PRAŽSKÁ JÍZDA

Náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr je ve své funkci teprve několik týdnů, do práce se ale pustil pěkně zostra. V rozhovoru pro AUTO7 NASTÍNIL ZMĚNY V MODRÝCH ZÓNÁCH a také prozradil, jak pokračuje stavba pražských okruhů, i to, zda bude nutné uzavřít zanedbané mosty.

» Ještě před pár měsíci jste byl hlavní postavou odporu proti zbourání Libeňského mostu, které prosazovalo minulé vedení města. Jak to s mostem vypadá dnes?

Momentálně čekáme na studii proveditelnosti opravy, rozsáhlou diagnostiku už máme za sebou. Je tedy rozhodnuto, že budeme rekonstruovat, studie by nám ale měla napovědět, jakou cestou; jestli výměnou vnitřních pásů, což je technologicky, finančně i časově náročná operace. Anebo tak, že se zachovají současné obloukové pásy, což však možná přinese určitá omezení. Podle předešlých modelů by to znamenalo, že bychom na most mohli pustit tramvaje i auta, ale v případě aut by platilo omezení do šesti tun hmotnosti. Vzhledem k tomu, že most nemá význam pro tranzitní dopravu a popeláři nebo hasiči by mohli využívat tramvajové pásy uprostřed, které snesou větší zatížení, musíme posoudit, na kolik peněz by nás vpuštění kamionů vyšlo a zda je to skutečně nutné. S opravami chceme začít už letos, hlavně s takovými, které nevyžadují složité povolovací procesy.

» Ostatní mosty na tom ale také nejsou dobře, třeba o tom železničním se říká, že bude muset být kompletně nahrazen…

Železniční most je v pokročilém stadiu koroze, ale stále po něm jezdí vlaky, a momentálně dokonce nejvíc v jeho historii. Požádal jsem Správu železniční a dopravní cesty, která je investorem, aby k opravě přizvala ještě jednoho experta – profesor Brühwiler ze švýcarského Lausanne je jeden z nejuznávanějších mostařů zaměřených na nýtované konstrukce, a pokud někdo najde způsob, jak tento most nejlépe zrekonstruovat, pak je to on. Z hlediska dopravy je však pro nás zásadní, aby přes Vltavu vedly tři koleje namísto současných dvou. Je tedy možné, že pokud bude stávající most možné opravit, mohl by vedle něj vzniknout ještě subtilní jednokolejný most.

» Mezi železničním a Barrandovským mostem má vzniknout zcela nový Dvorecký most. Ten bude určený pro jaký typ dopravy?

Budou po něm jezdit tramvaje a autobusy.

» A neměl být původně i pro auta?

To máte pravdu, jenže v roce 2009, ještě za Pavla Béma, byla iniciována změna územního plánu. Jeden most byl rozdělen na dva mosty vedle sebe, tramvajový a automobilový. Bohužel nejsme tak bohatí, abychom mohli stavět oba dva mosty najednou, takže stavíme ten tramvajový, který má obrovský význam, protože dostane tramvaje přes Vltavu přímo na smíchovské metro.

» Ale moc neuleví automobilové dopravě, až se začne s opravou Barrandovského mostu.

Uleví, protože po něm budou jezdit i autobusy, které tam dnes jezdí, a není jich zrovna málo. Ale pokud jde o Barrandovský most, tak počítáme, že se bude opravovat po třetinách. Doufám tedy, že zůstanou průjezdné dva pruhy v každém směru.

» Hrozí některému pražskému mostu úplné zavření?

V Praze máme 760 mostů, z toho 300 s předpjatými prvky, které měl i ten v italském Janově nebo zřícená lávka v Troji. Právě na tento typ mostů, pocházejících většinou ze 70. až 80. let, se musíme zaměřit, i když jejich diagnostika je nesmírně obtížná. Bezpečnost je pro nás samozřejmě prioritní, ale momentálně nemám indicie, že by bylo třeba některý z důležitých mostů úplně zavřít. Každopádně v dobrém stavu není Hlávkův most, po kterém denně projede 88 tisíc aut, ale ten půjde naštěstí opravit po částech. Na mostě Palackého a mostě Legií teď proběhla diagnostika, takže uvidíme. Čeká nás i oprava Mánesova mostu. Ten byl sice rekonstruován před deseti lety, ale už to bohužel potřebuje znovu.

» Přejděme k okruhům. Ten vnitřní je hotový zhruba ze dvou třetin, v budoucnu má pokračovat tunelem Vlasta. Jak je to celé daleko?

