělocvičen a kulturáků, což pro ně samozřejmě není dlouhodobé řešení. S tím už musí pomoci také městské části, dobře se to podařilo vyřešit například v Praze 11, kde se podařilo uprchlíky z tělocvičen přesunout do řádného bydlení. Mrzí mě, že v tom někdo viděl i nějakou politiku a například některé městské části, které vedou starostové ODS, nebyli schopni akceptovat vládní nařízení podepsané svým vlastním premiérem (Petrem Fialou, pozn. red.) . Řešili především to, co za pomoc dostanou.

A co za ni dostanou?

Na posledním zastupitelstvu jsme jim odsouhlasili poslat sto milionů korun na pokrytí nákladů spojených s uprchlickou krizí.

Máte přehled, kolik lidí z Ukrajiny si v metropoli zažádalo o práci? V jakých oborech by se uprchlíci mohli uplatnit?

To jsou otázky především na úřady práce. V našem uprchlickém centru to funguje tak, že člověk musí projít několika přepážkami a poté, co dojde k vízové povinnosti a vyřízení věcí s pojišťovnou, se dostaví právě k lidem z pracovního úřadu. Tady se už můžeme dozvědět, jestli je to osoba z některého z klíčových oborů, které tady potřebujeme.

Předpokládám, že potřebujete hlavně učitelky?

Ano, především učitele a učitelky. My jich žádným kouzlem sto nových nevyčarujeme. Potřebujeme lidi, kteří se postarají o nově příchozí Ukrajince. Odchytli jsme například jeden starší pár ukrajinských učitelů, kteří se hned zapojili a pracují v adaptační skupině. Musíme se tím zabývat, protože kapacity ve školách i školkách jsou v Praze na hraně, zatímco v jiných krajích je podle mých informací míst dostatek.

Co další profese?

V Praze je jinak nezaměstnanost i po koronaviru nízká. S pracovním uplatněním to v hlavním městě podle mě pro Ukrajince nebude tak velký problém. Vždyť naše zdravotnictví fungovalo i před válkou právě díky sestrám a pečovatelkám z Ukrajiny. Děsím se momentu, kdyby ruská agrese pokročila a ukrajinská vláda je povolala zpět ošetřovat raněné. To by byl pro pražské zdravotnictví velký problém.

Máte o příchozích dostatek informací, aby s nimi bylo možné efektivně pracovat?

I s ohledem na GDPR jsme odkázáni především na stát. Jsem v kontaktu třeba s pirátským náměstkem ministra vnitra Lukášem Kolaříkem, který řeší otázku digitalizace. Minulý týden nám prezentoval systém HumPo, neboli humanitární pomoc. Je to databáze, ve které je zanesen každý uprchlík bydlící v hromadném přístřeší, tedy právě v oněch tělocvičnách či sokolovnách. Tuhle i další databáze chceme propojit do naší datové platformy Golemio, abychom mohli s těmi daty nadále efektivně pracovat. Klíčové je sdílet informace a s uprchlíky nadále individuálně pracovat.

K čemu potřebujete nouzový stav? A bylo nutné ho prodloužit na šedesát dní?

V těch prvních dnech jednoznačně ano. Vládě to umožňuje sdílet kapacity a kompetence mezi odborem azylové a migrační politiky a policie. Bez toho bychom určitě v asistenčním centru nemohli odbavovat ty rekordní počty lidí, kdy to v jeden den bylo přes tři tisíce sedm set uprchlíků. Dostali jsme za to mimochodem ohodnocení od regionálního zástupce komisaře pro uprchlíky při OSN jako standard světové kvality.

Budete požadovat od vlády více peněz do rozpočtu krajů právě s ohledem na uprchlickou krizi?

O tom se vede debata na úrovni hejtmanů, čekalo se především na schválení vládního rozpočtu. Ministr financí slíbil, že se budou nejdříve řešit příspěvky na ubytování a poté na všechny věci okolo. My jsme zatím vyčlenili dvě stě padesát milionů pražského rozpočtu, přičemž sto milionů jsme přesunuli na městské části. Deset milionů jsme dali Člověku v tísni, který je používá přímo v Ukrajině. Budeme také doplácet sto čtyřicet korun k těm dvě stě padesáti, které stát vyčlenil jako denní příspěvek na ubytování. Za dvě stě padesát korun v Praze totiž opravdu postel neseženete.

V Praze bylo už před válkou na Ukrajině velmi obtížné zaparkovat. Řešíte nějak nárůst ukrajinských aut v zónách?

Registrační oprávnění vydávají městské části. Radnice to monitoruje jen přes kontrolní auta Eltodo. My jsme rozhodně nijak paušálně neudělili autům s ukrajinskou poznávací značkou parkování na modrých zónách. Vyčlenili jsme jim parkoviště P+R na Černém Mostě a po městě se mohou pohybovat zdarma veřejnou dopravou.

Za dva týdny budete přesouvat Krajské asistenční centrum pro uprchlíky do Vysočan. Jakou vytíženost očekáváte?

Bude to postavené na zkušenostech z Kongresového centra, které se nám osvědčilo. Funkce nového centra na náměstí OSN nadále zůstane především v pomoci zorientovat se a upozornit příchozí Ukrajince například na některé „šmejdy“, kteří si snaží vydělat na lidském neštěstí. Vytíženost klesá a nápor na centrum polevuje, minulý týden klesla denní čísla pod tisícovku. Teď nás čeká především fáze adaptace.