Pražský systém záchranné služby bývá vzorem i pro zahraničí

Rada hl. m. Prahy nedávno odsouhlasila návrh Koncepce rozvoje Zdravotnické záchrannéslužby hl. m. Prahy na roky 2017 až 2021. Jak se v brzké době promění pražská záchranka a s jakými problémy se musí vypořádat nejdříve? Na tyto a další otázky jsme se zeptali předkladatele nové koncepce a radního pro oblast zdravotnictví a bydlení Ing. Radka Lacka.

■ Rada hlavního města Prahy schválila novou koncepci pražské záchranky. V čem především byla ta stávající koncepce nevyhovující.

Tak především žádná stávající koncepce rozvoje pražské záchranky neexistuje. Tvorbou tohoto dokumentu nenavazujeme na „starou“ koncepci, ale tvoříme nový strategický materiál, který ukazuje, kam pražská záchranka – zřizovaná hlavním městem Prahou – bude v dalším období směřovat.

■ Co reálně přináší tato koncepce nového? Které novinky považujete za zásadní?

Reálně přináší zásadní opatření zajišťující vysokou kvalitu a špičkovou dostupnost pražskézáchranky i do budoucna. Zároveň reaguje na aktuální hrozby dnešního světa (terorismus, hromadná neštěstí aj.). Chceme, aby pražská záchranka nadále udržela špičkové dojezdové časy kolem 8 minut, na nejvyšší možné úrovni poskytla neodkladnou přednemocniční péči i v prostředí zhoršující se dopravní situace v Praze a na tyto úkoly hodláme mít vyškolený a připravený personál.

■ Je známo, že časová dostupnost záchranné služby, resp. dojezdové časy jsou u nás poměrně krátké. Problém však může nastávat v období dovolených. Dočká se pražskázáchranka posil?

Ano, jedním z nejdůležitějších opatření je zvyšování počtu záchranářů a lékařů, nově přibíráme též záchranářky ženy. Koncepce byla v tomto smyslu již naplňována v roce 2017 (v podstatě i v roce 2016). Praha chce jednoznačně investovat do záchranářů v terénu, nikoliv do administrativy. To neznamená, že toho času v době dovolených (především v létě) nemá pražská záchranka personální problém, vše je bohužel řešeno nárůstem přesčasů. Není to vyhovující stav, i o tom je naše nová koncepce.

■ Stejně jako jsou přepracovaní zdravotníci v nemocnicích, přílišný počet přesčasových hodin trápí i záchranáře v terénu. V nemocnicích tento problém vedl přes vyšší fluktuaci k personální krizi. Jak byste zhodnotil současný stav pražské záchranky právě z tohoto úhlu pohledu?

I pražská záchranka má v této věci rezervy (vyšší počet výjezdů, vyšší počet přesčasových hodin), jak jsem již poznamenal – o tom je rovněž předložená koncepce. Chceme mít vytvořenou záložní kapacitu, která trénuje, vzdělává se a je připravena na mimořádné události. Tato „služba v záloze“ se bude samozřejmě týkat v určitý čas všech zaměstnanců ZZS v provozu.

■ Chybí vám spíše lékaři, nebo sestry, resp. záchranáři?

Pražská ZZS v této chvíli nemá takové personální problémy jako jiné záchranky v ČR. Schválený limit zaměstnanců je dodržen a obsazen. Lékařů má pražská ZZS momentálně dost, ale do budoucna hrozí odchody některých z nich do starobního důchodu. V souladu s plánovaným vyšším počtem výjezdových stanovišť budeme poptávat především záchranáře, respektive záchranářky. Chceme se i v personální oblasti zaměřit na kvalitu, jsem přesvědčen o tom, že pracovat u pražské záchranky bude výjimečná příležitost a čest pro každého odborně vzdělaného člověka. Jde o jeden z hlavních cílů koncepce ZZS. Už nyní jde o prestižní povolání, řekl bych.

■ Ne vždy vyjíždí posádka s lékařem. Velkou část výjezdů pokrývají právě nelékaři. Považujete počet výjezdů s lékařem za dostatečný? Máte i signály, že v některých případech se právě kvůli personálním problémům nedostal do posádky lékař, ačkoliv by jeho přítomnost byla žádoucí?

Myslíme, že pražský systém je velmi propracovaný, efektivní a chceme ho dál vylepšovat a rozvíjet. Signály, kdy reálně chyběl na místě lékař, nemáme. Zavedený systém „randez-vous“ je naopak příkladem pro ostatní světové záchranky, dokladem propracovanosti pražského systému jsou nejen unikátní a špičkové výsledky v oblasti poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, ale rovněž časté zahraniční návštěvy a tendence pražský systém nastavit i v jiných městech Evropy, potažmo světa.

■ Jak často se naopak pražská záchranka potýká s problémem nadužívání zdravotnické záchranné služby v banálních případech?

V tomto smyslu se pražská záchranka příliš neliší od ostatních záchranek v ČR. Služba je občas nadužívaná, ale mohu zde uvést, že se nám daří většinu těchto případů odfiltrovat na úrovni dispečinku. Konkrétní data jsou dostupná v souhrnných statistických údajích Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (viz str. 1 a 2).

■ Nová koncepce počítá i s obnovou vozového parku. Od záchranářů víme, že některé stávající modely vozů nejsou pro práci v pražském terénu vhodné. To co se osvědčí na udržované asfaltce v New Yorku, nemusí být vhodné pro jízdu přes „kočičí hlavy“ v našem velkoměstě. Budou se tentokrát na výběru nových vozů podílet i samotní záchranáři z terénu?

Záchranáři z terénu se podílejí plně – jsou už dva roky pevnou součástí výběrových komisí. Výsledkem práce těchto komisí je výběr nových supermoderních vozů ZZS, které budou dodány ve druhé polovině roku 2018, jedná se o 30 kusů v ceně 122 milionů.

■ Kromě rozšíření vozového parku chystáte i další velké investice. Jaká bude celková ekonomická náročnost nové koncepce a jak bude financována?

Velmi jednoduše řečeno – provozní (neinvestiční prostředky) budou růst zhruba tak, že každý rok se navýší personální kapacita o 25 záchranářů a zvýší se celkové náklady na provoz ZZS o 30 milionů (větší část nákladů na toto navýšení ponese zřizovatel, tj. rozpočet HMP, předpokládáme i vyšší výnosy z dalších zdrojů). Investice realizované ZZS jsou odhadnuty na 750 milionů na roky 2016–2021. V těchto investicích není zahrnuto nové, důstojné sídlo ZZS, které bude investiční prioritou hlavního města Prahy.

■ Nedávno jste si na vlastní kůži vyzkoušel službu na záchrance s výjezdovou skupinou Braník. Na noční jste si pak okusil práci na dispečinku. Co nového vám tato zkušenost přinesla a jak ovlivnila vaše nazírání na práci záchranářů?

Byl to velký osobní zážitek. V terénu si na vlastní kůži uvědomíte, jak je práce záchranářů náročná a důležitá, je to – doslova a do písmene – poslání. Obdivuji jejich obětavost, výdrž, chladnou hlavu navzdory dramatickým situacím, empatii a rozhodnost. Já osobně udělám vše pro to, aby pražská záchranka byla nadále tou nejlepší a pražští záchranáři měli vytvořené adekvátní pracovní podmínky. A my, jejich potenciální pacienti, abychom měli naději, protože pražská záchranka naději lidem přináší a přinášet bude. K tomu směřují všechny mé kroky.