Hrozně rád bych začal hned stavět, ale nemáme územní rozhodnutí, nemáme stavební povolení, takže ani nemůžeme vybírat rea lizátora stavby. Co ale můžeme udělat relativně brzy, je rozšíření některých křižovatek, například Kbelská–Poděbradská, mimoúrovňové na štěrboholské radiále a také Jižní spojky v úseku mezi ulicí 5. května a Vídeňskou. To jsou věci, které mohou dopravě pomoci předtím, než bude dobudován městský okruh.

» Nepomohlo by třeba, kdyby výjezd z tunelu Blanka v Troji nekončil světelnou, ale mimoúrovňovou křižovatkou?

Aktuálně jsme rozšířili nájezd z tunelu Blanka do ulice V Holešovičkách, místo jednoho pruhu tam jsou nyní dva. Ale na mimoúrovňovou křižovatku tam bohužel není prostor. Celé je to ještě omezené kapacitou ulice V Holešovičkách, kde už dneska auta často stojí.

» A není to tím, že je tam na víceproudé komunikaci padesátka a k tomu úsekové měření, kde většina řidičů jede pro jistotu čtyřicet, a doprava tak logicky moc neodsýpá?

Bohužel tohle není politické rozhodnutí, ale součást stavebního povolení na tunel Blanka. Studie počítaly s tím, že v ulici V Holešovičkách dojde k navýšení počtu aut o nějakých 30 tisíc, což se nakonec potvrdilo. A tohle je jakési kompenzační opatření, kterého se musíme držet, pokud chceme Blanku někdy zkolaudovat.

» A dokončení obchvatu?

Momentálně je pro nás prioritou výstavba jihovýchodní části, která propojí dálnici D1 s hradeckou D10 a libereckou D11. Tady jsme už ve stavu, kdy byla podána žádost o územní rozhodnutí, a když vše půjde hladce, mohlo by se do čtyř let začít stavět.

» Velkým problémem v Praze je parkování. Pověstné modré zóny už zasahují i do okrajových oblastí města, zároveň jsou ale plné výjimek. Volně tu mohou parkovat elektroauta, v poslední době i hybridy, což už za pár let může být problém, protože hybridní auta budou ve většině. Počítáte se změnou současného stavu?

Počítám, už jsem se na to zaměřil. K tomu, co jste řekl, bych ještě dodal, že majitel hybridu může v Praze parkovat zdarma, přitom ani nemusí být z Prahy. Připravuji podklady pro komisi pro parkování, která má vzniknout v příštích dnech. V ní by měli sedět pouze specialisté z oboru, kteří by hned na prvním zasedání měli najít řešení. Těch možností je několik, můžeme například umožnit zdarma parkovat jen autům, která mají nárok na speciální espézetku pro elektromobily.

» Takže podpora elektromobilitě v Praze zůstane...

Myslím si, že ano, ale nebudu to rozhodovat já jako politik, ale nechám si poradit od komise Rady hlavního města Prahy.

» Dočkáme se i koncepčnějšího rozšiřování modrých zón, aby současně s nimi vznikala i záchytná parkoviště? A bude možné pořídit si jednotnou parkovací kartu pro celou Prahu?

Pokud přijde nová městská část, že chce rozšiřovat parkovací zóny, musí svou žádost nejprve postoupit komisi, o které jsem mluvil. Pokud jde o druhou část otázky, naším cílem je mít jednotné podmínky, což ale neznamená jednotnou parkovací zónu.

» Slyšel jsem o vás, že nemáte rád auta a v Praze budete stranit cyklistům...

Tak vám raději řeknu fakta. Když jsem nastoupil do funkce, jedna z mých prvních schůzek byla s ředitelem TSK Smolkou, na které jsme probírali stav na mostě u metra Vltavská. Ten byl zavřený a já chtěl slyšet, jak jej co nejrychleji zprovoznit, protože je důležitý pro automobilovou dopravu. V plánu byly půlroční zatěžovací zkoušky, a mně se podařilo s dodavatelem dohodnout, že nakonec proběhly do tří týdnů. Naštěstí dopadly dobře a most mohl být otevřen. Do dopravy chceme investovat podle jejího významu: Automobily jezdí po Praze kolem 30 % lidí, a troufnu si tvrdit, že spolknou větší část z rozpočtu, než odpovídá tomuto číslu. MHD tvoří 50 % veškeré dopravy, proto je logické, že je pro nás prioritní. Na prostranství, chodníky a cyklostezky připadne 1 až 2 %, což opět odpovídá jejich dopravnímu významu. Jinými slovy žádný násilný plán na zklidňování dopravy nemám.